|
|
Antidepresivum sertralin a chování ryb
LEXOVÁ, Veronika
Spotřeba antidepresiv včetně sertralinu každoročně roste. Po jejich konzumaci a vyloučení se přes nedostatečně vyčištěnou odpadní vodu dostávají zbytky léčiv a jejich metabolity do recipientů, kde mohou negativně ovlivňovat necílové organismy. Tato diplomová práce se zabývá výskytem antidepresiva sertralinu ve vodním prostředí, bioakumulací a jeho vlivem na chování ryb. V experimentální části této práce byly pstruzi obecní exponováni environmentální koncentraci sertralinu 100 ng/l s následným sledováním jejich chování. Výsledky nasvědčují tomu, že sertralin u ryb způsobil změnu v orientaci v prostoru, která byla vyjádřená levostrannou lateralitou, dále změnu v explorační aktivitě, která u exponovaných ryb byla vyšší v porovnání s kontrolou, a spočívala v prozkoumání celého prostoru labyrintu. Na explorační aktivitu u ryb měl zároveň vliv Fultonův kondiční faktor. Ryby v nižší kondici s větší pravděpodobností prozkoumávaly celý prostor nádrže. Analýzou pomocí kapalinové chromatografie s hmotnostně-spektrometrickou detekcí byla potvrzena přítomnost setralinu i jeho aktivního metabolitu norsertralinu v mozku a játrech ryb. Dle výpočtu biokoncentračního faktoru je možné konstatovat, že sertralin v pstruhovi nedosahuje hodnot biokoncentračního faktoru, kdy jsou látky považovány za vysoce bioakumulativní. Dále bylo možné z výsledků vyvodit, že koncentrace obou látek v mozku ryb měla vliv na chování ryb, konkrétně na jejich levostrannou lateralitu a vyšší explorační aktivitu. Se zvyšující se koncentrací v mozku ryb byla pravděpodobnosti těchto změn vyšší.
|
|
|
Epidemické modely s vakcinací a behaviorálními změnami
LUNGA, Petr
Práce se věnuje kompartmentovým modelům používaným v matematické epidemiologii k modelování dynamiky infekčních onemocnění. Cílem práce bylo seznámit se se základními principy a metodami, které jsou v tomto oboru využívány a naučit se samostatně vytvářet modely a správně interpretovat jejich výsledky. První dvě kapitoly se věnují úvodu do problematiky a tzv. SIR modelům, které jsou základním nástrojem epidemiologického modelování. Další kapitoly obsahují rozšíření základních modelů o vakcinaci a změny chování v populaci. V poslední kapitole jsou dva vlastní modely, které využívají principy z předchozích kapitol. Modely v celé práci jsou simulovány v programu AnyLogic.
|
|
|
The psychological aspects of degenerative diseases of the central nervous system.
Vargová, Helena ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Kaplan, Cyril (oponent)
Degeneratívne ochorenia ovplyvňujú nie len centrálny nervový systém, ale silne zasahujú do neurologických, a to predovšetkým motorických, funkcií. Tieto ochorenia nepochybne pôsobia aj na psychické funkcie. Práca sa v teoretickej časti zameriava na možnú koreláciu psychického vyladenia, a to hlavne emočného, a jeho vplyvu na rozvoj či progresiu takéhoto ochorenia. Ďalej sa sústreďuje na kognitívne zmeny, ktoré dané ochorenia sprevádzajú, tiež behaviorálne a emočné zmeny, ktoré pacienti prežívajú. Práca uvádza taktiež copingové stratégie a odporučenia pre degeneratívne poruchy CNS, ktorých problematikou sa zaoberajú recentné výskumy. V empirickej časti je predstavený návrh vlastného výskumu, ktorý sa zameriava na pôsobenie sociálnej podpory a copingových stratégií na pacienta s amyotrofickou laterálnou sklerózou, ako vybraným ochorením, a rovnako skúma jeho motiváciu či prípadné ciele do budúcnosti, ktoré sú súčasťou kvality jeho života. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Úspěšnost reintrodukcí a suplementací vázaná na pobyt v zajetí u primátů a ptáků.
Janovcová, Markéta ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Kůs, Evžen (oponent)
Cílem bakalářské práce je shrnout a kriticky zhodnotit dostupné informace o reintrodukcích, případně o posilování přírodních populací (suplementace) u ptáků a primátů. Práce kriticky hodnotí, které faktory jsou pro úspěšnost těchto programů u daných skupin zásadní. Jedním z důležitých faktorů je i chov divokých zvířat v zajetí. Je otázkou, zda chov v zajetí nějakým způsobem divoká zvířata mění a zda a jak ovlivňuje jejich vypouštění do volné přírody. Úspěšnost návratů do volné přírody byla hodnocena z hlediska velikosti zakladatelské populace a následného počtu přeživších jedinců, či podle parametrů značících populační růst. Sledovány byly vybrané vlastnosti reintrodukovaných zvířat, zejména zda byla použita zvířata odchovaná v zajetí nebo odchycená v přírodě. Pobyt v zajetí byl posuzován vzhledem k délce života, dále vzhledem k podmínkám chovu (umělé vs. polopřírodní chovy) a byly vyhledávány jakékoliv změny (behaviorální, morfologické) doprovázející chov v zajetí. Práce je zaměřena právě na změny chování a morfologie způsobené pobytem v lidské péči ve srovnání s populacemi žijícími v přírodních podmínkách. Hlavním cílem práce je posoudit vliv změn způsobených pobytem v zajetí či použitím odchovaných jedinců na úspěšnost či neúspěšnost reintrodukčních programů. Zároveň byla sledována i geografická...
|
host ::
RSS.