|
|
Důvody rozpojování ventilačního okruhu a jejich četnost u pacientů na umělé plicní ventilaci
Ševčíková, Klára ; Línková, Šárka (vedoucí práce) ; Kravcová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá důvody rozpojování ventilačního okruhu a četností jednotlivýchpříčin. Je součástí širší a komplexnější studie,jejímž společným cílem je boj proti ventilátorové pneumonii (VAP). Teoretická část práce stručně popisuje definici VAP a její preventivní prvky. Vyzdvihuje ale zejména střet mezi doporučením výrobců a výsledky nejnovějších studií v intervalu výměn jednotlivých komponent ventilačního okruhu. Dále upozorňuje na malý a nedostatečný důraz, který je na tuto problematiku kladen jak v teoretické sféře, tak v klinické praxi. Praktická část práce předkládá výsledky zúčastněného pozorování, jehož hlavním cílem je odhalit nejčastější příčinu rozpojení ventilačního okruhu. Předpokladem byl vysoký podíl četnosti výměn jednotlivých komponent okruhu, zejména pak pasivního výměníku tepla a vlhkosti, což potvrdily i výsledky výzkumného šetření. Dílčím cílem bylo vypozorovat hygienické postupy v péči o ventilační okruh, které nebyly doposud kompletně definovány. Neméně důležitou částí bylo stanovení podkladů pro vytvoření standardizovaných postupů a upozornění na nynější nedostatky. Tato diplomová práce pomohla odhalit další méně prozkoumané odvětví v prevenci VAP a poukazuje na důležitost sester, které v této problematice hrají významnou roli. I malá změna v postupu může mít...
|
|
|
Problematika převedení pacienta na domácí umělou plicní ventilaci
HRBKOVÁ, Lenka
Domácí umělá plicní ventilace (DUPV) je v současné době velice aktuálním tématem. Poskytuje velkou naději na možný návrat pacienta trvale závislého na umělé plicní ventilaci zpět do domácího prostředí. Z důvodu úrazů či vývoje onemocnění jsou někteří pacienti trvale odkázáni na podporu umělé plicní ventilace (UPV). Pobyt v domácím prostředí za podpory DUPV přináší mnoho benefitů pro tyto pacienty.Teoretická část diplomové práce je rozčleněna na šest částí. První část je věnovaná historickému pohledu na vývoj umělé plicní ventilace. Ve druhé části je popsáno dýchací ústrojí. Třetí část je věnována umělé plicní ventilaci, kde jsou v podkapitolách blíže analyzovány indikace k napojení na UPV, fyziologické cíle, klinické cíle a také následná intenzivní péče. Ve třetí části je uceleně popisována DUPV. Podkapitoly jsou věnovány indikacím k napojení pacienta na DUPV, jsou zde popsány organizace zabývající se DUPV. Popsána je zde žádost o realizaci DUPV, příprava, než půjde pacient domů, poskytovaná ošetřovatelská péče a přístroje a zdravotnický materiál nezbytné pro realizaci. Čtvrtá část se zaměřuje na přehled sociálních dávek a pátá část na realizaci.Pro diplomovou práci byly stanoveny dva cíle: 1. Zjistit, s jakými problémy, včetně ošetřovatelské péče se setkávají pacienti na umělé plicní ventilaci? 2. Zjistit, s jakými problémy, včetně ošetřovatelské péče se setkávají pacienti na domácí umělé plicní ventilaci? Pro splnění cílů byly vytvořeny tři výzkumné otázky: 1. Jaké problémy, včetně ošetřovatelské péče se vyskytují u pacientů závislých na umělé plicní ventilaci na oddělení Následné intenzivní péče? 2. Jaké problémy, včetně ošetřovatelské péče se vyskytují u pacientů závislých na domácí umělé plicní ventilaci? 