Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv intenzity žadonění na míru predace u ťuhýka obecného a kukačky obecné
ČAPEK, Jan
V této studii jsem zkoumal, zdali hlasitější žadonění kukačky obecné (Cuculus canorus), která představuje hnízdního parazita, zvýší míru predace na hnízdo ťuhýka obecného (Lanius collurio), jehož mláďata žadoní s nižší hlasitostí. Experiment probíhal nejprve v červnu, tedy v hnízdní sezóně ťuhýka a druhý na podzim roku 2023. V jarních pokusech byla hnízda umístěna do keřů a na podzim umístěna na zem. Experiment vždy probíhal na trojici hnízd, kdy na každém hnízdě hrála rozdílná nahrávka. Konkrétně se jednalo o nahrávky mláděte kukačky obecné, dále mláďat ťuhýka obecného a třetí reproduktor představoval tichou kontrolu. Na těchto hnízdech jsem pozoroval, zdali bude na některé z nich míra predace vyšší než na ostatní. Zvláště zdali bude míra predace vyšší na hnízdo s nahrávkou kukačky obecné.
Homeless Movement in Urban Area: Illustrated by the Example of Prague
Jakubec, Filip ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Následující text vypovídá o pohybu bezdomovců v městském prostředí a vychází z kvalitativního terénního výzkumu, který byl realizován, od začátku listopadu 2014 do začátku května 2015, na území hlavního města České republiky, Prahy. Výzkum citlivého tématu, jakým je bezdomovectví, si vyžaduje zvýšenou pozornost s ohledem na dodržování etických zásad výzkumu a zveřejňování dat v něm získaných. Proto se práce zaobírá primárně motivy pohybu bezdomovců, které převážně vycházejí z naplnění základních lidských potřeb a všeobecnou charakteristikou míst, kde se zdržují. Tyto reálie podávají představu o tom, proč se lidé bez domova pohybují v městském prostředí bez toho, aby bylo nutné uveřejňovat konkrétní mapy, kde se zdržují, což by mohlo následně ohrozit mé informátory.
Jsou pražští žebráci jako newyorští taxikáři?
Šilhavá, Dana ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Tato práce zkoumá, jak se pražští žebráci rozhodují o své denní pracovní době. Žebrání je představeno jako nabízená služba, v případě Prahy se zábranami ve vstupu na trh na straně produkce, s mimořádným případem Karlova mostu jako monopolu. Náhled do fungování tohoto trhu umožňuje finanční analýza mezd, nákladů a faktorů mzdových sazeb samostatně výdělečně činných žebráků. Jako možná vysvětlení proti sobě stavím 2 modely nabídky práce: model mezičasové substituce a cílování příjmů (income targeting), které odpovídají konceptům maximalizace (maximizing), resp. dostačování (satisficing). Maximizéři přizpůsobují svou denní pracovní dobu mzdové sazbě, která se mezi dny liší, kdežto dostačovači závorkují svá rozhodnutí úzce a stanovují si denní příjem, kterého se snaží dosáhnout. 37 z 43 pražských žebráků v mém výběru se dá označit za dostačovače, podobně jako newyorské taxikáře (Camerer 1997); to je ovšem často zcela racionální reakce na omezení plynoucí z povolání žebráka (např. kvůli "sociálnímu zdanění" a nedostatkům příležitostí ke spoření), dostačování je tedy v jejich případě mnohem pochopitelnější.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.