|
|
Barevné vlastnosti a stabilita rostlinných barviv rodu křídlatka
DVOŘÁK, Vojtěch
Tato bakalářská práce je zaměřena na invazní druh rostlin rodu křídlatka (Renoutria) konkrétně na získání barevných extraktů z jejich oddenků a následné hodnocení jejich barevných vlastností, při různých podmínkách prostředí v laboratorních podmínkách. Barevné vlastnosti extraktu L, a, b, Cab, h a Eab byly hodnoceny pomocí kolorimetru. Extrakty byly získány pomocí 95°C teplé vody, studené vody a 100% etanolu ze sušeného i čerstvého materiálu. Obsah barviv byl hodnocen v kořenech a stoncích křídlatky japonské (Reynoutria japonica) a křídlatky sachalinské (Reynoutria sachalinesis) na základě celkového obsahu antrachinonů stanoveném spektrofotometricky.Jako zdroj žlutého až červenofialového barviva lze využít kořeny křídlatky japonské i sachalinské. Pro přípravu extraktu lze doporučit sušené kořeny při extrakčním poměru 3g na 1 litr vody a extrakci při 95°C po dobu 1 hodiny. Získané informace lze potenciálně využít při aplikaci barviv křídlatek v průmyslu případně po ověření zdravotní nezávadnosti také v potravinářství.
|
|
|
Optimalizace fotochemické přípravy peroxidu vodíku pro laboratoř anorganické chemie
Mesnerová, Iveta ; Čapek Adamec, Martin (vedoucí práce) ; Kotoučová, Hana (oponent)
Název práce: Optimalizace fotochemické přípravy peroxidu vodíku pro laboratoř anorganické chemie Abstrakt: Tato bakalářská práce se zabývá sloučeninou vodíku a kyslíku - peroxidem vodíku. Teoretická část práce se věnuje základním fyzikálním a chemickým vlastnostem peroxidu vodíku, jeho přípravě a v neposlední řadě jeho výrobě. Praktická část práce zkoumá dvě hlavní laboratorní přípravy peroxidu vodíku. První, z peroxidu barnatého postupnou reakcí s kyselinou chlorovodíkovou, kyselinou sírovou a uhličitanem olovnatým. Druhá, z anthrachinonu rozpuštěného v toluenu fotochemickou redukcí isopropylalkoholem a následnou oxidací směsi vzdušným kyslíkem. Cílem práce je provedení těchto dvou metod, zjištění výhod a nevýhod a jejich porovnání převážně z hlediska efektivity preparací a možnostech využití v laboratořích anorganické chemie. Klíčová slova: peroxid vodíku, anthrachinon, fotochemická redukce, toluen, isopropylalkohol
|
|
|
Optimalizace fotochemické přípravy peroxidu vodíku pro laboratoř anorganické chemie
Mesnerová, Iveta ; Čapek Adamec, Martin (vedoucí práce) ; Kotoučová, Hana (oponent)
Název práce: Optimalizace fotochemické přípravy peroxidu vodíku pro laboratoř anorganické chemie Abstrakt: Tato bakalářská práce se zabývá sloučeninou vodíku a kyslíku - peroxidem vodíku. Teoretická část práce se věnuje základním fyzikálním a chemickým vlastnostem peroxidu vodíku, jeho přípravě a v neposlední řadě jeho výrobě. Praktická část práce zkoumá dvě hlavní laboratorní přípravy peroxidu vodíku. První, z peroxidu barnatého postupnou reakcí s kyselinou chlorovodíkovou, kyselinou sírovou a uhličitanem olovnatým. Druhá, z anthrachinonu rozpuštěného v toluenu fotochemickou redukcí isopropylalkoholem a následnou oxidací směsi vzdušným kyslíkem. Cílem práce je provedení těchto dvou metod, zjištění výhod a nevýhod a jejich porovnání převážně z hlediska efektivity preparací a možnostech využití v laboratořích anorganické chemie. Klíčová slova: peroxid vodíku, anthrachinon, fotochemická redukce, toluen, isopropylalkohol
|
|
|
Voltametrická analýza nukleosidtrifosfátů a oligonukleotidů značených antrochinonem na zlatých elektrodách
Vidláková, Pavlína ; Balintová, Jana ; Havran, Luděk ; Hocek, Michal ; Fojta, Miroslav
Elektrochemická aktivita nukleových kyselin byla objevena v 50. letech 20. století a od té doby je používána ke studiu struktury a interakcí přirozených i modifikovaných molekul nukleových kyselin i syntetických oligonukleotidů. Přestože je přirozená DNA sama o sobě elektrochemicky aktivní a je možné ji studovat na různých typech elektrod, je pro řadu analytických aplikací praktické použít DNA značenou elektroaktivními molekulami (například komplexy přechodných kovů, amino- nebo nitroskupinami, antrachinonem apod.). Tyto látky podléhají redoxním reakcím a dávají takto modifikované DNA nové elektrochemické vlastnosti, které je možné využít pro studium struktury a interakcí nukleových kyselin a v oblasti DNA diagnostiky.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.