3. Jaké jsou změny v kvalitě života a ošetřovatelské péči u pacientů závislých na umělé plicní ventilaci v nemocnici a pacientů závislých na domácí umělé plicní ventilaci v domácím prostředí? Empirická část diplomové práce je zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření. Zvolená byla metoda polostrukturovaného rozhovoru s personálem NIP nejmenované okresní nemocnice, pečovateli a pacienty na DUPV. Také je použita metoda vlastního pozorování a zkoumání dekurzů. Rozhovory probíhaly na základě předem připravených otázek se čtyřmi sestrami, třemi pečovateli a třemi pacienty. K analýze rozhovorů byla použita metoda "tužka a papír" a metoda otevřeného kódování. Z důvodu přehlednosti byly kategorie a podkategorie vizualizovány do grafických schémat. Použity byly také k sestavení tří případových studií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry řeší ošetřovatelskou péči, péči o dýchací cesty a také vhodně naslouchají potřebám pacientů. Jako nejčastější problém, který byl uveden, bylo provádění osobní hygieny, z důvodu psychické a fyzické náročnosti pro pacienty. Dále problémy s vyprazdňováním, imobilitou a problémy s gestikulací a komunikací. Nepříjemným problémem bylo také dráždění dýchacích cest při odsávání. Z odpovědí pacientů a pečujících vyplývá, že nejčastějším problémem je závislost na pečující osobě v oblasti osobní hygieny a při vylučování. Také problémy s usínáním. Problémem je též sociální izolace a zhoršená možnost komunikace. Zjištěna byla také změna v kvalitě života a ošetřovatelské péči u pacientů závislých na UPV a závislých na DUPV v domácím prostředí. Odpovědí na tuto otázku je, že pobyt v nemocnici je fyzicky i psychicky náročný. Bylo uvedeno, že být doma je opravdu štěstí. Možnost být s rodinou a moci si udělat všechno podle sebe. Domnívám se, práce by mohla sloužit ke zlepšení informovanosti rodinných příslušníků pacientů na DUPV. Práce by mohla posloužit ke spolupráci v grantovém projektu GAIA.
|
|
|
Problematika zajištění dýchacích cest u pacienta s akutním respiračním onemocněním
BABOUČKOVÁ, Martina
Naše bakalářská práce je na téma "Problematika zajištění dýchacích cest u pacienta s akutním respiračním onemocněním". Cílem této bakalářské práce je tuto problematiku zmapovat. Práce obsahuje teoretickou část a výzkumnou část. Teoretická část je zaměřena na anatomii a fyziologii dýchacích cest, monitoraci dýchacího systému, monitoraci vědomí, zajištění dýchacích cest a pečování o pacienta napojeného na umělou plicní ventilaci. Dále se také tato práce zabývá nozokomiální a profesionální infekcí a především akutním respiračním onemocněním. Výzkumné šetření bylo provedeno kvalitativním výzkumem pomocí semistrukturovaného rozhovoru s deseti vystudovanými zdravotnickými záchranáři pracujícími na anesteziologicko resuscitačním oddělení a na zdravotnické záchranné službě. K designu výzkumu byly zvoleny tyto výzkumné otázky: 1. Jakým způsobem se chrání zdravotničtí záchranáři při zajištění dýchacích cest u pacienta s akutním respiračním onemocněním? 2. Jak často se zdravotničtí záchranáři setkají se zajištěním dýchacích cest u pacienta s akutním respiračním onemocněním? 3. Jaký postoj k problematice zajištění dýchacích cest u pacienta s akutním respiračním onemocněním zaujímají zdravotničtí záchranáři v praxi? Účelem bakalářské práce je zjistit, jak postupují zdravotničtí záchranáři při zajištění dýchacích cest a při setkání s akutním respiračním onemocněním. Tato práce slouží jako materiál, který poukazuje na správnost používání bariérové ochrany. Výsledek výzkumného šetření ukazuje na málo časté setkávání zdravotnických záchranářů s respiračním onemocněním. Otázky jsou také směřovány na dodržování bariérové ochrany. Hlavním přínosem této bakalářské práce by mělo být uvědomění si nedodržování bariérové ochrany, následný začátek používání a chránění se před respiračním onemocněním.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o nemocné s akutním respiračním selháním
