|
|
Multikulturní vyučování
PRÜHEROVÁ, Jana
Ve své bakalářské práci popisuji jaké uplatnění nachází multikulturní výuka a výchova v podmínkách českého školství. Práce je rozdělena na dvě části. V první, teoretické části, je vymezen pojem multikulturní výchova a zmíněn samotný původ vzniku multikulturní výchovy. Dále je tato část věnována charakteristice obsahové stránky multikulturní výchovy a samotné realizaci multikulturní výchovy ve školních vzdělávacích programech. Druhá, praktická část, porovnává postoje a znalosti dvou skupin žáků. První skupina měla jiné postoje a menší znalosti než druhá, která absolvovala projektové vyučování.
|
|
|
Politické myšlení a metody oslovování občanů nacionálně sociálního proudu české krajní pravice
Šůsová, Veronika ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce analyzuje politické myšlení subjektů řadících se k současnému českému nacionálnímu socialismu a metody aktivizace občanů, které tyto subjekty používají. Těmito subjekty jsou Dělnická strana (sociální spravedlnosti), Národní odpor a Autonomní nacionalisté. První kapitola práce objasňuje pozadí vývoje českého nacionálního socialismu z faktografického hlediska. Ve druhé stěžejní kapitole je charakterizováno politické myšlení soudobého českého nacionálního socialismu. V závěrečné kapitole je pozornost upřena na metody oslovování občanů těmito subjekty. Rozebrána jsou aktivizační témata, nástroje propagandy, rétorika, ale také image těchto subjektů.
|
|
|
Soudobý český antisemitismus v kontextu pravicového a levicového extremismu
Nevyhoštěný, Jan ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Martínek, Miloslav (oponent)
Diplomová práce analyzuje soudobý český antisemitismus v kontextu pravicového a levicového politického extremismu. V první části definuje antisemitismus podle nejaktuálnějších materiálů mezinárodních institucí, které se sledovaní tohoto jevu zabývají. Stejně tak byl pojednán i pojem extremismus. Následuje teoretické rozčlenení antisemitismu, kde jsou prezentovány typy a specifika jednotlivých forem tohoto jevu jak v současnosti, tak v dějinách. Zvláštní poroznost je věnována nejnovějším formám antisemitismu, aktivizovaných v uplynulých desetiletích, které jsou označovány jako nový antisemitismus. Navázuje pojednání o antisemitismu v kontextu území České republiky v minulosti, kde jsou objasněny specifika českéch forem antisemitismu. Klíčová část této práce analyzuje uplynulých dvacet let České republiky z pohledu vzniku extrémistických hnutí a zakotvení antisemitismu v jejich ideologiíích. Je zde vytvořen obraz Židů, tak jak je prezentován na současné české neonacistické scéně. Konkrétním projevům antisemitismu se věnují i závěrečné kapitoly, přičemž jedna z nich analyzuje antisemitismus podle míry rizika v jakém dokáže generovat problém terorismu, v další kapitole pak podle zpráv monitorovacích institucí zabývajících se tímto fenoménem.
|
|
|
Výuka tématu rasismus v předmětu výchova k občanství na 2. stupni ZŠ
SKLENÁŘOVÁ, Veronika
Diplomová práce se zabývá tématem rasismus ve vyučování v předmětu výchova k občanství na 2. stupni základní školy. V teoretické části je popsána problematika rasismu v průběhu historie, rasistické teorie, ideologie a současná situace extrémistických hnutí v České republice. Praktická část je zaměřena na didaktické zpracování tématu rasismus a jeho výuku na 2. stupni základních škol. Téma je vyučováno na základních školách v Českých Budějovicích, na ZŠ J. Š. Baara, ZŠ L. Kuby, ZŠ Máj 1. V rámci výuky jsou ověřovány tyto hypotézy: 1. Znají žáci pojem rasismus a umí jej definovat? 2. Mají žáci předsudky vůči jiným rasám? Cílem diplomové práce je zjistit, jak žáci vnímají rasismus a jaký mají vztah k ostatním rasám.
|
|
| |
|
|
Persekuce Židů na našem území v letech 1935 - 1942
ČERNÁ, Tereza
Práce se zabývá persekucí Židů v letech 1935-1942 s ohledem na Protektorát Čechy a Morava, za jejíž symbol platí nechvalně proslulé norimberské rasové zákony z 15. září 1935, které odstavily židovské obyvatelstvo na samotný okraj společnosti, zprostily ho osobních práv a svobod, zbavily veškerého majetku a připravily tak nacistům půdu pro tzv. "konečné řešení" židovské otázky. V případě Protektorátu Čechy a Morava se práce věnuje konkrétním zákonům a nařízením, jež takto fatálně determinovaly život Židů ve vytyčeném období. Podstatnou součástí práce je přehled nejzásadnějších zdrojů antisemitismu napříč dějinami, jenž vrcholí pojednáním o rasové teorii, která se stala jádrem nacistické ideologie. Poslední kapitola o emigraci, jež představovala jedinou možnost, jak utéct nacistickému teroru a zachránit si tak život, práci uzavírá.
|
|
|
Patočkova syntéza polenských událostí
Zumr, Josef
Příspěvek referuje o dosud netištěné rukopisné práci Jana Patočky 'Masaryk v boji proti antisemitismu' z počátku 50. let 20. stol., v níž Patočka analyzoval aktivitu T.G. Masaryka během tzv. hilsnerovy aféry v letech 1899-1900.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vztah české politiky k židům v období druhé republiky
Golová, Denisa ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Práce se zabývá proměnami české politiky vůči židům v období transformace liberálně demokratické a především kulturně tolerantní první republiky v antisemitský autoritářský režim druhé republiky, jehož politické smýšlení přijalo za své rasové pojetí národa. Cílem je vytyčit proměny odehrávající se v rámci druhé republiky z několika úhlů pohledu. Prvním je pohled samotných židů na soužití s většinovým obyvatelstvem v Československu a posléze především v nově definovaném pomnichovském státě. Práce se v této části zabývá židovskými národními proudy- především sionisty a asimilanty, a objasňuje i specifické postavení německých židů v české společnosti. V následující kapitole je analyzován náhled politický, tedy změny odehrávající se uvnitř samotného státního aparátu. Na tomto místě je představen ideový koncept konzervativní krajní pravice, která se spolu s českými fašisty podílela na odklonu státní politiky od Masarykovi "humanitní demokracie" k autoritativnímu řádu a antiliberalismu druhé republiky. Ve svém pojetí postupně dospěla až k rasovému státu a biologickému antisemitismu. Třetím zkoumaným prvkem, jenž kompletuje celou situaci na pozadí formování druhé republiky a její protižidovské politiky, je pak optika, kterou dané dění sledovala a komentovala dobová média, a jaký obraz žida byl vytvářen v druhorepublikovém tisku. V závěrečné kapitole je věnován prostor krokům, které podnikaly profesní spolky vůči svým židovským členům v období rasových konkurenčně motivovaných čistek.
|
host ::
RSS.