Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Female Characters and the Relationship of Women to Children in Roald Dahl's Children's Fiction
BUBLOVÁ, Kateřina
Cílem bakalářské práce je literární analýza charakteristiky ženských postav v tvorbě Roalda Dahla určené dětskému čtenáři. Roald Dahl proslul jako autor groteskní prózy pro dospělé a pro jeho tvorbu pro děti je příznačný černý humor, nadsázka, groteskní prvky a určitá kontroverze jeho děl (Čarodějnice, Jirkova zázračná medicína, aj.). Práce nejprve představí Roalda Dahla a jeho dílo v jednotlivých kategoriích čtenářů (dětský a dospělý čtenář) anásledně se bude zabývat tématem antifeministického přístupu autora k ženským postavám, a to především v Dahlově próze Čarodějnice (The Witches). Teoretickým základem práce bude srovnání pojetí ženských postav v klasické pohádce bratří Grimmů (Bettelheim) a charakteristika ženských postav v Dahlově tvorbě pro dětské čtenáře. Praktická část práce dále posoudí vliv vzorů a modelových postav na dětského čtenáře v Dahlově tvorbě pro děti včetně možných kontroverzí ve výkladu a interpretaci čtení. Role humoru, nadsázky a grotesky bude předmětem závěrečných zkoumání v rámci bakalářské práce.
Projevy antifeminismu v současném učení římskokatolické církve
Langhammerová, Gabriela ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Diplomová práce Antifeminismus v současném učení římskokatolické církve zkoumá mechanismy, které utvářejí identitu ženy v římskokatolickém učení. Ta je výchozím bodem pro následné vytvoření genderového řádu, tedy způsobu vztahu muže a ženy, ve kterém je žena muži podřízena. Pro podporu podřízeného postavení ženy implementovala římskokatolická teologie do svého učení teorii komplementarity. Tato nerovnost je základem pro genderově podmíněné násilí. Feministické hnutí a feministická teologie s Mary Daly v čele přinesly v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století nové analytické nástroje k pochopení fungování společenských mechanismů, které vedou k podřízenosti ženy. Těmito nástroji jsou zejména feministická kritika a perspektiva, kritika mocenských vztahů a androcentrismu a principy vzniku ženské identity, tedy analýza toho, "kdo je žena." Istanbulská úmluva se svojí perspektivou, která odmítá nerovnost, prosazuje kritiku mocenských vztahů a označuje násilí na ženách jako genderově podmíněné, se tematicky i myšlenkově shoduje s metodami i cíli jak feministického hnutí tak demokratických principů. Zejména se s nimi shoduje v otázce genderově podmíněného násilí, které jsou Istanbulskou úmluvou shodně formulovány jako strukturální problém. Římskokatolická církev přijetí Istanbulské úmluvy odmítá a...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.