NĚMCOVÁ, Kateřina
Akutní respirační selhání je stav, během kterého dýchací soustava není schopna náhle plnit své funkce. Porucha funkcí může být na úrovni přívodu vzduchu do dýchacích cest, nebo na úrovni výměny plynů mezi alveoly a krví. Nejzávažnější stav akutního respiračního selhání je syndrom akutní dechové tísně. Akutní respirační selhání je nutné řešit okamžitě při výskytu, neboť může dojít k závažným poškozením organismu či smrti. Podmínkou léčby je zajištění dýchacích cest. Teoretické znalosti o možných příčinách vzniku a jejich následné léčbě, léčbě pomocí umělé ventilace slouží k správnému pochopení celé problematiky tohoto onemocnění. Při léčbě takto závažného stavu má svou úlohu i ošetřovatelská péče poskytovaná sestrami, která je vysoce specializovaná. Svou úlohu hrají sestry při zajištění dýchacích cest, při napojení a léčbě na umělé plicní ventilaci a i při odpojování nemocného z orgánové podpory ventilátoru. Cílem této práce bakalářské práce na téma ošetřovatelská péče o nemocné s akutním respiračním selháním, bylo ozřejmit základní pojmy a problematiku akutního respiračního selhání, jež je nezbytně nutná pro správné pochopení a následnou léčbu selhání pomocí ventilační podpory. Tyto vědomosti jsou nezbytné pro správné poskytování ošetřovatelské péče. Druhým cílem práce bylo zmapovat a porovnat jednotlivá doporučení komplexní ošetřovatelské péče u nemocných a akutním respiračním selháním. Tento cíl byl stanoven z důvodu neustálého vývoje a pokroku v péči o nemocné v kritickém stavu. Tato bakalářská práce na téma ošetřovatelská péče o nemocné s akutním respiračním selhání byla zpracována pouze jako teoretická práce na podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. Poznatky pro jednotlivé části práce byly získány z mnoha odborných a vědeckých publikací, jak knih, tak i časopisů a internetových zdrojů odborných společností. Z českých autorů, kteří byly nejčastěji citováni v práci, se jedná o MUDr. Pavla Dostála Ph.D. MBA., který se věnuje problematice umělé plicní ventilace a MUDr. Bronislava Stibora, který se zabývá problematikou syndromu akutní dechové tísně a rescue postupy. Na základě prostudované literatury byly zpracovány základní teoretické pojmy a problematika, která se týká akutního respiračního selhání i syndromu akutní dechové tísně. Detailně byla rozpracována i umělá plicní ventilace. Teoretická část postupně přechází do ošetřovatelské části práce, kde z literárních zdrojů byla stanovena komplexní ošetřovatelská péče o nemocné s akutním respiračním selháním, do které byly zařazeny jednotlivé doporučení týkající se novinek a aktualit v oboru péče o kriticky nemocné. Po vyhodnocení ošetřovatelské péče bylo zjištěno, že komplexní péče se v použité literatuře shoduje a jednotliví autoři se rozcházejí pouze v drobných doporučeních, z nichž jsou jednotlivé části komplexní péče složeny. Jednotlivá doporučení jsou uvedena v textu a jejich vyhodnocení je zpracováno v závěru práce. Do závěru práce je zařazeno srovnání kompetencí všeobecných sester a sester pro intenzivní péči. Dle platné české legislativy by se o klienta se selhávajícími životními funkcemi měla starat pouze sestra se specializací pro intenzivní péči. Rozsah povolené poskytované péče sestrou pro intenzivní péči je několikanásobný oproti všeobecné sestře. Pokud by si i jediný student odnesl některá doporučení z práce a dokázal je aplikovat v pracovním procesu, přispěl by tím ke zlepšení komplexní péče na jednotkách kriticky nemocných a práce by splnila svůj účel.
