Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Language of SMS and French as a foreign language
Vaňátko, Jiří ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
česky s názvem práce Jazyk SMS a francouzština jako cizí jazyk Stěžejním tématem práce je jazyk krátkých textových zpráv (SMS), potažmo jazyk chatu a jeho uplatnění ve výuce francouzštiny jako cizího jazyka (fr. zkratka F.L.E., français langue étrangère). Záměrem je zodpovědět otázku, jakým způsobem uchopit z lingvo-didaktického hlediska tento novodobý sociolekt mladých uživatelů (nejen) francouzského jazyka pro praktické použití v hodinách francouzštiny. Prvotním cílem je lingvisticky popsat a pochopit mechanismy daného jazykového kódu ve francouzštině a stručně také v češtině a angličtině, včetně jeho pozice jako socio-kulturního jevu v současné francouzštině. Následuje výzkum zabývající se identifikací a analýzou výukových aktivit pracujících s jazykem SMS v přibližně padesáti učebnicích francouzštiny. Kromě praktického rozboru vybraných cvičení využívajících zkoumaný jev pro úrovně A1, A2, B1, B2 je součástí teoretické zhodnocení dané problematiky vycházející z poznatků získaných z odborné didakticky zaměřené literatury. Vrcholným bodem je soubor deseti pracovních listů spolu s detailními metodickými pokyny postavených na jazyku SMS (chatu) a jeho tematice pro výuku francouzštiny jako cizího jazyka a zakládajících se zároveň i na poznatcích předešlých částí práce. Dílo je rozděleno zhruba na...
Language of SMS and French as a foreign language
Vaňátko, Jiří ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Listíková, Renáta (oponent)
česky s názvem práce Jazyk SMS a francouzština jako cizí jazyk Stěžejním tématem práce je jazyk krátkých textových zpráv (SMS), potažmo jazyk chatu a jeho uplatnění ve výuce francouzštiny jako cizího jazyka (fr. zkratka F.L.E., français langue étrangère). Záměrem je zodpovědět otázku, jakým způsobem uchopit z lingvo-didaktického hlediska tento novodobý sociolekt mladých uživatelů (nejen) francouzského jazyka pro praktické použití v hodinách francouzštiny. Prvotním cílem je lingvisticky popsat a pochopit mechanismy daného jazykového kódu ve francouzštině a stručně také v češtině a angličtině, včetně jeho pozice jako socio-kulturního jevu v současné francouzštině. Následuje výzkum zabývající se identifikací a analýzou výukových aktivit pracujících s jazykem SMS v přibližně padesáti učebnicích francouzštiny. Kromě praktického rozboru vybraných cvičení využívajících zkoumaný jev pro úrovně A1, A2, B1, B2 je součástí teoretické zhodnocení dané problematiky vycházející z poznatků získaných z odborné didakticky zaměřené literatury. Vrcholným bodem je soubor deseti pracovních listů spolu s detailními metodickými pokyny postavených na jazyku SMS (chatu) a jeho tematice pro výuku francouzštiny jako cizího jazyka a zakládajících se zároveň i na poznatcích předešlých částí práce. Dílo je rozděleno zhruba na...
Konceptualizace mores v dramatickém básnictví. Studie o poetice francouzské tragédie v 17. století
Šuman, Záviš ; Pohorský, Aleš (vedoucí práce) ; Pelán, Jiří (oponent) ; Kyloušek, Petr (oponent)
212 Résumé Povahokresba a vymezení jednotlivých jejích podmínek patří k jedné z nejsložitějších otázek raně novověkého francouzského myšlení o divadle. Všichni teoretici i autoři, jejichž úvahami jsme se zaobírali, se shodují na tom, že Aristotelem stanovená kritéria jsou oprávněná. Odlišují se však v náhledu na hierarchii mezi jednotlivými požadavky i v samotné definici toho, jak konkrétně náplň toho či onoho článku Aristotelovy pojmoslovné soustavy vymezit. Tragédii definuje Aristotelés pomocí různých kritérií, mezi nejdůležitější však nesporně patří předmět a způsob nápodoby. Předmětem básnické mimésis je lidské jednání. Nositely tohoto jednání jsou tudíž nutně lidé, které básník obdařuje povahovými rysy (povahami). Základní funkcí povahokresby je, aby podle pevně stanovených kritérií zakládala děj. Úkol básníka pak spočívá v tom, vybavit jednající postavu takovými povahovými rysy, aby posílil vnitřní soudržnost dramatického díla. Jinými slovy, povahokresba a rovněž myšlenková stránka jsou vůči ději podřízené a jejich konkrétní podoba na ději jako složce, která stojí v Aristotelově hierarchii nejvýše a které v Poetice věnuje také nepoměrně více prostoru, závisí. Maximální úspornost Aristotelova vymezení jednotlivých podmínek povahokresby a jeho nejednoznačnost vedla francouzské teoretiky i dramatiky v...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.