|
|
Archeobotanická charakteristika rostlinných makrozbytků z uloženin doby bronzové a železné z jihočeských sídlištních a pohřebních kontextů
ŠÁLKOVÁ, Tereza
Práce se zabývá archeobotanickou analýzou a jejím možným přínosem v různých typech archeologických kontextů doby bronzové a železné. Využitím této metody na vybraných výzkumech sledovaného období v jižních Čechách se podařilo zachytit druhovou strukturu pěstovaných rostlin a její vývoj během sledovaného období. V kontextu střední Evropy starší a střední doby bronzové byly jižní Čechy složením pěstovaných rostlin blíže alpské oblasti. V mladší a pozdní době bronzové bylo druhové složení ekonomicky stěžejních pěstovaných rostlin v jižních Čechách specifické, bližší však bylo spíše jádrovým oblastem Čech. V době železné byly jednotlivé jihočeské soubory variabilní, což bylo ovšem typické i pro oblast Alp a alpského podhůří stejně jako pro jádrové oblasti Čech. Oba porovnávané regiony i jižní Čechy se ale lišily od východních regionů (především malým množstvím pšenice jednozrnky). Archeobotanika také umožnila rekonstruovat otevřenou zemědělskou krajinu s velkou mírou odlesnění jak v zázemí jihočeských hradišť a rovinných sídlišť starší a střední doby bronzové, tak v zázemí modelových sídlišť mladší doby bronzové na Bechyňsku - Hvožďan a Březnice. Odlesněná krajina se odrážela i v pohřbu v mohyle na samém okraji osídleného území starší doby železné v Zahrádce na Českokrumlovsku. Během sledovaného období bylo doložené čerpání rostlinných zdrojů a ekonomický význam sběru rostlin v zázemí sídlišť a okolí pohřebišť. Archeobotanika umožnila rovněž rekonstruovat detaily v procesech, které souvisely s ukládáním kovových depotů v době bronzové, procesy související s pohřebním ritem a využíváním krajiny v okolí pohřebišť i procesy ukládání odpadu na sídlištích.
|
|
|
ANALÝZA ROSTLINNÝCH MAKROZBYTKŮ Z NEOLITICKÉHO TELLU VRBJANSKÁ ČUKA, REPUBLIKA SEVERNÍ MAKEDONIE
VYCHRONOVÁ, Michaela
Tato diplomová práce se zabývá analýzou rostlinných makrozbytků z neolitické tellové lokality Vrbjanská Čuka (jihozápad Severní Makedonie). Získaná archeobotanická data, vyhodnocená pomocí literární revue, tafonomického pozorování a statistických analýz, mají za cíl přispět k lepšímu poznání a pochopení raně neolitické společnosti na tomto sídlišti. Analýzy zjistily archaickou obilnářskou ekonomiku, založenou především na pěstování pluchatých forem pšenic a ječmene, doplněnou o luštěniny a o využívání řady divokých rostlin.
|
|
|
Hunter-gatherer Archaeobotany: Central European Mesolithic
PTÁKOVÁ, Michaela
Disertační práce se zabývá obdobím mezolitu ve středoevropském prostoru z perspektivy environmentální archeologie. Na základě analýzy rostlinných makrozbytků zkoumá potenciální rostlinnou složku mezolitické stravy. Práce dále přispívá k poznání historie vegetace v oblasti Českého ráje a vlivu mezolitických komunit na přírodní prostředí. Následuje diskuse týkající se přechodu od lovecko-sběrařského způsobu života k produktivním ekonomikám.
|
|
|
Analýza rostlinných makrozbytků z objektů sídliště doby bronzové v Březnici, okr. Tábor
ŠÁLKOVÁ, Tereza
V bakalářské práci jsou shrnuty výsledky analýzy rostlinných makrozbytků získaných během výzkumné sezóny 2006 z objektů sídliště mladší doby bronzové v Březnici (okr. Tábor). Makrozbytky užitkových rostlin byly doloženy luštěniny (čočka, hrách, vikev, bob), čtyři druhy pšenice (setá, špalda, dvouzrnka, jednozrnka), ječmen a proso. Oves a žito byly doloženy okrajově, můžeme je považovat za plevel. Získaný soubor makrozbytků je významný, neboť druhové složení užitkových rostlin je široké a ostatní makrozbytky jsou doloženy ve velkém množství.
