|
|
Odvodnění stavební jámy - numerická analýza
Krejzar, Vojtěch ; Boštík, Jiří (oponent) ; Miča, Lumír (vedoucí práce)
Předmětem práce je numerická analýza odvodnění stavební jámy. Úvodem jsou zmíněny příklady z praxe a shrnuty potřebné teoretické podklady. Jednotlivé dílčí problémy jsou modelovány jako 2D a 3D úlohy na zvoleném příkladu stavební jámy. Jsou srovnávány s analytickým řešením a teoretickými poznatky o daném problému. Studie se zaměřují na stanovení přítokového množství, tvar depresní křivky, určení velikosti numerického modelu a vliv hustoty sítě konečných prvků. Analyzovány jsou případy stacionárního proudění s volnou hladinou, povrchově odvodněná hydraulicky dokonalá stavební jáma, dokonalá a nedokonalá studna, soustava studní a pažená stavební jáma. V práci je navržen způsob modelování studny v MKP. Hlavním výstupem pak je 3D analýza odvodnění pažené stavební jámy pomocí soustavy nedokonalých studní.
|
|
|
Hydrogeologický charakter vybraných prostředí hardrock a doplňování podzemní vody v osídlených oblastech
Krupař, Josef ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Slavík, Martin (oponent)
Náplní této práce je věnovat se hydrogeologické charakteristice prostředí hard-rock se zaměřením na doplňování podzemní vody v obydlených oblastech. Teoretická část popisuje hydrogeologický charakter granitového a ofiolitového horninového prostředí s důrazem na vlastnosti jako jsou transmisivita, zásobnost a hydraulická vodivost, která odpovídá rozpukání horninového prostředí. Je zřejmé, že zlomová tektonika je nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím hydraulickou vodivost. Oproti tomu storativita je nejvíce ovlivněna puklinovými systémy. Ofiolity ve srovnání s granity jsou z hlediska storativity významnějším kolektorem pro zásobování vodou. Práce dále popisuje doplňování podzemní vody v obydlených oblastech, a to nejen ze srážek, ale i z dotace prostřednictvím influkce z povrchových rezervoárů vody, únikům vody z potrubních sítí a importem vody z okolních povodí. Praktická část porovnává data úhrnů srážek za období 2013 až 2022, získaných ze čtyř stanic ČHMÚ. Porovnávají se hodnoty PET (potenciální evapotranspirace), API (Index předcházejících srážek) a jejich rozdíl. Následně se v praktické části srovnává normalizovaná relativní dotace podzemní vody z měřených hodnot hladiny studny v osídlené oblasti s průtokem na všech sledovaných místech a vyhodnocuje, zdali je časový průběh dotace podle hladiny...
|
|
|
Odvodnění stavební jámy - numerická analýza
Krejzar, Vojtěch ; Boštík, Jiří (oponent) ; Miča, Lumír (vedoucí práce)
Předmětem práce je numerická analýza odvodnění stavební jámy. Úvodem jsou zmíněny příklady z praxe a shrnuty potřebné teoretické podklady. Jednotlivé dílčí problémy jsou modelovány jako 2D a 3D úlohy na zvoleném příkladu stavební jámy. Jsou srovnávány s analytickým řešením a teoretickými poznatky o daném problému. Studie se zaměřují na stanovení přítokového množství, tvar depresní křivky, určení velikosti numerického modelu a vliv hustoty sítě konečných prvků. Analyzovány jsou případy stacionárního proudění s volnou hladinou, povrchově odvodněná hydraulicky dokonalá stavební jáma, dokonalá a nedokonalá studna, soustava studní a pažená stavební jáma. V práci je navržen způsob modelování studny v MKP. Hlavním výstupem pak je 3D analýza odvodnění pažené stavební jámy pomocí soustavy nedokonalých studní.
|
|
|
Využití mikrobiálních komunit jako markeru podmínek v podzemních biotopech
Burkartová, Kateřina ; Falteisek, Lukáš (vedoucí práce) ; Drahota, Petr (oponent)
V současné době exponenciálně přibývá množství dat získaných barcodingem 16S rDNA bakterií a archeí v různých přirozených prostředích. Proto nabývá na důležitosti rozvoj metod, umožňujících z těchto dat získat smysluplné informace. V této práci byly pomocí sekvenace 16S rDNA analyzovány mikrobiální komunity ze vzorků vody, kalu a vrtného prachu ze tří geologicky dobře prozkoumaných sedimentárních akviferů v Českém masívu. Cílem bylo zjistit, jak je možné využít různé analýzy při interpretaci procesů v podzemní vodě. Mikrobiální komunity z akviferů s různými podmínkami byly charakterizovány třemi metodami: taxonomickým a metabolickým popisem nejhojnějších mikroorganismů v komunitě, ordinačními metodami zobrazujícími variabilitu metabolických skupin a taxonomických jednotek a metodou UniFrac, která ukazuje míru fylogenetické disimilarity mezi komunitami. Z výsledků těchto analýz vyplývá, že na jednotlivých lokalitách odpovídá posun ve složení mikrobiálních komunit vlivu různých složek v prostředí. Pomocí nepřímé ordinační analýzy zobrazující variabilitu metabolických skupin bylo zjištěno, že vzorky z kalu mají lepší výpovědní hodnotu o tom, jaké donory elektronů jsou mikrobiální komunitou využívány, než vzorky vody. Nepřímá ordinační analýza je pro mikrobiální komunity nepoužitelná, pokud jsou vzorky...
|
host ::
RSS.