|
Female Characters and the Relationship of Women to Children in Roald Dahl's Children's Fiction
BUBLOVÁ, Kateřina
Cílem bakalářské práce je literární analýza charakteristiky ženských postav v tvorbě Roalda Dahla určené dětskému čtenáři. Roald Dahl proslul jako autor groteskní prózy pro dospělé a pro jeho tvorbu pro děti je příznačný černý humor, nadsázka, groteskní prvky a určitá kontroverze jeho děl (Čarodějnice, Jirkova zázračná medicína, aj.). Práce nejprve představí Roalda Dahla a jeho dílo v jednotlivých kategoriích čtenářů (dětský a dospělý čtenář) anásledně se bude zabývat tématem antifeministického přístupu autora k ženským postavám, a to především v Dahlově próze Čarodějnice (The Witches). Teoretickým základem práce bude srovnání pojetí ženských postav v klasické pohádce bratří Grimmů (Bettelheim) a charakteristika ženských postav v Dahlově tvorbě pro dětské čtenáře. Praktická část práce dále posoudí vliv vzorů a modelových postav na dětského čtenáře v Dahlově tvorbě pro děti včetně možných kontroverzí ve výkladu a interpretaci čtení. Role humoru, nadsázky a grotesky bude předmětem závěrečných zkoumání v rámci bakalářské práce.
|
| |
| |
|
Projevy antifeminismu v současném učení římskokatolické církve
Langhammerová, Gabriela ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Diplomová práce Antifeminismus v současném učení římskokatolické církve zkoumá mechanismy, které utvářejí identitu ženy v římskokatolickém učení. Ta je výchozím bodem pro následné vytvoření genderového řádu, tedy způsobu vztahu muže a ženy, ve kterém je žena muži podřízena. Pro podporu podřízeného postavení ženy implementovala římskokatolická teologie do svého učení teorii komplementarity. Tato nerovnost je základem pro genderově podmíněné násilí. Feministické hnutí a feministická teologie s Mary Daly v čele přinesly v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století nové analytické nástroje k pochopení fungování společenských mechanismů, které vedou k podřízenosti ženy. Těmito nástroji jsou zejména feministická kritika a perspektiva, kritika mocenských vztahů a androcentrismu a principy vzniku ženské identity, tedy analýza toho, "kdo je žena." Istanbulská úmluva se svojí perspektivou, která odmítá nerovnost, prosazuje kritiku mocenských vztahů a označuje násilí na ženách jako genderově podmíněné, se tematicky i myšlenkově shoduje s metodami i cíli jak feministického hnutí tak demokratických principů. Zejména se s nimi shoduje v otázce genderově podmíněného násilí, které jsou Istanbulskou úmluvou shodně formulovány jako strukturální problém. Římskokatolická církev přijetí Istanbulské úmluvy odmítá a...
|
| |