|
|
|
Tracing the history of synanthropic flora and vegetation in the Czech Republic
Pokorná, Adéla ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Lososová, Zdeňka (oponent) ; Mercuri, Anna Maria (oponent)
1 Abstrakt Rostlinné makrozbytky z archeologických situací byly studovány za účelem vystopovat historii postupného utváření dnešní synantropní vegetace. Synantropní rostliny jsou velmi heterogenní skupinou s různými vlastnostmi a životními strategiemi, a také s různou imigrační historií. Synantropní flóra je obecně bohatá na nepůvodní druhy, proto je důležité znát dobu, od kdy se tyto druhy vyskytují na našem území (jejich residence time). Kromě stanovení Minimum Residence Time (MRT) nepůvodních druhů byla studována také dynamika utváření flóry a vegetace sídel s důrazem na středověk, jakožto dobu, kdy u nás vznikala první města. Vznik městských aglomerací mohl vést ke vzniku nových typů stanovišť, následovaném vytvořením nových rostlinných společenstev - předchůdců těch dnešních. Města jsou specifickým případem antropogenního prostředí s množstvím různých synantopních habitatů. Také proto jsou dnes velmi druhově bohatá. Otázky 1. Kdy vznikla flóra středověkých měst? Byl přechod mezi pravěkem a středověkem pozvolný nebo náhlý? 2. Které konkrétní druhy se podílely na středověké změně synantropní vegetace? Odkud ty druhy pocházejí? Byl vznik měst právě tím faktorem, který vyvolal změnu druhového složení? 3. Jaký měla středověká urbanizace vliv na lokální diversitu synantropní flóry? Spíše se objevily nové...
|
|
|
Příspěvek k poznání způsobu obživy na přelomu neolitu a eneolitu (srovnávací studie západního kulturního okruhu s oblastí Čech a Moravy)
Mattová, Sabina ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Neustupný, Evžen (oponent) ; John, Jan (oponent)
Předkládaná studie se zabývá řešením otázky fenoménu zvýšené lovecké aktivity na přelomu neolitu a eneolitu, jehož příčiny byly dosud řešeny pouze s ohledem na environmentální podmínky na lokalitách. Fenomén je sledován na lokalitách poměrně velkého prostoru střední Evropy, nicméně současně existují lokality s převládajícím zemědělským způsobem hospodaření. Studie se snaží na základě podrobné komparační analýzy hmotné kultury lokalit západního kulturního okruhu a Čech a Moravy zachytit odraz tohoto fenoménu na archeologickém materiálu, sledovat rozdíly mezi lokalitami s převahou domácích produktů a lokalitami převahou zdrojů divokých. Zároveň registruje možný vliv přírodního prostředí lokalit na vzrůstající tendenci lovu. Pro účely vytvoření databáze je vypracován podrobný katalog lokalit zachycující nejdůležitější informace o hmotné kultuře s ohledem na předpokládaný způsob hospodaření. Katalog rovněž slouží jako vodítko pro vytvoření jednotlivých ukazatelů do databáze, které setřídí požadovaná data do srovnatelné podoby. Následně je vytvořena popisná databáze zachycující odraz hospodářské základny jednotlivých lokalit. Na základě filtrační analýzy jsou data porovnávána s ohledem na dva odlišné regiony a dva různé způsoby subsistence. Výsledkem jsou podrobné srovnávací tabulky ve stati...
|
|
|
Fytolitová analýza materiálu ze záchranného archeologického výzkumu v Radčicích, okr. Strakonice.
