Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rozvoj horizontálních struktur ovládání v českém vinařství - segment vín originální certifikace
Babáčková, Jana
Diplomová práce se zabývá analýzou horizontálních struktur ovládání modelu výroby Vína originální certifikace (VOC) v České republice. Teoretická část práce je věnována integraci a charakteristikám hybridních forem podniků, klastrům a jejich využití v prostředí vinařství. Dále je analyzován současný vývoj vinohradnictví a vinařství v České republice a jejich vliv na rozvoj forem sítí. V následné části je představen systém apelačního značení vín, jeho fungování v zahraničí a v České republice. Jsou charakterizována sdružení VOC v České republice. Jedno z těchto sdružení je podrobně analyzováno. Na základě rozboru je identifikována forma uplatněné struktury ovládání.
Srovnání kvalitativních parametrů k hodnocení hroznů a vín ve Francii a ČR
Fricker, Lucie
V první části bakalářské práce jsem stručně popsala historii vývoje chráněného označení původu produkce ve Francii a jejich význam ve vinařství od minulosti až po současnost. Dále jsem představila současný apelační systém dle nejvýznamnějších vinařských oblastí, včetně podrobnější klasifikační hierarchie podle polohy a vinařství v rámci oblastí případně i jednotlivých apelací. Ve druhé části práce jsem se zaměřila na pojem terroir a jeho jednotlivé komponenty ovlivňující kvalitu vína. Zvláštní kapitolu jsem věnovala možnostem a současnému využití potenciálu terroir v podmínkách vinařství České republiky včetně půdních podmínek a typických odrůd. Následně jsem se věnovala vývoji klasifikace vín na našem území od 19. století až do dnešních dnů. Představila jsem nový systém vín originální certifikace (VOC), jeho stávající i aktuálně aspirující členy, podmínky jednotlivých sdružení pro zařazování vín. Na základě diskuzí s vinařskými odborníky i zpětné vazby vnímání laické spotřebitelské veřejnosti jsem v další kapitole pro dokreslení situace shrnula názory obou skupin na současný systém v České republice. Taktéž jsem zařadila hodnocení téhož ve Francii. Závěr práce jsem věnovala srovnání klasifikačních systému obou zemí, vyzvedla jsem společné znaky i zásadní odlišnosti a nastínila možný budoucí vývoj.
Charakteristika a specifika VOC Znojmo
Tlapáková, Dagmar
Bakalářská práce se zabývá apelačním systémem VOC Znojmo, vína originální certifikace. Ten byl jako první v České republice zaveden ve Znojemské vinařské podoblasti. Práce charakterizuje a popisuje specifika VOC Znojmo. Je popsán vznik prvního apelačního systému v ČR, způsob značení těchto vín, vybrané odrůdy a podmínky výroby VOC Znojmo vín. Představeny jsou i jednotlivá vinařství, která jsou členy spolku VOC Znojmo. Blíže práce charakterizuje VOC Znojmo z pohledu půdních, geologických a klimatologických podmínek. Dále jsou v práci popsány stanovy VOC Znojmo, porovnány a zdůrazněny rozdíly mezi ostatními VOC. V samotné práci jsou senzoricky zhodnocena a porovnána vína, která byla zatříděna do spolku VOC Znojmo s víny, která známku VOC Znojmo nemají.
Francúzska vinárska oblasť Bordeaux
Urminská, Hana
Ve Francii neexistuje jednotný systém označování vín. Oblasti se dělí na jednotlivé apelace a každá apelace má svá vlastní pravidla, přičemž největší důraz je kladen na původ daného vína. Následující bakalářská práce pojednává o slavné vinařské velmoci Bordeaux z historického hlediska, z hlediska terroiru a charakteristického apelačního systému. Tento historický region je považován za nejprestižnější a nejznámější vinařskou oblast Francie a zároveň za nejlepší region červených vín na světě. Nejkvalitnější vína tvoří sice jen 3% produkce, avšak představují to nejlepší, co vinařský svět může vyprodukovat. Nejznámějším regionem je Médoc s historickým apelačním systémem z roku 1855. Dalšími regiony jsou Saint-Emilion, Pomerol, Graves a Entre-deux-Mers.
Využití terroir pro budování apelačních systémů a výrobu regionálních vín
Šimonová, Lucie
V první části své bakalářské práce jsem stručně popsala význam polohy vinice a odrůdy révy vinné v historickém vývoji našeho vinařství. Jaké směsi odrůd byly doporučovány vysazovat pro jednotlivá místa. V další části jsem popsala klasifikaci vín podle různých kriterií a vysvětlila rozdíly mezi germánským a románským systémem značení vín. Dále je objasněno, jak lze v České republice zatřídit víno jako VOC, jaké jsou podmínky pro jeho výrobu a co by měla tato značka garantovat. Ve třetí části práce je rozebrán pojem "terroir" z hlediska historie a pohledu současnosti. Nejrozsáhlejší částí práce je popis jednotlivých faktorů, které na révu vinnou v přírodních podmínkách působí.
Vliv lokality na analytické a senzorické parametry vína u odrůdy Ryzlink vlašský
Kosek, Filip
V rámci této bakalářské práce bylo zkoumáno, jak moc je víno ovlivněno terroir. Za tímto účelem byla vyrobena dvě vína z odrůdy Ryzlink vlašský totožným technologickým postupem s tím, že hrozny pocházely ze dvou různých viničních tratí. Literární část práce pojednává obecně o systémech zatřídění vín, které jsou používány - systému germánském a románském. Dále je zde rozvedena problematika apelačního systému ve světě i v České republice. Následně je v rámci literární části stručně popsána charakteristika odrůdy Ryzlink vlašský. V experimentální části jsou charakterizovány viniční tratě Valtická a Železná, odkud pochází hrozny, ze kterých byla vyrobena zkoumaná vína. Viniční tratě byly popsány z hlediska geografické polohy, složení a charakteru půdy, nadmořské výšky a expozice. Dále byl rozebrán technologický postup výroby obou vín, který byl pro oba vzorky totožný. Vyrobené mošty a vína byly analyzovány a porovnány pomocí chemického rozboru. Hotová vína byla posouzena organolepticky laiky i odbornou veřejností. Z tohoto hodnocení vyplynulo, že terroir má na kvalitu vína zásadní vliv.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.