|
|
Subjektivní prožívání pobytu dětmi v Azylovém domě Strakonice
ŠMRHOVÁ, Jana
Název práce: Subjektivní prožívání pobytu dětmi v Azylovém domě Strakonice. V bakalářské práci se zabývám otázkou vlivu prostředí na jedince. Konkrétně je pak bakalářská práce zaměřena na vliv prostředí na děti pobývající v azylovém domě ve Strakonicích. V teoretické části práce se věnuji definování a popisu základních pojmů a problematiky, vztahující se k tématu mé bakalářské práce. Nejprve charakterizuji službu azylových domů a blíže popisuji azylový dům ve Strakonicích. Další témata pojednávají především o úskalích a potřebách jednotlivých vývojových etap dětství a vlivu prostředí na vývoj jedince. Na začátku praktické části práce je popsán stanovený cíl práce a výzkumné otázky. Cílem práce je zjistit, jak děti žijící v azylovém domě ve Strakonicích vnímají svůj pobyt v tomto zařízení. Z tohoto cíle vychází i stanovené výzkumné otázky. Zkoumala jsem, zda se děti cítí pobytem v azylovém domě stigmatizovány, zda vnímají toto zařízení jako svůj domov a jak vnímají svůj pobyt v azylovém domě obecně. Pro zjištění odpovědí na stanovené výzkumné otázky a dosažení cíle práce jsem zvolila kvalitativní strategii výzkumu, techniku polostrukturovaných rozhovorů doplněných o pozorování. Základní cílový soubor představovaly děti žijící v azylovém domě ve Strakonicích. Konkrétně se jednalo o sedm dětí. Věkové rozpětí pro základní soubor bylo stanoveno od čtyř do patnácti let. Doplňkový soubor pak tvořili jejich rodiče. Z výsledků výzkumu vyplývá, že pobyt v azylovém domě dětští klienti subjektivně vnímají jako stigmatizující. Pokud vnímají azylový dům jako domov, je to dáno jednak dlouhodobostí pobytu a zvyknutím si na azylový dům a také dostatkem kamarádů v azylovém domě či jeho blízkém sousedství. V azylovém domě se dětem nelíbí prostředí starého neopraveného domu a poničených věcí. Naopak se jim líbí společnost dalších dětí. Stanovený cíl bakalářské práce se podařilo splnit.
|
|
|
Cesty Romů do azylového domu Filia v Českých Budějovicích
CHATRNÁ, Dagmar
Práce se zabývá příčinami příchodu Romů do azylového domu Filia v Českých Budějovicích. Krátce popisuje jejich rozdílné životní cesty, které vedou do stejného azylového zařízení. Teoretická část přibližuje romský způsob života a základní údaje o azylovém domě Filia. Praktická část obsahuje kazuistiky uživatelek, ve kterých jsou krátce shrnuty jejich příčiny příchodu a rozdílné cesty vedoucí do azylového domu. Dále jsou zde porovnávány dosažené informace s údaji autorů použité literatury.
