|
|
Kult umělce na přelomu století - A. Rodin a M. Aleš podle M. Švabinského
Kučerová, Anežka ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá formami prezentace a sebeprezentace dvou významných umělců přelomu 19. a 20. století - českého malíře Mikoláše Alše a francouzského sochaře Auguste Rodina. Lze hovořit o kultu umělce vzniklém kolem obou osobností, tedy o způsobu vnímání umělce jako výjimečného génia. Takovéto chápání umělce a jeho tvorby bylo v období 19. Století poměrně rozšířené. Mikoláš Aleš (1852-1913) si vypracoval osobitý výtvarný projev založený na odkazu tvorby českého romantismu, na českém lidovém umění a zčásti předjímající nastupující secesní ornamentiku. Auguste Rodin (1840-1917) byl jedním z nejvýznamnějších francouzských sochařů konce 19. a počátku 20. století a jedním z pomyslných zakladatelů moderního sochařství. Řada Rodinových soch byla doprovázena společenskými skandály a vyvolala pobouřené reakce veřejnosti, jimiž vešel do povědomí českých umělců té doby. Ve sledovaném období kolem roku 1900 byli oba umělci vysoce oceňováni mladými umělci ze Spolku výtvarných umělců Mánes. Spolek byl založen roku 1887, od roku 1897 vydával svůj měsíčník Volné směry. Prvním předsedou S. V. U. Mánes se stal Mikoláš Aleš. Členy spolku sdružoval především zájem o moderní tendence ve výtvarném umění domácím i evropském. Je překvapivé, že tak odlišní umělci jako M. Aleš a A. Rodin vzbudili velký zájem svých...
|
|
|
Změna vnímání fotografie po nástupu sociálních sítí; Typologie selfie fotografií uživatelů Facebooku a Instagramu
Junášková, Daniela ; JANOŠČÍK, Václav (vedoucí práce) ; ŠIMŮNEK, Michal (oponent)
Tato práce se v první části zaměřuje na fotografie uživatelů na sociálních sítích, především na Facebooku a Instagramu. Sleduje vývoj portrétní fotografie od počátku vynálezu fotografie, přes nástup sociálních sítí, až do její současnosti. V dalších částech je zaměřena na můj vlastní výzkum aplikovaný na konkrétní uživatele Facebooku a Instagramu, zabývá se vymezením společných rysů takzvaných selfie fotografií a typologií fotografií vyvolávajících negativní ohlasy ostatních uživatelů – nenávistné komentáře. Práce si klade za cíl objasnit, jaká kritéria hrají roli při výběru zveřejňovaných fotografií, zda odpovídají určitému sociálnímu statutu uživatelů a zdali můžeme sledovat jejich typologii v subkulturách. Obecně se vztahuje k vnímání fotografického obrazu v době sociálních sítí a velkého množství vizuálních vjemů působících na člověka.
|
|
|
Kult umělce na přelomu století - A. Rodin a M. Aleš podle M. Švabinského
Kučerová, Anežka ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Tato práce se zabývá formami prezentace a sebeprezentace dvou významných umělců přelomu 19. a 20. století - českého malíře Mikoláše Alše a francouzského sochaře Auguste Rodina. Lze hovořit o kultu umělce vzniklém kolem obou osobností, tedy o způsobu vnímání umělce jako výjimečného génia. Takovéto chápání umělce a jeho tvorby bylo v období 19. Století poměrně rozšířené. Mikoláš Aleš (1852-1913) si vypracoval osobitý výtvarný projev založený na odkazu tvorby českého romantismu, na českém lidovém umění a zčásti předjímající nastupující secesní ornamentiku. Auguste Rodin (1840-1917) byl jedním z nejvýznamnějších francouzských sochařů konce 19. a počátku 20. století a jedním z pomyslných zakladatelů moderního sochařství. Řada Rodinových soch byla doprovázena společenskými skandály a vyvolala pobouřené reakce veřejnosti, jimiž vešel do povědomí českých umělců té doby. Ve sledovaném období kolem roku 1900 byli oba umělci vysoce oceňováni mladými umělci ze Spolku výtvarných umělců Mánes. Spolek byl založen roku 1887, od roku 1897 vydával svůj měsíčník Volné směry. Prvním předsedou S. V. U. Mánes se stal Mikoláš Aleš. Členy spolku sdružoval především zájem o moderní tendence ve výtvarném umění domácím i evropském. Je překvapivé, že tak odlišní umělci jako M. Aleš a A. Rodin vzbudili velký zájem svých...
|
|
|
Maska, převlek a autorská hra na role v současném fotografickém autoportrétu u nás a ve světě
Helfertová, Žofie ; SILVERIO, Robert (vedoucí práce) ; DVOŘÁK, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rolí masky, převleku a autorskou hrou na role v současném fotografickém autoportrétu u nás i ve světě. V prvních kapitolách sleduje obecný vývoj a stručnou historii autoportrétu ve fotografii a jeho podoby a tendence až po současnost, dále je zaměřena na masku obecně a roli masky a převleku v dějinách fotografie. Stěžejní částí této práce je poslední kapitola, která se věnuje nejmladší generaci současných fotografek. Ty ve svých autoportrétech projevují tendenci používat masku a převlek pro záměnu své identity. Nevytvářejí ovšem identity nové, ale přejímají, či tvoří iluzi již existujících, definovaných identit. Cílem této práce je představit masku jako prostředek hry s identitou skrze autoportrét.
|
host ::
RSS.