|
|
Perfluorované látky ve vodním životním prostředí
TLAČILOVÁ, Hana
Perfluorované a polyfluorované látky (PFAS) jsou syntetické sloučeniny, které díky svým specifickým vlastnostem našly širokou škálu využití. PFAS jsou většinou vysoce stabilní látky, které nepodléhají biochemickému, chemickému, termickému ani fotochemickému rozkladu. Jsou to ve většině případů látky perzistentní a bioakumulativní. Tato práce se zabývá detekcí výskytu 33 zástupců PFAS v bentosu, juvenilních rybách, vzorcích svalů adultních ryb a ve vodě, za pomoci pasivních vzorkovačů POCIS. Pro vzorkování bylo vybráno 27 lokalit, profilů ČHMÚ používaných pro monitoring povrchových vod, rozmístěných na některých z významných řek České republiky Odebrané vzorky byly analyzovány pomocí vysokorozlišující hmotnostní spektrometrie spojené s vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC-HESI-HRPS) a koncentrace sledovaných látek byly vyhodnoceny pomocí TraceFinder 3.3 software (Thermo Fisher Scientific, USA). Výsledkem měření byla detekce 13 PFAS z celkových 33 analyzovaných zástupců, konkrétně PFOS, FOSA, PFDoA, FHpPA, H4PFUnA, PFBS, PFHxS, PFTeDA, PFTrDA, PFHpS, 6:2FTS, PFHxS a PFHpA. Na lokalitě Ohře - Želina byla naměřena nejvyšší koncentrace ve vzorcích juvenilních ryb, kde celková koncentrace sumy PFAS dosahovala až 887,7 ng×g-1, konkrétně pak 620 ng×g-1 PFHxS, 260 ng×g-1 PFOS a 7,7 ng×g-1 PFTrDA, a ve vzorcích bentosu, s koncentrací sumy PFAS 147 ng×g-1, konkrétně 120 ng×g-1 PFHxS a 27 ng×g-1 PFOS. Nejvyšší koncentrace ve vzorcích svalů byla naměřena na lokalitě Labe - Obříství, 200 ng×g-1 sumy PFAS, a v POCIS vzorcích byla naměřena nejvyšší koncentrace sumy PFAS na lokalitě Labe - Litoměřice, o koncentraci 29 ng×g-1. Výsledky analýz prokázaly nutnost kombinace více typů vzorků pro získání nejširšího spektra zachycených látek.
|
|
| |
|
|
Diverzita makrozoobentosu v Evropsky významné lokalitě výskytu raka kamenáče (Austropotamobius torrentium)
PEŘINOVÁ, Eliška
Zákolanský potok je zařazen do Evropsky významné lokality s výskytem chráněného raka kamenáče (Austropotamobius torentium). Tato oblast je intenzivně zemědělsky obhospodařovaná a do místních potoků jsou odvedené přečištěné vody z čistíren odpadních vod. Cílem diplomové práce bylo popsat druhovou diverzitu makrozoobentosu na Zákolanském potoce a vyhodnotit ekologický stav toku pomocí biotických indexů. Vzorky makrozoobentosu byly odebrány ze tří profilů v pěti vzorkovacích obdobích. Profil 1 byl kontrolní, profil 2 se nacházel pod ústím čistírny odpadních vod a třetí profil byl níže na toku. Pro hodnocení společenstva makrozoobentosu byla sledována diverzita a spočteny biomasa, saprobní index, BMWP a ASTP skóre. Saprobní index odpovídal v prvním profilu hodnotě betamezosaprobity (2,0 - 2,4), na druhém profilu saprobní index vykazoval poměrně široké rozmezí od horší oligosaprobity až k horší beta-mezosaprobitě (1,2 - 2,4). Na třetím profilu se saprobní index pohyboval od lepší beta-mezosaprobity k lepší alfa-mezosaprobitě (1,6 - 2,6). BMWP a ASPT skóre ve všech profilech odkazovaly na střední až nízkou kvalitu vodního prostředí. Diverzita společenstva nabývala nejlepších hodnot na 3. profilu, o jeden celý taxon oproti 1. profilu, který byl kontrolní. Se zvyšujícím se organickým zatížením diverzita klesala, na 2. profilu byla nižší, přestože tu byl nalezen i citlivější druh oproti kontrolnímu profilu.
|
|
|
Monitoring Loučenského a Radčického potoka.
Grajzová, Denisa ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Práce se věnuje monitoringu drobných vodních toků Loučenského a Radčického potoka. Oba toky se nacházejí v silně antropogenně ovlivněné krajině Podkrušnohoří.