|
|
|
Ventilační podpora v přednemocniční péči a během transportu pacienta
PETROVIČ, Pavel
Tématem této bakalářské práce je ventilační podpora v přednemocniční péči a během transportu. Vědomí, dýchání a krevní oběh patří mezi základní životní funkce. Ventilační podporou jsme schopni zajistit úplnou nebo částečnou plicní ventilaci. K tomu nám slouží různé pomůcky, ať už to jsou jednoduché resuscitační roušky a masky určené pro laickou veřejnost, nebo se jedná o pomůcky určené pro vyškolené zdravotnické záchranáře, jako je například laryngeální maska nebo endotracheální kanyla a ventilátor pro umělou plicní ventilaci. Přednemocniční péče se týká nejen poskytnutí profesionální první pomoci, ale také poskytnutí první pomoci laickou veřejností. Proto jsou v práci uvedeny pomůcky k zajištění ventilaci plic. Tato bakalářská práce měla dva cíle, a to zmapovat a porovnat znalosti studentů maturitních ročníků o dýchání z úst do úst a zmapovat zkušenosti zdravotnických záchranářů s laryngeální maskou Supreme a s kapnometrií. Průzkum byl realizován smíšenou metodou výzkumu. Znalosti studentů maturitních ročníků byly zjištěny formou testů, které byly rozdány v třídě Z4 Střední odborné školy veterinární, mechanizační a zahradnické a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a ve třídě 4. B Gymnázia Jírovcova. V ročníku Z4 byl průzkum proveden 14. března 2014, ve třídě bylo přítomno 25 studentů, z toho 4 muži a 21 žen. Ve třídě 4. B bylo testování znalostí studentů provedeno 2. dubna 2014 a bylo přítomno 26 studentů, z toho 16 žen a 10 mužů. Na začátku testu byl kladen důraz na zachování anonymity respondentů, dále byli seznámeni s charakterem výzkumu a jeho cílem. Na začátku testu bylo provedeno krátké statistické šetření zda se jedná o muže či ženu a zda je daná osoba vlastníkem řidičského oprávnění či nikoli. Následovalo 15 uzavřených otázek, ve kterých studenti vybírali právě jednu správnou odpověď. Po odevzdání testů byla provedena zpětná vazba a studentům řečeny správné odpovědi. Celkem bylo tedy rozdáno 51 testů. Zkušenosti zdravotnických záchranářů s laryngeální maskou Supreme a s kapnometrií byly zjišťovány formou pěti krátkých rozhovorů v týdnu od 7. do 11. dubna 2014. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři v zaměstnaneckém poměru u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Získaná data z testů byla vyhodnocena, každá otázka zvlášť, a následně přenesena do grafů, které vyobrazují počty správných a špatných odpovědí. Cílem práce bylo zmapovat a porovnat znalosti studentů maturitních ročníků. Statisticky vyhodnocené testy svědčí o tom, že studenti ze třídy Z4 mají více znalostí o umělém dýchaní z úst do úst potažmo o neodkladné resuscitaci. Celkem v 7 otázkách byli určitě úspěšnější, než jejich vrstevníci ze 4. B, kteří byli lepší pouze ve třech otázkách. Zkušenosti zdravotnických záchranářů s laryngeální maskou Supreme jsou pozitivní a pokud je u pacienta nutné zajistit dýchací cesty, kdy na místě zásahu není lékař, tak volí právě LMA Supreme. Zdravotničtí záchranáři se shodují, že následná ventilace přes LMA Supreme je dostačující, pokud správně zvolíme velikost. Zdravotničtí záchranáři využívají kapnometr, pokud je k dispozici, protože není dostupný ve všech vozech ZZS. Zdravotničtí záchranáři ze zkoumaného souboru se denně nesetkávají s pacienty, kteří by potřebovali, nebo by byli na řízené ventilaci. Studenti maturitních ročníků mají povědomí o dýchání z úst do úst, popřípadě o poskytování první pomoci. Ovšem tyto znalosti nejsou 100% a bylo by třeba zavést výuku první pomoci na středních školách. Zdravotničtí záchranáři přejímají nové pomůcky a přístroje za své a používají je během své praxe. A první pomoc se díky tomu stává prospěšnější pro pacienta a komfortnější pro zdravotnického záchranáře.
