Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Detekce obtížně diferencovatelných skupin srdečních arytmií
Kantor, Marek ; Ronzhina, Marina (oponent) ; Novotná, Petra (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou detekčních metod fibrilace síní, flutteru síní a sinusového rytmu ze záznamu EKG. Práce rovněž pojednává o těchto arytmiích a klasifikačních algoritmech vhodných pro tuto problematiku. V rámci této práce je vytvořeno několik přístupů klasifikace. Pro extrakci příznaků je využita konvoluční neuronová síť a klasifikace je realizovaná prostřednictvím umělé neuronové sítě. Vybrána metoda 1D CNN pro tyto těžko diferencovatelné srdeční arytmie dosahuje průměrné přesnosti klasifikace F1 - skóre = 91 %. Vybrána CNN optimalizovaná pomocí GA je rychlá mělká síť s lepší přesností než hluboká síť. Vytvořené modely jsou použity i pro klasifikaci jiných typů arytmií.
Detekce obtížně diferencovatelných skupin srdečních arytmií
Kantor, Marek ; Ronzhina, Marina (oponent) ; Novotná, Petra (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou detekčních metod fibrilace síní, flutteru síní a sinusového rytmu ze záznamu EKG. Práce rovněž pojednává o těchto arytmiích a klasifikačních algoritmech vhodných pro tuto problematiku. V rámci této práce je vytvořeno několik přístupů klasifikace. Pro extrakci příznaků je využita konvoluční neuronová síť a klasifikace je realizovaná prostřednictvím umělé neuronové sítě. Vybrána metoda 1D CNN pro tyto těžko diferencovatelné srdeční arytmie dosahuje průměrné přesnosti klasifikace F1 - skóre = 91 %. Vybrána CNN optimalizovaná pomocí GA je rychlá mělká síť s lepší přesností než hluboká síť. Vytvořené modely jsou použity i pro klasifikaci jiných typů arytmií.
Hodnocení nákladové efektivity NOAC v indikaci atriální fibrilace
Vothová, Petra ; Lešetický, Ondřej (vedoucí práce) ; Pažitný, Peter (oponent)
V diplomové práci se v teoretické části zabývám onemocněním atriální fibrilace. Dále se věnuji managementu léčby atriální fibrilace. V práci objasňuji základní prin-cipy farmakoekonomického hodnocení v České republice, na základě jakých zákonů jsou tyto farmakologické intervence hodnoceny a kdo se jimi v České republice za-bývá. V práci uvádím členění nákladů, a jaké jsou nejčastěji používané farmakoekonomické analýzy. V praktické části pak provedu aplikaci teoretických poznatků. Cost utility analýzu jsem vypracovala na základě dostupné klinické evi-dence - randomizovaných klinických studií ARISTOTLE (Granger, 2011), RE-LY (Connolly, 2009), ROCKET AF (Patel, 2011). Provedla jsem nepřímé srovnání celko-vého přínosu jednotlivých léčivých látek NOAC. V základním scénáři jsem vypočítala QALY pro hodnocení přínosů účinnost, bezpečnost a snížení mortality. Zabývala jsem se také scénářem nežádoucího účinku krvácivosti. Největší přínos ICER do systému veřejné zdravotní péče prokázala v obou scénářích účinná látka apixaban. Výsledky jsem doplnila a potvrdila klinickými výsledky recentní, robust-ní, retrospektivní studie kliniky Mayo (Yao, 2016).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.