Negativní vliv lidské činnosti se projevuje jak v nešetrných úpravách toků, tak v kvalitě vody v nich. V rámci sledování bylo posuzováno znečištění vody v částech toků, přímo ovlivněných vypouštěním důlních vod, a to na základě vybraných parametrů. Posuzovány byly fyzikálně-chemické parametry vody. V určených částech toků byl sledován výskyt bentických organismů. Na základě zjištěných výsledků byl určen saprobní index a index diverzity. Oba toky svým charakterem odpovídají pstruhovému až lipanovému pásmu, ale současná kvalita vody brání výskytu ryb typických pro tato pásma.
|
|
|
Monitoring Oseckého a Loučenského potoka
Dvořáková, Jana ; Pecharová, Emilie (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
V roce 2015 a 2016 byl proveden monitoring Podkrušnohorských toků Oseckého a Loučenského potoka. Byly shromažďovány data o stavu vodního prostředí těchto toků v určených odběrných profilech zahrnující stanovení fyzikálně-chemických parametrů vody (pH, teplota vody, vodivost, koncentrace rozpuštěného kyslíku, množství rozpuštěných pevných látek) a současně také odběry vzorků a stanovení druhového složení makrozoobentosu.
Na základě výsledků u sledovaných toků byla zjištěna kvalita vody odpovídající beta - mezosaprobitě až mírné alfa - mezosaprobitě. Dle předpokladu měl Osecký potok nižší druhovou diverzitu, a to díky stavebním úpravám toku, které nepodporují zvýšení druhové diverzity. Vliv má také znečištění v toku a nízká hladina vody. Zvýšené hodnoty indexu saprobity a naopak nízké hodnoty indexu diverzity potvrdily, že na kvalitu vody má také vliv organické znečištění ze zahrádkářských kolonií.
Výsledky této studie budou sloužit jako podklad MÚ Duchcov a ČRS pro opatření, které by vedlo ke zlepšení kvality vody a optimalizaci využití těchto vod pro rybářské hospodaření.
|
|
|
Nové postupy biomonitoringu cizorodých látek ve vodním prostředí
ČERVENÝ, Daniel
V rámci disertační práce byly studovány a hodnoceny různé přístupy biomonitoringu. Metoda hodnocení zdravotních rizik byla v minulosti dobře popsána a používá se k hodnocení složek potravy v lidské výživě. V rámci této práce byla metoda aplikována na hodnocení rizik spojených s konzumací masa volně žijících ryb ve významných rybářských revírech v České republice. Tato studie byla zaměřena na skupinu populace věnující se sportovnímu rybolovu, která často ryby z volných vod konzumuje. Z tohoto důvodu nebyly výsledky práce publikovány pouze ve vědeckém časopise, ale také byly zájemcům z řad rybářů distribuovány ve formě brožury prostřednictvím Českého rybářského svazu. Zdravotní rizika spojená s konzumací ryb z volných vod závisí na druhu ryby a lokalitě. Zatímco zcela bez rizik je na všech sledovaných lokalitách konzumace masa kapra obecného (Cyprinus carpio), častou konzumaci většího množství masa dravých ryb nelze na některých lokalitách doporučit. Použití pasivních vzorkovačů se stává v posledních dvou desetiletích stále atraktivnější. Vzhledem k tomu, že tyto zařízení dokáží napodobit absorpci kontaminantů, která probíhá v živých organismech, mají v rutinních programech monitorujících výskyt cizorodých látek značný potenciál, neboť jsou schopné nahradit ryby jako bioindikátory znečištění. V rámci naší práce byla tato teorie potvrzena v případě PFASs, kdy koncentrace těchto polutantů byly na vybraných lokalitách porovnány v tkáních ryb a v extraktech z pasivních vzorkovačů. V porovnání s živými organizmy neprobíhá v pasivních vzorkovačích metabolická přeměna kontaminantů vyskytujících se ve vodním prostředí, a proto výsledky analýz lépe odpovídají reálné situaci na dané lokalitě. Použití pasivních vzorkovačů navíc naplňuje mezinárodně uznávané principy Replacement, Reduction, Refinement (3R). Dalším slibným přístupem se jeví použití juvenilních (tohoročních) ryb jako bioindikátorů znečištění. Směsné vícedruhové vzorky homogenátu ryb této věkové kategorie byly v rámci práce vyhodnoceny jako lepší indikátor širokého spektra polutantů, než dospělé ryby jednoho druhu odlovené ve stejné