|
|
Legitimizační strategie autoritativního režimu v Bělorusku
Osterrothová, Sára ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou legitimizačních strategií autoritativního režimu v Bělorusku v období let 1994-2020. Jako teoretický rámec práce je vzata typologie legitimizačních strategií autorů Christiana von Soesta a Julie Grauvogelové. Tato práce nejenom identifikuje, jaké strategie Lukašenkův režim využíval, ale především analyzuje, jakým způsobem se projevovaly. Toto umožňuje téma komplexně zkoumat a brát v potaz vývoj těchto strategií. Pozornost je v první řadě věnována osobnosti Alexandra Lukašenka a jeho roli "baťky" (tj. bělorusky otec), ochránce kolektivní paměti veteránů, garanta "ekonomické stability" země a obránce běloruské suverenity. Dále je zmíněna důležitost formální existence voleb v Lukašenkově rétorice. Práce se následně věnuje tvorbě běloruské státní ideologie, která je založena na oficiálním chápání "běloruství", a ideologizaci mýtu Velké vlastenecké války. V neposlední řadě se věnuje Lukašenkově společenské smlouvě a způsobu, jakým se režim odvolává na svou roli na mezinárodní scéně a jak využívá rétoriku vnějších hrozeb. Hlavním zjištěním práce je, že Lukašenkův režim využívá kombinaci všech typů legitimizačních strategií. Závěr práce obsahuje shrnutí zjištěných poznatků a diskusi ohledně vývoje Lukašenkových legitimizačních strategií v čase během zkoumaného období.
|
|
|
"Vývoj vztahu Spojených států amerických k autoritativním režimům v Libyi a v Egyptě v letech 2001-2011"
Vránová, Viktorie ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Nesnídalová, Andrea (oponent)
Arabské revoluce, které propukly na přelomu roku 2010/2011, jsou považovány za nejvýznamnější demokratické hnutí současnosti v arabských zemích. Průběh povstání v Egyptě a Libyi znamenal ukončení vlády režimů Husního Mubaraka a Muammara Kaddáfího, kteří setrvávali u moci po dekády. Spojené státy americké, jejichž ekonomické a bezpečnostní zájmy významně spadají do regionu Blízkého východu a severní Afriky, byly postaveny do komplikované zahraničně-politické situace. V minulosti USA usilovaly o stabilizaci vzájemných vztahů s Egyptem a Libyí a tento proces vyvrcholil ve vzájemnou spolupráci v otázce bezpečnosti, ekonomiky, boje proti terorismu a dalších oblastech. Administrativa prezidenta Baracka Obamy musela reagovat na vývoj v Egyptě a Libyi a rozhodnout se, zda podpoří své bývalé spojence a jejich režimy, jež jsou zárukou stability, anebo se postaví na stranu protestujících, kteří požadují politická práva a demokratické reformy, s čímž souvisí svobodné volby a ukončení vlády dosavadních autoritativních vládců. V první kapitole jsou popsány nejdůležitější události a faktory americko-egyptských a americko-libyjských vztahů do roku 2011. Druhá kapitola popisuje události tzv. arabského jara v Egyptě a Libyi a analyzuje reakci mezinárodního společenství na ně. Třetí kapitola se zaměřuje na analýzu...
|
|
|
Arabské jaro 2011 - změny režimů. Případová studie Tunisko, Egypt, Sýrie.
Kyzivát, Jan ; Novotná, Yvona (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce se zabývá změnami politických režimů v rámci Arabského jara 2011 na příkladu Tuniska, Egypta a Sýrie. Cílem práce je určit faktory, které jsou důvodem různé rychlosti a efektivnosti zavádění politických reforem. Zasazení do teoretické roviny je provedeno na základě charakteristik nedemokratických režimů, teorie přechodů k demokracii a demokracie samotné. Každá země je poté představena z hlediska historického vývoje, přičemž důraz je dán na události 20. století, zejména povahu a způsob vlády nyní odstraňovaných režimů. Metodou analyticko -- syntetickou jsou na základě historických, politických a socioekonomických faktorů ovlivňujících vnitropolitickou situaci ve zkoumaných zemích odvozeny skutečnosti způsobující různě kvalitní přechody srovnávaných zemí k novému politickému systému.
|
|
|
Autoritativní režimy v Latinské Americe na příkladu Huga Cháveze
Procházka, Michal ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Hlavním tématem této práce je politický režim v období vlády venezuelského prezidenta Huga Cháveze, především zkoumání jeho zařazení v rámci dělení politických režimů na demokratické, totalitní a autoritativní. Na základě analýzy změn v politických, ekonomických a sociálních strukturách země mezi lety 1998 a 2009 a za využití zevrubného přehledu historických souvislostí latinskoamerických autoritativních režimů se práce snaží odpovědět na otázku, zda se současný venezuelský politický režim dá označit za autoritativní, či ne. V práci je dále zahrnuta stručná historie Latinské Ameriky s důrazem na období vlád autoritativních režimů a příčiny jejich četného výskytu, cesta prezidenta Cháveze k moci a historie Venezuely před jeho zvolením.
|
host ::
RSS.