|
|
Český jazyk a azylanti
Rakušanová, Anna ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou bezplatné výuky českého jazyka u azylantů, která je součástí státního integračního programu a která je v kompetenci Ministerstva vnitra a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Snaží se charakterizovat jak je výuku zajišťována, jak často probíhá, co je všeobecně probíráno a to jak v rámci, tak i mimo integrační azylová střediska. Zaměřuje se též na problémy, které jsou s úvodními kurzy českého jazyka spojeny. Práce je podložena terénním výzkumem, který měl podpořit její teoretické poznatky. Výzkum spočíval na rozhovorech s lektorkami českého jazyka a sociální pracovnicí Integračního azylového střediska Česká Lípa, s koordinátorkou úvodních kurzů pro azylanty a koordinátorem pro technické a materiální zázemí v projektu zaměřeném na výuku českého jazyka u azylantů. Klíčová slova integrace, migrace, český jazyk, azylanti, Česká republika
|
|
|
Moderní metody sociální práce s migranty mimo rámec registrované sociální služby v ČR, Case study: Rodinné konference
Fišarová, Markéta ; Freidingerová, Tereza (vedoucí práce) ; Zogata Kusz, Agnieszka (oponent)
Hlavním záměrem této práce otevřít problematiku tématu sociální práce s migranty mimo registrované sociální služby, která se dlouhodobě děje paralelně s výkonem činnosti v registrovaných službách, ale doposud nebyla blíže zmapována. Využity k tomu budou metody dotazníku vlastní konstrukce a polostrukturovaných rozhovorů. Předkládaná diplomová práce zároveň popisuje současnou nabídku registrovaných sociálních služeb pro imigranty a azylanty. Práce má tři části, a to teoretickou, metodologickou a praktickou. V úvodní části je nastíněno používané pojmosloví, současná situace sociální práce s cizinci a vydefinování skupin osob s migrantskou zkušeností v ČR na základě zákonů a označení používaných v oficiálních dokumentech. Na tuto část navazuje popis Berryho modelu akulturačních strategií, které dříve popsané informace protíná, dále popis sociální politiky České republiky a zákonné vymezení integrace cizinců. Druhou částí práce je metodologie výzkumu. V praktické části práce jsou předloženy výsledky analýzy vlastního dotazníkového šetření, polostrukturovaných rozhovorů mezi sociálními pracovníky v Česku a případová studie rodinných konferencí, kterou autorka práce předkládá jako příklad moderní metody sociální práce mimo registrované služby. V závěru práce jsou srovnána data z teoretické a praktické...
|
|
|
Český jazyk a azylanti
Rakušanová, Anna ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou bezplatné výuky českého jazyka u azylantů, která je součástí státního integračního programu a která je v kompetenci Ministerstva vnitra a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Snaží se charakterizovat jak je výuku zajišťována, jak často probíhá, co je všeobecně probíráno a to jak v rámci, tak i mimo integrační azylová střediska. Zaměřuje se též na problémy, které jsou s úvodními kurzy českého jazyka spojeny. Práce je podložena terénním výzkumem, který měl podpořit její teoretické poznatky. Výzkum spočíval na rozhovorech s lektorkami českého jazyka a sociální pracovnicí Integračního azylového střediska Česká Lípa, s koordinátorkou úvodních kurzů pro azylanty a koordinátorem pro technické a materiální zázemí v projektu zaměřeném na výuku českého jazyka u azylantů. Klíčová slova integrace, migrace, český jazyk, azylanti, Česká republika
|
|
|
Historie a vývoj migrace z Turecka do Německa
Zákostelná, Lucie ; Kačerová, Eva (vedoucí práce) ; Řezanka, Marek (oponent)
Cílem práce je popsat historii a vývoj imigrace z Turecka do Německa. Zároveň provést srovnání turecké populace, německé populace a populace Turků v Německu. V první kapitole jsou uvedeny informace o imigračních tocích, jejich důvodech a co způsobily. V této části je popsána imigrace pracovní, imigrace rodinných příslušníků a příchod žadatelů o azyl. Historie je doplněna grafy, na kterých lze sledovat vývoj počtu cizinců v Německu a vývoj počtu osob přicházejících z Turecka. Druhá kapitola je věnována tématu cizinci a zisk německého státního občanství. Jsou zde uvedeny způsoby, jak dospělý imigrant a dítě narozené rodičům, kdy alespoň jeden rodič je imigrant, mohou získat německé státní občanství. Na konci této kapitoly je popsána skupina naturalizovaných podle údajů v roce 2009. Kapitola je taktéž doplněna grafy, ze kterých lze vyčíst například vývoj počtu naturalizovaných cizinců a Turků v Německu. Třetí kapitola srovnává populaci tureckou, německou a populaci Turků v Německu. Populace Turků v Německu zahrnuje osoby, které imigrovaly do Německa a mají stále turecké státní občanství, čili neprošly procesem naturalizace. Pohlavní a věková struktura populací je zobrazena pomocí věkových pyramid. Zároveň jsou zde popsány rozdíly v pohlavní a věkové struktuře mezi roky 2000, 2010 v jednotlivých populacích. V tomto oddílu jsou uvedeny i důvody, proč demografická struktura Turků v Německu vypadá odlišně. Nakonec jsou zde porovnány tři zmíněné populace v letech 2000 a 2007-2010 pomocí výše průměrného věku, biologických generací a indexu stáří. Následují ekonomické generace a index hospodářského zatížení, index zeleného a šedého zatížení. Závěr této práce je, že populace Turků v Německu se svojí demografickou strukturou přibližuje spíše turecké populaci než německé. Dá se však očekávat, že další generace se budou postupně svým demografickým chováním přibližovat německému chování.
|
|
| |
host ::
RSS.