Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Založení, vznik a neplatnost obchodní společnosti
Bažant, David ; Horáček, Tomáš (vedoucí práce) ; Josková, Lucie (oponent)
Diplomovou práci s názvem "Založení, vznik a neplatnost obchodní společnosti" si autor vybral pro trvalou aktuálnost daného tématu. Jejím smyslem je popsat postup při založení a vzniku obchodních společností podle českých právních předpisů. Ke vzniku nového právního subjektu dochází na základě dvoufázového procesu. Tato práce vychází primárně z rozboru textu zákonů, odborných publikací a na příkladech soudních rozhodnutí dokládá možná rizika nedostatečné či nepřesné formulace ve společenské smlouvě. Při zjištění nejzávažnějších vad zakladatelského právního jednání hrozí, že bude existující obchodní společnost prohlášena za neplatnou. Práce se člení na sedm částí včetně úvodu a závěru. Druhá kapitola, obsahově nejrozsáhlejší, pojednává o náležitostech formy a obsahu společenské smlouvy. Část týkající se obsahových náležitostí se dále dělí na pět podkapitol podle údajů, jež musí společenská smlouva obsahovat, aby mohla společnost řádně vzniknout. Třetí kapitola popisuje postup při získání podnikatelského oprávnění se zaměřením na oprávnění provozovat živnost. Čtvrtá kapitola rozebírá formu plné moci, kterou je zapotřebí vyhotovit, když se nechává společník při založení a vzniku společnosti zastoupit svým zmocněncem. Autor zde upozorňuje na výkladové nejasnosti zákonných předpisů a zabývá se...
Zrušení rozhodčího nálezu v systému Washingtonské úmluvy o řešení sporů z investic
Ottingerová, Lucie ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Institut zrušení nálezu hraje v systému Washingtonské úmluvy důležitou roli. Představuje totiž takový model přezkumu, který respektuje zájem stran na definitivním a hospodárném řešení sporu a zároveň jim umožňuje napadnout nález, jehož vydání bylo poskvrněno zásadně vadným průběhem řízení. Je široce přijímanou tezí, že právě existence této výjimečné možnosti zneplatnit nález po jeho vydání je faktorem úspěchu ICSID jako platformy pro řešení sporů z investic. Tato diplomová práce se zaměřuje na problém rozsahu přezkumu prováděného ad hoc výbory v rámci řízení o zrušení nálezu. První generace rozhodnutí ad hoc výborů v případech Amco I a Klöckner I totiž vzbudila pochybnosti o tom, jestli ICSID dokáže deklarovanou oddanost principu konečnosti převést do praxe. Obě tato rozhodnutí byla obviněna z překročení hranice mezi limitovaným přezkumem v režimu Úmluvy a meritorním přezkumem typickým pro odvolací systémy. Hlavní ambicí této práce je prozkoumat důvodnost těchto obav ve vztahu k aktuální generaci ad hoc výborů. První otázka, kterou si tato práce klade, tedy zní následovně: Daří se ad hoc výborům současné generace dodržovat zamýšlené hranice přezkumu, anebo se prvek meritorního přezkumu stal realitou ICSID? Na problematiku hranic přezkumu úzce navazuje diskuze o zavedení apelačního systému pro...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.