lokalitě. Vzhledem k tomu, že homogenát tvořený celými těly vzorkovaných jedinců obsahuje veškeré vnitřní orgány, je možné v těchto vzorcích detekovat širší spektrum kontaminantů, než ve svalovině dospělců. Kromě nižších hodnot limitů detekce a kvantifikace přináší tato metoda značné praktické a ekonomické výhody. Využití juvenilních ryb částečně naplňuje principy 3R, protože odlovem této věkové kategorie dochází k menšímu ovlivnění rybích populací, než při využití ryb v reprodukčním věku. V případě rtuti, která je limitujícím kontaminantem pro konzumaci ryb z volných vod v ČR, je možné pro posouzení kontaminace vodního prostředí použít metodu založenou na analýze ústřižků ploutví, která nevyžaduje usmrcení vzorkovaných jedinců. Kromě monitoringu výskytu rtuti na monitorovaných lokalitách, je možné tento přístup využít také k odhadu koncentrace rtuti ve svalovině ryb. Rozdíl mezi skutečnou a odhadnutou průměrnou koncentrací rtuti ve svalovině ryb činil při použití námi optimalizované metody na většině posuzovaných lokalit méně než 10%. Přesto, že bentos představuje významný článek potravního řetězce ve vodním prostředí, informace ohledně kontaminace cizorodými látkami jsou značně omezené. V další studii zařazené do této práce se podařilo poprvé prokázat kumulaci některých léčiv v bentických organismech, které jsou významnou složkou potravních řetězců ve vodním prostředí. Ačkoliv léčiva jsou obecně považována za látky, které se nekumulují v organismech, naše studie prokázala, že u některá farmaka mají bioakumulační potenciál a tedy existuje i reálné riziko kontaminace vyšších organismů (ryb) prostřednictvím přijímané potravy.
|
|
|
Potravní biologie a růst piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) v průběhu prvního roku života
KOCIÁN, Pavel
Hlavní náplní této bakalářské práce je zmapování potravní biologie a růstu piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis). V úvodu je věnován prostor literární rešerši, která by měla zdokumentovat dosavadní publikované materiály o této problematice. Největší část práce pojednává o samotném experimentu, na jehož základě byla popsána potravní biologie a růst piskoře pruhovaného v prvním roce života. Důraz je kladen primárně na determinaci potravy a popis potravní nabídky. V závěrečné části jsou prezentovány výsledky preferované potravy a průběžného růstu ryb v jednotlivých obdobích odlovu. Výsledky prokázaly, že v prvním měsíci byly dominantní potravou perloočky, vířníci a kryténky. Začátkem následujícího období byl pozorován největší přírůstek všech jedinců a plůdek začal preferovat buchanky, lasturnatky a larvy pakomárů.
|
|
| |
|
|
Složení přirozené potravy ryb v přítocích VN Lipno I
SVAČINA, Petr
Práce se zabývá složením přirozené potravy ryb ve vybraných potocích. Vzorky makrozoobentosu byly odebírány z pěti potoků ze stejného území na Šumavě v jarních a podzimních obdobích dle metodiky PERLA. Dva potoky (Hamerský, Pestřice) jsou přítoky Lipenské nádrže a tři potoky (Horský, Mlýnský, Bukový) patří k povodí Dunaje. I když jsou potoky ze stejného území a mají velice podobné průtoky, liší se způsob hospodaření v jejich povodí a rybí obsádce. Tyto aspekty mají vliv na složení zoobentosu v jednotlivých potocích a proto by tato práce měla poskytnout přehled o složení a množství makrozoobentosu v jednotlivých vodotečích. Z hlediska početnosti bentických organismů je nejbohatší Mlýnský potok. U potoků náležících k povodí Dunaje byl nejdominantnějším druhem Gammarus Fossarum a Limnius perrisi. U přítoků Lipna byly nejpočetnější skupiny jepice (Ephemeroptera), reprezentovány především rodem Baetis (Hamerský) a skupina Trichoptera s dominantním druhem Anomallopterygella chauviniana z řádu Trichoptera (Pestřice). Ve složení a početnosti bentických společenstev mezi potoky náležícími k povodí Dunaje a potoky vtékajícími do Lipna jsou patrné rozdíly. Dle podobnostního indexu jsou lipenské potoky s potoky vtékajícími do Dunaje podobné z 23% (Pestřice) a z 45% (Hamerský).
|
host ::
RSS.