|
|
Ošetřování centrálních žilních vstupů a jejich komplikace u dětského pacienta hospitalizovaného na hematoonkologii
Homolková, Kateřina ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Průšová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce "Ošetřování centrálních žilních vstupů a jejich komplikace u dětského pacienta hospitalizovaného na hematoonkologii" se zabývá péčí o centrální žilní komplikacemi na dětských hematoonkologií České republice. Cílem práce bylo především zmapovat znalosti o ošetřování centrálních žilních katetrů dětských a všeobecných sester pracujících na dětských hematoonkologiích a porovnat jednotlivé metody ošetřování. Teoretická část se skládá ze čtyř kapitol, které se zaměřují na žilní systém, obecné informace o centrálních žilních vs , ošetřování centrálních žilních katetrů a komplikace, které mohou empirické části je prezentována metoda sběru dat, realizace vlastního šetření přehled výsledků práce a doporučení pro praxi. Metodou výzkumného šetření byl dotazník vlastní konstrukce, který se zaměřoval na ošetřování centrálních žilních katetrů. Dotazník byl distribuován dětským a všeobecným sestrám se specializací v pediatrii, které pracují na dětské Výsledky Pro statistické vyhodnocení byly zvoleny 4 hypotézy se vztahem élce praxe, dosaženém vzdělání, typu pracoviště a absolvování školení ošetřování CŽK. Výsledky výzkumného šetření prokazují dobré znalosti respondentů v oblasti ošetřování centrálních žilních vstupů. Jedinými nedostatky jsou nízký oče pracovníků specializovaných na ošetřování CŽK a školení...
|
|
|
Problematika septických stavů na jednotce intenzivní péče
Škrabánková, Hana ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit mikrobiální osídlení kůže v místě vpichu centrálního žilního katétru a možnosti jeho ovlivnění k udržení co nejnižší incidence katétrové sepse. Kultivační výsledky provedených stěrů z kůže a odebraných hemokultur od dvou skupin pacientů byly mezi sebou vzájemně porovnány pomocí metod kvalitativní analýzy. Jednalo se o pacienty na jednotce intenzivní péče se zavedeným centrálním žilním katétrem. Výsledkem bylo zjištění mikrobiálního osídlení kůže a zastoupení různých patogenních kmenů v místě vpichu centrálního žilního katétru u obou stanovených skupin. Dále se prokázalo, že vyšší riziko mikrobiálního osídlení s projevy katétrové sepse měli pacienti s déle zavedeným centrálním žilním katétrem v programu domácí parenterální výživy se stomií. Doporučením je neustálé vzdělávání zdravotnických pracovníků, aby postupovaly v ošetřování podle nejnovějších preventivních doporučení, a důraz je především kladen na mytí a dezinfekci rukou, neboť ruce zdravotníků patří k nejrozšířenějšímu a nejrizikovějšímu způsobu přenosu patogenních kmenů s možným vznikem nozokomiální nákazy. Aseptické zásady musí být opakovaně předávány všem pacientům odbornou edukací. Klíčová slova: sepse, aseptický přístup, intenzivní péče, hemokultury, centrální žilní katétr Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Problematika septických stavů na jednotce intenzivní péče
Škrabánková, Hana ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit mikrobiální osídlení kůže v místě vpichu centrálního žilního katétru a možnosti jeho ovlivnění k udržení co nejnižší incidence katétrové sepse. Kultivační výsledky provedených stěrů z kůže a odebraných hemokultur od dvou skupin pacientů byly mezi sebou vzájemně porovnány pomocí metod kvalitativní analýzy. Jednalo se o pacienty na jednotce intenzivní péče se zavedeným centrálním žilním katétrem. Výsledkem bylo zjištění mikrobiálního osídlení kůže a zastoupení různých patogenních kmenů v místě vpichu centrálního žilního katétru u obou stanovených skupin. Dále se prokázalo, že vyšší riziko mikrobiálního osídlení s projevy katétrové sepse měli pacienti s déle zavedeným centrálním žilním katétrem v programu domácí parenterální výživy se stomií. Doporučením je neustálé vzdělávání zdravotnických pracovníků, aby postupovaly v ošetřování podle nejnovějších preventivních doporučení, a důraz je především kladen na mytí a dezinfekci rukou, neboť ruce zdravotníků patří k nejrozšířenějšímu a nejrizikovějšímu způsobu přenosu patogenních kmenů s možným vznikem nozokomiální nákazy. Aseptické zásady musí být opakovaně předávány všem pacientům odbornou edukací. Klíčová slova: sepse, aseptický přístup, intenzivní péče, hemokultury, centrální žilní katétr Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.