|
|
|
Možnosti umělé plicní ventilace v přednemocniční neodkladné péči a anesteziologicko-resuscitačních odděleních
BINTEROVÁ, Jana
Cílem práce bylo zjistit možnosti umělé plicní ventilace v přednemocniční neodkladné péči a anesteziologicko-resuscitačních odděleních metodou kvalitativního výzkumu. První část výzkumu byla zaměřena na zjištění způsobu využití, včetně nejužívanějších ventilačních režimů, a četnosti umělé plicní ventilace. Výzkumem bylo zjištěno, že v přednemocniční péči jsou využívány metody invazivní i neinvazivní ventilace a nejužívanější ventilační režimy v přednemocniční péči jsou IPPV , CPAP, a SIMV. V druhé části je výzkum zaměřen na možnosti umělé plicní ventilace na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a zjištění neužívanějších režimů. Jsou to IPPV, BIPAP, SIMV, APRV,PS a CPAP. Poslední část výzkumu se zabývá hlavně porovnáním možností umělé plicní ventilace na základnách zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje a Jihočeského kraje. Narazila jsem na velmi rozdílné názory na význam umělé plicní ventilace v přednemocniční neodkladné péči, nicméně ve výsledku se možnosti umělé plicní ventilace v jednotlivých krajích moc neliší.
|
|
|
Zajištění dýchacích cest v přednemocniční neodkladné péči zdravotnickým záchranářem
NOVOTNÁ, Magdalena
Zajištění a udržení průchodnosti dýchacích cest je jeden z nejdůležitějších úkonů, který musí zdravotnický záchranář ovládat. K tomu je nezbytné znát i opatření k prevenci aspirace. Udržení průchodnosti dýchacích cest je základním předpokladem pro ventilaci a oxygenaci raněného. Správné zprůchodnění a zajištění dýchacích cest může být i život zachraňujícím výkonem. Bakalářská práce se zaměřuje na možnosti zajištění dýchacích cest zdravotnickým záchranářem ve Středočeském kraji. V práci jsou uvedeny způsoby zajištění dýchacích cest bez pomůcek i s pomůckami, které má zdravotnický záchranář v přednemocniční péči k dispozici. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí záchranáři na výjezdových stanovištích Středočeského kraje. Výzkum byl proveden kvantitativní metodou. Za účelem sběru dat byla využita technika anonymního dotazníku, kde bylo rozdáno 100 dotazníku po stanovištích zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Návratnost z celkového počtu 100 rozdaných dotazníku byla 76, tedy 76% z celkových 100%. Cílem práce bylo zmapovat možnosti zajištění dýchacích cest zdravotnickým záchranářem ve Středočeském kraji, kde byl cíl splněn. Hypotéza 1, že nejefektivnějším způsobem zajištění dýchacích cest je pro zdravotnického záchranáře endotracheální intubace se potvrdila, stejně tak jako hypotéza 2, že zdravotničtí záchranáři nepoužívají k zajištění dýchacích cest {\clqq}LMA {--} Fastrach``.Výsledky práce mohou být využity v oblasti utváření standardizovaných metod a postupů zajištění dýchacích cest v přednemocniční neodkladné péči a mohou být použity k dalšímu vzdělávání studentů vysokých škol zdravotnických oborů.
|
host ::
RSS.