|
|
Archeologie hradu Zvíkova
VOŘÍŠKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá archeologií hradu Zvíkova od pravěkého období do raného novověku s cílem prezentovat současný stav poznání. Na základě archeologických nálezů budou zmapovány dějiny osídlení a jednotlivé vývojové etapy středověkého hradu včetně podhradního městečka. V závěrečné části bude podán přehled o sídelně topografickém vývoji a dobové hmotné kultuře hradu i mikroregionu.
|
|
|
Germánské osídlení Čech na přelomu doby římské a doby stěhování národů (stupeň D1)
ŠŤASTNÁ, Soňa
Tato bakalářská práce se věnuje osídlení Čech na přelomu doby římské a období stěhování národů. Podává stručný nástin historických událostí spjatých s tímto obdobím a toho, jak se dané období projevilo v rámci archeologických nálezů, stejně tak jako poskytuje přehled českých a moravských sídelních lokalit a pohřebních areálů. Ve své další části se zabývá pojmy typu archeologická kultura, etnicita, identita a jejich vztahem k ostatním vědním disciplínám, na základě čehož se zamýšlí nad možnostmi a limitacemi archeologických výzkumů v oblasti objasnění etnické příslušnosti a poukazuje na některé z nich.
|
|
| |
|
|
Studie k dějinám středověkého osídlení. Archeologie na Telečsku.
BARTUŠEK, Petr
Tato práce se zabývá vývojem osídlení mikroregionu Telečsko a je podrobněji zaměřena na období středověké kolonizace. Na základě především souhrnu dosavadních archeologických výzkumů a historicky orientovaných prací je nastíněn vývoj osídlení na sledovaném území ve 13. a 14. století. Práce vychází především z uskutečněných archeologických výzkumů Muzea Vysočiny Jihlava, výzkumů PhDr. Josefa Bláhy a Prof. PhDr. Lubomíra Konečného a výzkumů dalších archeologů, kteří se zabývali lokalitami na Telečsku. Práce přináší možný úhel pohledu na zdejší středověké osídlení a poukazuje na další poznatky vyplývající z aktuálního historického a archeologického poznání mikroregionu. Rovněž se tato práce snaží poukázat na problémy a otázky, které v rámci archeologie na Telečsku nebyly prozatím dostatečně zodpovězené. Přílohy: Mapové podklady, kresebná a fotografická dokumentace nemovitých archeologických památek, kresebná a fotografická dokumentace archeologických nálezů, fotografická dokumentace předpokládaných poloh ZSO.
|
|
|
Středověké šlechtické sídlo Vítkův Hrádek (Archeologické nálezy ze 13. - 15. století)
VÁGNER, Jindřich
Bakalářská práce si klade za cíl představit současnou českou kastelologii na příkladu Vítkova Hrádku. Zabývá se hradní typologií, dějinami bádání osídlování Šumavy v okolí hradu a hradní archeologií vrcholného středověku 13. až 15. století. Práce přináší jeden z možných pohledů zkoumání archeologie a historie horských hrádků, které jsou do dnešních dní badateli opomíjeny. Nosným tématem práce je jeden z těchto hrádků ? Vítkův Hrádek, který se stal zájmen archeologických výzkumů až v posledních deseti letech.
|
|
| |
|
|
Holocénní vlhká fáze v severní Africe: Geoarcheologická studie vztahu klimatu a lidského osídlení
PARVONIČOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce rešeršním způsobem seskupuje informace o paleoenvironmentalní a archeologické situaci na Sahaře v raném a středním holocénu. Období s výrazně vlhkými podmínkami se nazývá holocenní klimatické optimum a trvalo přibližně do cca 5500 cal. BP. Na archeologických lokalitách práce sleduje vývoj lidského osídlení reflektující tyto klimatické změny. Lidská populace reagovala na příznivé klima rozšířením osídlení po téměř celém území dnešní pouště. Na základě dochovaných artefaktů a ekofaktů lze tyto skupiny identifikovat jako lovce a sběrače, kteří se postupně proměňují v pasteveckou a zemědělskou společnost. Studie se soustředí na východní Saharu a obecný přehled vychází z analýz konkrétních lokalit nacházejících se v Egyptě, Súdánu, Libyi a Čadu.
|
|
|
Středověká šlechtická sídla v severovýchodních Čechách (Archeologie hradu Kumburku)
WITKOWSKI, Martin
Předložená diplomová práce je rozdělena do dvou ucelených částí. První část je zaměřena na problematiku hradních staveb ve vymezené oblasti severovýchodních Čech. Snaží se podat přehled o vývoji a typologii jednotlivých sídel a představit model struktury rozložení hradních staveb v rámci vymezené sondy. Druhá část práce se z archeologického úhlu pohledu zabývá hmotnou kulturou hradu Kumburku situovaného uvnitř studované sondy. Cílem této části je analýza, syntéza a interpretace nestratifikovaných nálezů, které byly získány prostřednictvím povrchových sběrů v areálu hradu. Zjištěné výsledky se autor pokouší na základě komparativního studia odborné literatury, písemných a ikonografických pramenů zasadit do historického kontextu tohoto šlechtického sídla. Zpracováním dosud opomíjených archeologických nálezů se snaží rovněž přispět k poznání kultury každodenního života na hradě v průběhu 14. - 16. století.
|
|
|
Vývoj osídlení Křemžské kotliny s důrazem na vrcholně středověké až raně novověké hmotné prameny
HAMAN, Jaroslav
Práce se zabývá vývojem osídlení Křemžské kotliny a je podrobněji zaměřena na období středověké kolonizace a raného novověku. Na základě písemných pramenů, geografických dat, toponomastiky, a především archeologických pramenů je nastíněn vývoj osídlení na sledovaném území. Práce je syntézou uskutečněných výzkumů Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Regionálního muzea v Českém Krumlově a povrchové prospekce J. Polácha. Přílohy: Mapové podklady,katalog nalezišť,kresebná a fotografická dokumentace nemovitých archeologických památek, kresebná a fotografická dokumentace nálezů.
|
|
| |
host ::
RSS.