|
|
Regulační poplatky ve zdravotnictví 5 let po zavedení
ŠILLEROVÁ, Veronika
Regulační poplatky byly zavedeny zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým byla novelizována řada zákonů, včetně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Tato novela stanovila povinnost pojištěnce, popř. jeho zákonného zástupce platit regulační poplatky zdravotnickému zařízení, které mu poskytlo zdravotní péči ? lékaři, zdravotnickému zařízení či lékárně. Cílem práce bylo shrnout právní úpravu týkající se regulačních poplatků a zmapovat názory občanů na tuto problematiku a na regulační charakter poplatků. Dílčím cílem bylo zjistit, zda se názory občanů změnily v uplynulých 5 letech od jejich zavedení, jestli si na ně zvykli a pochopili jejich smysl, či zda by poplatky raději zrušili. V teoretické části práce jsou vysvětleny pojmy týkající se zdravotnictví a pojišťovnictví, podrobně jsou popsány jednotlivé regulační poplatky, jejich výše, okruhy osob, kterých se týkají. Pozornost je věnována i případům osvobození od regulačních poplatků. Teoretická část dále pojednává o ochranném limitu, který se tématu regulačních poplatků přímo dotýká, a je zde vysvětleno, které poplatky se do tohoto limitu započítávají. V další podkapitole jsou vysvětlena základní pravidla poskytování péče ve členských státech Evropské unie a na závěr teoretické části jsou popsány také jednotlivé změny a novely, kterými regulační poplatky procházely v průběhu let 2008-2013. Ke zpracování praktické části byl použit kvantitativní výzkum, provedený pomocí metody dotazování. Dotazníkové šetření na 331 respondentech z řad veřejnosti Jihočeského kraje bylo uskutečněno prostřednictvím online dotazníku a tištěných formulářů. Na základě studia odborné literatury byly stanoveny 3 následující hypotézy: Hypotéza 1: Respondenti nesouhlasí se zvýšením poplatku za pobyt v nemocnici z 60 na 100,- Kč. Hypotéza 2: Ze zavedených regulačních poplatků ovlivňuje čerpání zdravotní péče pouze poplatek za pohotovostní službu. Hypotéza 3: Pacienti souhlasí s regulačním poplatkem za recept. Z těchto hypotéz se H1 a H3 potvrdily, zatímco H2 byla na základě výsledků dotazníku vyvrácena. Ukázalo se, že poplatek 90 Kč za ošetření na pohotovosti není pro většinu osob tak vysoký, aby přímo znemožnil využití této pohotovostní služby a ovlivnil tak negativně čerpání zdravotní péče. Naopak z potvrzené hypotézy 3 vyplývá, že zrušení poplatku 30 Kč za položku na receptu a nahrazení poplatkem za recept jako celek byl správným krokem, protože pacienti jsou ochotnější zaplatit poplatek za celý recept než platit za každou položku na něm. U hypotézy 1 byl výsledek takřka jednoznačný, většina respondentů nesouhlasí se zvýšením poplatku za den pobytu v nemocnici. Výsledky výzkumu poukazují na fakt, že oproti minulým rokům se zlepšuje nejen všeobecná informovanost o systému regulačních poplatků, ale i jejich akceptace občany, a že se zvyšuje ochota je platit. Vždy se najde skupina občanů, kteří nebudou spokojeni se stávajícím nastavením regulačních poplatků a zřejmě se nepodaří zcela vyloučit, aby poplatky nikdy nezasáhly do osobního či rodinného rozpočtu. Je však důležitým úkolem českého zdravotnictví a odpovědných orgánů nastavit regulační poplatky tak, aby byl splněn jejich regulační účel a na druhé straně aby poplatky neomezily možnost některých osob, které se ocitly v sociálně či jinak obtížné situaci, čerpat zdravotní péči. Práce by mohla sloužit jako informační brožura pro širokou veřejnost, jako studijní materiál pro studenty zdravotně-sociálních oborů či jako materiál určený k porovnání s budoucími výzkumy.
|
|
|
Regulační poplatky ve zdravotnictví z pohledu veřejnosti
KOLLÁROVÁ, Iva
Součástí systému českého zdravotnictví je veřejné zdravotní pojištění, z jehož prostředků se hradí oprávněným osobám zdravotní péče. Od 1. 1. 2008 je jeho součástí nově i systém regulačních poplatků a ročního ochranného limitu. Regulační poplatky byly zavedeny zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým byla novelizována řada zákonů, v tomto případě i zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Důvodem jejich zavedení má být omezení plýtvání péče a v důsledku toho snížení nákladů na zdravotní péči, snížení zneužívání zdravotnických služeb, stejně tak jako nárůst příjmů zdravotnických zařízení. Uspořené finanční prostředky by měly být využity ke zkvalitňování poskytované zdravotnické péče, ve prospěch léčby nemocných lidí a k financování drahých lékařských úkonů. Cílem mé práce bylo zmapovat názor veřejnosti na zavedení regulačních poplatků. V teoretické části bakalářské práce jsem stručně popsala základní pojmy týkající se veřejného zdravotnictví, zdravotní politiky, pojištění a podrobněji jsem zmínila fungování regulačních poplatků a ročního ochranného limitu. Ke zpracování praktické části práce jsem použila kvantitativní výzkum, metodu dotazování. Sběr dat byl proveden pomocí techniky dotazníku a dále byla zvolena technika sekundární analýzy dat. Pro výzkumnou část byl stanoven jeden statistický soubor {--} náhodná veřejnost Jihočeského kraje. Na základě dostupné literatury jsem si stanovila 2 hypotézy, z nichž obě hypotézy byly výzkumem potvrzeny. Výzkum poukázal na rozdílnost názorů i samotného vnímání regulačních poplatků mezi občany. Na problematiku regulačních poplatků má zajisté vliv také informovanost samotných občanů, která, jak vyplynulo z dotazníkového šetření, se zlepšuje oproti předešlým rokům. Regulační poplatky ve zdravotnictví v České republice se staly velmi diskutovaným tématem. Tento krok je však pouze prvním, bohužel stále u mnoha lidí nepopulárním krokem, který má vést k postupnému uskutečnění plánovaných změn v oblasti zdravotnictví. Domnívám se, že oproti minulým rokům, roste počet občanů, kteří chápou smysl regulačních poplatků a uvědomují si, že současná medicína je velmi nákladná a ze současného systému zdravotního pojištění není vždy možné dopřát veškerou péči všem. Dle mého názoru je zavedení regulačních poplatků krokem velmi důležitým pro naše zdravotnictví, ale bude potřeba zlepšit některé legislativní maličkosti a získat větší důvěru veřejnosti, aby bylo dosáhnuto smyslu, které mají tyto poplatky mít. Práce by mohla sloužit jako informační brožura, studijní materiál, popřípadě by mohly být názory respondentů a výsledky výzkumu použity při dalších výzkumech k porovnání.
|
host ::
RSS.