|
|
Role prenatálních hormonů ve vývoji lidské sexuální orientace
Freudenfeld, Petr ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Kubička, Lukáš (oponent)
Sexuální orientace u člověka je v dnešní době velmi studované téma i zejména proto, že její původ není do dnešní doby vyjasněn. Pro její vznik bylo navrženo několik teorií, které se ji pokouší vysvětlit. Jednou z nich je Neurohormonální teorie vzniku homosexuality, podle níž sexuální orientaci ovlivňují prenatální hladiny androgenních hormonů. Práce obsahuje vybrané studie popisující experimentální úpravy prenatálních hladin hormonů u modelových savčích druhů, ze kterých lze pochopit efekty jednotlivých hormonů. Hlavní část práce se zaměřuje na výzkum vlivu prenatálních androgenních hormonů pomocí somatických biomarkerů, mezi které patří například poměr ukazováčku a prsteníčku na rukou (2D:4D). Jsou zde podrobně popsány studie týkající se pohlavních, věkových a etnických rozdílů. Velká pozornost je věnována studiím sexuální orientace. U žen se zdá, že prenatální hormony mohou mít na sexuální orientaci vliv, ale u mužů není tato teorie podporována. Tato práce shrnuje a kriticky hodnotí dostupnou literaturu týkající se vlivu prenatálních hormonů na vznik sexuální orientace u člověka.
|
|
|
Metabolický syndrom a steroidní spektrum
Pospíšilová, Hana ; Stárka, Luboslav (vedoucí práce) ; Hána, Václav (oponent) ; Fingerová, Helena (oponent)
Pohlavní steroidy ovlivňují ukládání tuku. Rozložení tuku je jedním ze sekundárních pohlavních znaků. Androgeny působí na tukovou tkáň u mužů buď přímo stimulací androgenního receptoru, nebo nepřímo po aromatizaci přes estrogenní receptor. Androgeny dělíme na aromatizovatelné a nearomatizovatelné. Testosteron (T) je hlavním aromatizovatelným androgenem, jeho metabolit dihydrotestesteron (DHT) je nearomatizovatelný androgen a působí pouze přes androgenní receptor. Právě účinek pouze přes androgenní receptor dal vznik hypotéze o rozdílném efektu DHT a T na tělesné složení, kdy právě DHT by mohl být zodpovědný za mužský typ ukládání tuku. V rámci mého postgraduálního studia jsme analyzovali závislost sérové hladiny volných frakcí T a DHT na věku, a změny jejich poměru s věkem. Dále jsme hledali vztah aromatizovatelných a nearomatizovatelných androgenů s metabolickými a antropometrickými parametry. Dále jsme se věnovali sledování změn steroidogeneze u obézních mužů. Prokázali jsme, že před pubertou je dominantním androgenem spíše DHT než T, poměr fDHT/fT byl v průběhu života dospělých mužů konstantní. Po pubertě jsme nenalezli žádný evidentní zvrat v poměru obou hormonů, který by mohl přispět k vysvětlení výskytu např. benigní hyperplasie a karcinomu prostaty nebo androgenní alopecie až po dovršení středního...
|
|
| |
|
|
Metabolický syndrom a steroidní spektrum
Pospíšilová, Hana ; Stárka, Luboslav (vedoucí práce) ; Hána, Václav (oponent) ; Fingerová, Helena (oponent)
Pohlavní steroidy ovlivňují ukládání tuku. Rozložení tuku je jedním ze sekundárních pohlavních znaků. Androgeny působí na tukovou tkáň u mužů buď přímo stimulací androgenního receptoru, nebo nepřímo po aromatizaci přes estrogenní receptor. Androgeny dělíme na aromatizovatelné a nearomatizovatelné. Testosteron (T) je hlavním aromatizovatelným androgenem, jeho metabolit dihydrotestesteron (DHT) je nearomatizovatelný androgen a působí pouze přes androgenní receptor. Právě účinek pouze přes androgenní receptor dal vznik hypotéze o rozdílném efektu DHT a T na tělesné složení, kdy právě DHT by mohl být zodpovědný za mužský typ ukládání tuku. V rámci mého postgraduálního studia jsme analyzovali závislost sérové hladiny volných frakcí T a DHT na věku, a změny jejich poměru s věkem. Dále jsme hledali vztah aromatizovatelných a nearomatizovatelných androgenů s metabolickými a antropometrickými parametry. Dále jsme se věnovali sledování změn steroidogeneze u obézních mužů. Prokázali jsme, že před pubertou je dominantním androgenem spíše DHT než T, poměr fDHT/fT byl v průběhu života dospělých mužů konstantní. Po pubertě jsme nenalezli žádný evidentní zvrat v poměru obou hormonů, který by mohl přispět k vysvětlení výskytu např. benigní hyperplasie a karcinomu prostaty nebo androgenní alopecie až po dovršení středního...
|
|
|
Selected differences in pathophysiology of cardiovascular system in women
Yang, Shiann-Guey ; Kittnar, Otomar (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Danzig, Vilém (oponent)
(souhrn doktorské disertace) V posledních letech byly prokázány významné rozdíly mezi muži a ženami ve výskytu kardiovaskulárních poruch včetně arytmií. Pohlavní rozdíly byly pozorovány v epidemiologii, patogenezi i klinických projevech různých arytmií. Menopauza je fyziologickou součástí procesu stárnutí u žen a je podmíněna přirozeným poklesem produkce estrogenu a progesteronu ve vaječnících. Dramatický pokles hladiny estrogenů v plasmě má vliv na mnoho tkání včetně kardiovaskulárního systému. Protože incidence ischemické choroby srdeční (ICHS) významně stoupá po menopauze, byla vyslovena hypotéza, že nižší výskyt ICHS oproti mužům stejného věku je u žen před menopauzou dán protektivním účinkem estrogenů. Avšak již od počátku devadesátých let byla publikována řada kontroverzních výsledků. Zatímco některé studie nalezly sníženou incidenci ICHS a sníženou kardiovaskulární mortalitu, jiné studie neprokázaly žádný efekt estrogenové terapie na výskyt ICHS po menopauze a některé studie dokonce nalezly pozitivní korelaci mezi hladinou estradiolu a kardiovaskulární mortalitou u žen nad 65 let věku. Studie 1: Tato studie zkoumala možné pohlavní rozdíly v elektrofyziologických charakteristikách a výsledcích katetrizační ablace u pacientů s idiopatickou komorovou tachykardií z pravého výtokového traktu...
|
|
| |
host ::
RSS.