BUDILOVÁ, Kristýna
Jedním z cílů této práce je vytvořit literární rešerši o možnostech využití fytolitové analýzy v archeologii, a to zejména v kontextu prostředí období neolitu ve střední Evropě. Získané poznatky se uplatňují v samotné fytolitové analýze materiálu z archeologického výzkumu v Radčicích. Analýza spočívá v determinaci fytolitů, určení taxonů jejich možného původu a zhodnocení rozdílů fytolitových spekter vzorků z různých částí výplně, součástí práce je i tvorba referenční sbírky rostlin vybraných druhů. Práce by měla řešit formulované otázky o způsobu utváření výplně objektu, výskytu obilovin na lokalitě a souvislosti mezi funkcí pravěkých nástrojů a fytolitů na nich nalezených.
|
|
|
Analýza antrakologického materiálu z Vladislavského sálu Pražského hradu
NOVOTNÁ, Michaela
Tato práce se věnuje analýze antrakologického materiálu z klenebního zásypu Vladislavského sálu na Pražském hradě. V rámci práce bylo na základě zmíněné metody zjištěno druhové složení uhlíků přítomných v zásypu, přičemž takto získané byly následně interpretovány a porovnány s jinými soubory podobných vlastností. Zároveň jsou v práci nastíněny okolnosti vzniku klenebního zásypu a možnost, kterými mohlo být do hlavního města dopravováno palivové dříví. V práci jsem čerpala z archeologických, archeobotanických a historickcýh pramenů a publikací.
|
|
|
Tracing the history of synanthropic flora and vegetation in the Czech Republic
Pokorná, Adéla ; Novák, Jan (vedoucí práce) ; Lososová, Zdeňka (oponent) ; Mercuri, Anna Maria (oponent)
1 Abstrakt Rostlinné makrozbytky z archeologických situací byly studovány za účelem vystopovat historii postupného utváření dnešní synantropní vegetace. Synantropní rostliny jsou velmi heterogenní skupinou s různými vlastnostmi a životními strategiemi, a také s různou imigrační historií. Synantropní flóra je obecně bohatá na nepůvodní druhy, proto je důležité znát dobu, od kdy se tyto druhy vyskytují na našem území (jejich residence time). Kromě stanovení Minimum Residence Time (MRT) nepůvodních druhů byla studována také dynamika utváření flóry a vegetace sídel s důrazem na středověk, jakožto dobu, kdy u nás vznikala první města. Vznik městských aglomerací mohl vést ke vzniku nových typů stanovišť, následovaném vytvořením nových rostlinných společenstev - předchůdců těch dnešních. Města jsou specifickým případem antropogenního prostředí s množstvím různých synantopních habitatů. Také proto jsou dnes velmi druhově bohatá. Otázky 1. Kdy vznikla flóra středověkých měst? Byl přechod mezi pravěkem a středověkem pozvolný nebo náhlý? 2. Které konkrétní druhy se podílely na středověké změně synantropní vegetace? Odkud ty druhy pocházejí? Byl vznik měst právě tím faktorem, který vyvolal změnu druhového složení? 3. Jaký měla středověká urbanizace vliv na lokální diversitu synantropní flóry? Spíše se objevily nové...
|
|
|
Holocenní klima a vegetace SV Afriky v interakci s kulturním vývojem směřujícím k zemědělství.
Kuncová, Kristýna ; Pokorná, Adéla (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent)
Před více než osmi tisíci lety, v důsledku rychle se měnících environmentálních podmínek, dochází v oblasti Blízkého východu k zásadní změně ve strategii získávání potravy tehdejších obyvatel: z lovce-sběrače se postupně stává pastevec a zemědělec. I když jsou příčiny a průběh této "revoluce" v současnosti poměrně dobře zdokumentované, informací o biologickém pozadí transformace k zemědělství, tj. kultivace a domestikace plodin, je překvapivě málo, resp. jsou značně fragmentární. Tato práce se zabývá interakcí člověk- životní prostředí v raném a středního holocénu v oblasti severovýchodní Afriky a shrnuje současný stav poznání archeobotanických výzkumů se zvláštním ohledem na problematiku domestikace zemědělských plodin.
|
host ::
RSS.