|
|
Využití pšenice s purpurovým perikarpem ve výživě brojlerových kuřat
Psohlavcová, Tereza
Diplomová práce se zabývá využitím barevného zrna pšenice s purpurovým perikarpem ve výživě brojlerových kuřat Ross 308. Cílem práce bylo vyhodnotit vliv zkrmování pšenice RU 687 12 s purpurovým perikarpem a vyšším obsahem antokyanů na parametry užitkovosti vykrmovaných brojlerů a na jejich metabolismus hodnocený na základě biochemického vyšetření krve. Pokus byl realizován na 240 kohoutcích brojlerových kuřat rozdělených na 2 skupiny (kontrolní a pokusná) po 120 kusech. Kuřata každé skupiny byla rozdělena do samostatných kójí po 20 kusech (6 opakování). První skupina pokusná, byla krmena krmnou směsí s 60% podílem barevné pšenice RU 687 12. Kontrolní skupina byla krmena krmnou směsí obsahující stejný podíl běžné pšenice Bohemia. Pokus trval od 12. do 39. dne věku kuřat. Během pokusu byla kuřata 1 týdně vážena a byla sledována spotřeba krmiva v jednotlivých kójích. Při porážce na konci pokusu byla v každé kóji od 2 náhodně vybraných kuřat odebrána krev pro biochemické vyšetření (celkem 12 kuřat z každé skupiny). Všechna kuřata byla po porážce jatečně zpracována, zjištěna hmotnost jatečně upraveného těla a u části kuřat byl stanoven podíl prsní a stehenní svaloviny. Na základě statistického zpracování a porovnání výsledků byl zjištěn průkazný rozdíl v některých parametrech minerálního metabolismu (v koncentraci hořčíku, železa, aktivitě glutationperoxidázy) a v koncentraci glukózy v krvi. V parametrech spotřeby krmiva, přírůstcích hmotnosti, konverzi krmiva a výtěžnosti nebyly průkazné rozdíly zjištěny. Zařazení pšenice s barevným perikarpem do krmné směsi (namísto běžné pšenice) nemělo na užitkové vlastnosti ani metabolismus vykrmovaných brojlerových kuřat zásadní vliv (pozitivní ani negativní).
|
|
|
Zařazení pšenice s purpurovým perikarpem do krmné směsi nosnic v první fázi snášky
Straňáková, Lucie
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit zařazení pšenice s purpurovým perikarpem do krmné směsi nosnic v první fázi snášky do 38. týdne věku. Bylo zjišťováno, zda pšenice s vyšším obsahem antokyanů pozitivně či negativně ovlivňuje parametry užitkovosti nosnic a kvalitu vajec. K pokusu bylo použito celkem 30 nosnic hybridní kombinace Isa Brown na počátku snáškového cyklu od 19. týdne věku. Nosnice byly rozděleny do dvou skupin. Do krmné směsi nosnic pokusné skupiny byla zařazena pšenice s purpurovým perikarpem RU 687-12 s vyšším obsahem antokyanů. Ke krmení kontrolní skupiny byla použita krmná směs, která obsahovala běžnou pšenici odrůdy Bohemia s nízkým obsahem antokyanů. V rámci pokusu byla sledována snáška vajec, spotřeba krmiva a byla hodnocena kvalita vajec. Získaná data byla statisticky vyhodnocena a z výsledků experimentu vyplývá, že kontrolní skupina vykazovala průkazně (P<0,05) vyšší snášku vajec. U kontrolní skupiny byla také statisticky prokázána (P<0,05) vyšší spotřeba krmiva na slepici a den. Z výsledků kvalitativního rozboru vajec vyplývá, že kontrolní skupina měla statisticky průkaznou (P<0,05) vyšší hmotnost vajec. U kontrolní skupiny byla průkazně (P<0,05) větší délka vejce. Všechny ostatní sledované parametry byly statisticky neprůkazné. Z výsledků realizovaného experimentu vyplývá, že pšenici RU 687-12 s vyšším obsahem antokyanů se nedoporučuje použít do krmných směsí pro nosnice na počátku snáškového cyklu, protože negativně ovlivňuje jejich užitkové vlastnosti a kvalitu vajec.
|
|
|
Využití netradičních obilovin a krmiv rostlinného původu ve výživě kapra obecného (Cyprinus carpio L.)
Hajňuk, Dušan
Cílem této práce bylo zpracování literární rešerše o využití netradičních obilovin a krmiv rostlinného původu v chovu kapra obecného (Cyprinus carpio L.) a následně vedení dvou krmných testů. Oba krmné testy proběhly na recirkulačním systému na oddělení Rybářství a hydrobiologie v Brně. První krmný test proběhl od 15.5. 2014 do 16.6. 2014 a jako pokusná ryba byl použit kapr obecný (Cyprinus carpio L.), linie amurský lysec. V testu byla srovnávána barevná pšenice s pšenicí obecnou, přičemž kromě zkrmování celých zrn byly porovnávány i rozličné formy úprav. Jednalo se o úpravy drcením a máčením. Tyto komponenty byly následně krmena rybám. Krmeni barevná pšenice byla z odrůdy Koniny s 16,6% dusíkatých látek. Druhý krmný test proběhl od 9.3.2015 do 6.4. 2015 a jako pokusná ryba byl použit také kapr obecný (Cyprinus carpio L.), linie amurský lysec. V testu byly krmena tři varianty krmiva. První varianta krmiva byla kompletní krmná směs s 5% přídavkem konopných výlisků, druhá s 15% přídavkem konopných výlisků a třetí varianta byla kompletní krmná směs. Na začátku a na konci testů byly všechny ryby změřeny a zváženy. Ráno a večer se sledovaly hydrochemických parametry vody. Po skončení testů byly následně vyhodnoceny produkční ukazatele (FCR, SWGR, SLGR) a vyhodnoceny stanovení chemické analýzy tkání v rybí těle a ve vzorku krmiva. V prvním testu byly nejlepší výsledky prokazatelné u Var.2 (barevná máčená pšenice) s FCR = 10,86, SWGR = 0,209% .D-1, SLGR% .D-1 = 0,094. Ve druhém testu byly zaznamenány nejlepší výsledky ve Var.2 (15% přídavek konopných výlisků) s FCR = 3,27, SWGR = 0,54% .D-1, SLGR = 0,23% .D-1.
|
host ::
RSS.