|
|
|
Osudy žen v Azylovém domě Tábor
PERNÍKOVÁ, Dana
Tématem mé bakalářská práce jsou osudy žen Azylového domu v Táboře. Teoretická část bakalářské práce se zabývá obecně Azylovými domy a službami s nimi spojené. Zaměřila jsem se i na kompetence sociálního pracovníka dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, stejně jako na vymezení Azylových domů. V této části jsem se zabývala také domácím násilím. Praktická část obsahuje výzkum, který byl prováděn polostrukturovaným rozhovorem za pomoci předem vypsaných okruhů. Rozhovory byly prováděny přímo v Azylovém domě pro ženy a matky s dětmi v Táboře. Sedm klientek bylo dotazováno na jejich finanční stránku, minulost, okruh týkající se bydlení v Azylovém domě, na jejich děti a také na jejich budoucnost. Zajímala mne jejich vize do budoucna a také jejich největší přání. Sociální pracovnice, která v tomto zařízení je zaměstnána mi vždy uvedla zpětnou vazbu na dotazované klientky. Byly stanoveny výzkumné otázky, které jsem zodpovídala při shrnutí výsledků. Většina respondentek se do tohoto zařízení dostala kvůli financím, nikoliv kvůli domácímu násilí, které jsem předpokládala. Další výzkumnou otázkou bylo to, jestli respondentky měly podobné prvky v minulosti. Zde vyšlo, že pět respondentek ze sedmi mělo a má negativní vztahy s primární rodinou. Dále jsem se ptala na to, jaké služby respondentky využívají. Šest respondentek ze sedmi využívájí nejvíce fakultativní úkony. Pouze dvě respondentky využívají sociální poradenství. Další výzkumná otázka byla zaměřena na porušování Ubytovacího řádu. V mém průzkumu vyšlo, že ze sedmi dotazovaných respondentek čtyři respondentky porušují řád. Většinou kvůli kouření na ubytovací jednotce, kde je to zakázáno. Jedna z dalších výzkumných otázek byla ta, jaké vztahy v tomto zařízení jsou mezi klientkami navzájem a personále. Zde převažují negativní vztahy, které potvrdily čtyři respondentky ze sedmi a jedna respondentka nemá vůbec žádné vztahy v tomto zařízení. Na otázku jak si představují svojí budoucnost mi všechny dotazované respondentky uvedly, že neví, ale že chtějí své bydlení a svoje soukromí.
|
|
|
Podpora profesního rozvoje sociálního pracovníka v azylovém domě
JEHLÍKOVÁ, Hana
Podstatou této práce je charakteristika profesního rozvoje sociálního pracovníka jak v obecné rovině, tak i se zaměřením na azylové domy. V teoretické části je popisována charakteristika profesní role sociálního pracovníka - jeho osobnostní a profesní předpoklady. Dále se tato část zabývá profesním rozvojem na individuální úrovni a na úrovni organizace, vzděláváním v praxi sociální práce, možnostmi supervize a zejména možnostmi profesního rozvoje pracovníků azylových domů. Praktickou část představuje výzkumná sonda prováděná formou dotazníku v azylových domech tří krajů České republiky. Jejím účelem bylo zjištění současných možností profesního rozvoje pracovníků azylových domů.
|
|
|
Informace v sociální síti pro občany ohrožené sociální exkluzí
FICHTNEROVÁ, Eva
Výzkum mé bakalářské práce byl zaměřen na problematiku, jak mnoho jsou informace potřebné a zajímavé pro lidi ohrožené sociální exkluzí, zda se k nim řádně dostávají a jestli mají správnou formu. V sociální oblasti jsou spousty informací a jsou velmi důležité pro nás pro všechny. Z dotazníků, které jsem dávala lidem v azylovém Domě sv. Pavla a na ulicích Českých Budějovic, jsem obdržela mnohé odpovědi významné pro poznání naší komunity a pro mou práci s veřejností u Městské charity České Budějovice (charitativní nezisková organizace). V teoretické části své práce jsem popsala obecné případy a specifické problémy spojené s životem vyloučených občanů, zvláště jejich těžkosti se zaměstnáním, zdravotním stavem, problémy s informacemi a komunikačními bariérami u organizací a institucí, příklady z jejich vyloučeného či bezdomoveckého života, možnosti jak se navrátit do běžného života. Ve vztahu k sociálním službám jsem uvedla některou základní legislativu. V praktické části jsem se zaměřila na otázku předávání a upřednostňované formy informací mezi nimi. Odpovědi, které jsem dostala, mě přivedli k několika zlepšením i v mé práci (např. lepší značení k azylovému domu od nádraží, mapy na webových stránkách s vyznačením cesty a autobusové zastávky, více brožurek s informacemi na nádraží). Dozvěděla jsem se, že lidé bez domova by velmi rádi získávali znalosti na poli informačních technologií a doporučila jsem pro ně kurzy Internetu. Uvědomila jsem si, že všichni lidé, kteří žijí na ulici, se o informace zajímají a nejpodstatnější způsob, jak jim informace poskytovat, je terénní práce.
|
|
|
Azylová pomoc jako záchranná sociální síť.
