|
|
Postoj veřejnosti k přijímání dětí jiného etnika do náhradní rodinné péče
NOVÁKOVÁ, Markéta
Pro většinu z nás je rodičovství naprosto přirozenou součástí života. V dnešní době bohužel neustále přibývá počet rodin, které zůstávají bezdětné, i když si přejí mít dítě. A na straně druhé stále zůstává celá řada dětí v ústavních zařízeních. Nastává tedy otázka, jak tuto situaci řešit? Náhradní rodinná péče je jedním z možných řešení. Tato práce je rozdělena na dva jednotlivé díly, a to na část teoretickou a část výzkumnou. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo vysvětlit pojem náhradní rodinná péče, popsat její jednotlivé formy. V závěru teoretické části jsem nastínila úskalí etnicky odlišného dítěte v náhradní rodinné péči. V praktické části bylo cílem zjistit názor veřejnosti na přijímání dětí jiného etnika do náhradní rodinné péče v Českých Budějovicích. Dosáhnout stanoveného cíle jsem se snažila pomocí kvantitativního výzkumu, metodou dotazování. Jako výzkumná technika byl použit dotazník o 17 otázkách. Otázky byly rozděleny do dvou okruhů na: otázky zjišťující identifikační znaky respondentů a na otázky týkající se názorů respondentů na danou problematiku. Celkem bylo rozdáno 200 dotazníků a zpět se jich vrátilo 113, návratnost tedy činila 56,5 %. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že lidé jsou poměrně tolerantní pokud jde o pohlaví a věk dítěte. Bohužel tomu tak není ohledně etnika dítěte. Ve společnosti stále převládají lidé, kteří nejsou tolerantní a ochotni k přijetí dítěte jiného etnika do náhradní rodinné péče.
|
|
|
Postoj veřejnosti k náhradní rodinné péči
NESNÍDALOVÁ, Klára
Práce se zabývá postojem veřejnosti k náhradní rodinné péči. Jedním z vážných problémů naší společnosti je skutečnost, že existuje řada dětí o které se jejich biologičtí rodiče nechtějí či nemohou starat a na straně druhé neustále se z různých příčin zvyšuje počet partnerství, která jsou bezdětná, ač si přejí mít dítě. S tím zákonitě vyvstává otázka, jak řešit případnou neplodnost. V České republice žije, podobně jako v jiných evropských zemích, 1% dětí (cca 20.000 dětí), které nemohou vyrůstat ve své vlastní rodině. Pouze 2% z této skupiny jsou úplní sirotci, kdežto 98% jich tedy svou vlastní rodinu má, ale ta se o ně z nejrůznějších důvodů nemohou nebo nechtějí starat. Proto jsem si vybrala jako cíl své diplomové práce zmapovat, jak jsou občané naší společnosti informování o jedné z možností řešení neplodnosti - přijmout cizí dítě do náhradní rodinné péče. Zaměřila jsem se pomocí dotazníků na různé věkové i vzdělanostní skupiny. Respondenti vyjadřovali svoje názory na řešení neplodnosti v kontextu informací obecných (co je to NRP, jaké jsou typy NRP, kdo pomáhá při řešení problému, jaké jsou způsoby řešení, rozdíl mezi adopcí a pěstounskou péčí, osvěta o NRP) a specifických (vlastní ochota k přijmutí dítěte do NRP, závislost dítěte na pohlaví, somatických, intelektových předpokladech, ochota přijetí dětí jiného etnika). I když mezi respondenty bylo dvojnásobek žen, cítí se více neúspěchem mít vlastní dítě zasaženy.
|
host ::
RSS.