KŘÍŽOVÁ, Monika
Cílem práce je podat co nejširší přehled o způsobech a metodách práce v azylovém domě (zaměřeno na azylový dům pro matku a dítě), seznámit s vnitřními pravidly, se službami, které jsou uživatelkám sociální služby k dispozici, popsat sociální vrstvy potencionálních klientek a jejich dětí, obeznámit s nejčastějšími důvody pobytu v azylovém zařízení.
|
|
|
Zákon o sociálních službách v praxi Azylového domu Filia
DUDOVÁ, Jiřina
Práce se zabývá novým zákonem o sociálních službách a jeho implementací do praxe azylového domu Filia. Stručně seznamuje se zákonem o sociálních službách a se standardy kvality sociálních služeb. Srovnává situaci v azylovém domě před přijetím zákona o sociálních službách a po roce účinnosti nové legislativy. Zdůrazňuje přínos zákona pro praxi azylového domu, ale zabývá se i problémy, které tento zákon do praxe přinesl.
|
|
|
Život v azylovém domě z pohledu klienta
NOVOTNÁ, Karolína
Ve své bakalářské práci se zabývám potřebností domova pro matky s dětmi. V vodní části je vymezen pojem azylového zařízení a standardů kvality sociálních služeb. Je zde také zmíněno postavení otců jako samoživitelů. Dále jsou zde vyjmenovány důvody, které vedou k bezdomovectví žen. Ve třetí části se zabývám podmínkami, jenž panují v domovech a zákony upravujícími práva dětí. V závěru teoretické části se zaobírám charakteristikou a typologií žen, které tuto formu pomoci vyhledávají. Z výzkumu vyplynul, že klientky jsou vesměs v azylovém domě spokojeny a chtějí svoji obtížnou situaci řešit vyhledáním vlastního ubytování.
|
|
|
Specifika sociální práce v podmínkách azylových domů
VOCHOZKOVÁ, Markéta
Azylové domy pro bezdomovce začaly vznikat na území České republiky počátkem roku 1990. V současnosti se jedná o zařízení sociálních služeb, které poskytuje pobytové služby sociální prevence na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Cílem diplomové práce bylo charakterizovat azylový dům pro muže jako zařízení pomáhající v sociálním začleňování osob bez domova z pohledu odborného personálu a přiblížit životní osudy a zkušenosti vybraných uživatelů. Práce je pojata jako kvalitativní výzkum, který je prioritně zaměřen na problematiku sociální práce. Pro naplnění cíle byly použity tyto metody a techniky sběru dat: rozhovor pomocí návodu, narativní rozhovor, studium dokumentů a pozorování. Na základě údajů z rozhovorů s odborným personálem a jejich následné analýzy jsou podrobněji specifikována pravidla poskytování služeb, vnitřní pravidla zařízení, činnosti sociálního pracovníka, průběh služby a její plánování. Práce se zaměřuje také na nabídku aktivit s důrazem na možnosti pracovní rehabilitace uživatelů a dle určených kritérií srovnává jednotlivá zařízení. Nastíněny jsou životní zkušenosti vybraných uživatelů před pobytem v azylovém domě spolu s jejich očekáváním a plány do budoucna. Na základě výzkumu byly formulovány dvě hypotézy.
|
|
|
Vybraný sociální problém ve městě Jindřichův Hradec.
Kolářová, Pavla ; Sedláková, Jaroslava (vedoucí práce)
Cílem práce je formou ankety vytipovat sociální problém ve městě Jindřichův Hradec, zmapovat aktivity sociální politiky ve městě na různých úrovních sociální správy, analyzovat současný stav a navrhnout možná zlepšení. Práce je rozdělena na teoretickou část, která je zaměřena na bezdomovectví, a praktickou část, v níž je analyzována problematika bezdomovectví ve městě Jindřichův Hradec.
|
host ::
RSS.