|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacientku po TEP kolenního kloubu
Schwarzová, Eva ; Dvořáčková, Dominika (vedoucí práce) ; Vrbický, David (oponent)
Autor: Eva Schwarzová Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po TEP kolenního kloubu Cíle: Cílem obecné části je seznámení s problematikou artrózy kolenního kloubu a totální endoprotézy na základě dostupné literatury. Cílem speciální části je zpracování kazuistiky fyzioterapeutické péče o pacientku po implementaci totální endoprotézy kolenního kloubu. Metody: Tato práce je rozdělena do obecné a speciální části. Obecná část popisuje základní poznatky z anatomie a kineziologie kolenního kloubu, dále problematiku gonartrózy, totální endoprotézy kolenního kloubu a rehabilitační péče. Ve speciální části je popsána kazuistika fyzioterapeutické péče o pacientku po implementaci totální endoprotézy kolenního kloubu, která byla zpracována v průběhu souvislé odborné praxe v Ústřední vojenské nemocnici a.s. Speciální část obsahuje vstupní a výstupní kineziologický rozbor, krátkodobý a dlouhodobý terapeutický plán, popis terapeutických jednotek a závěrečné zhodnocení efektu terapie. Výsledky: Pacientka po dobu hospitalizace absolvovala 8 terapeutických jednotek, během kterých došlo ke zvětšení rozsahu pohybu levého kolenního kloubu, snížení bolesti a mírné redukci otoku. Bylo také dosaženo zvýšení svalové síly vybraných svalů, obnovení joint play LDK, protažení zkrácených a uvolnění hypertonických...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou TEP kolenního kloubu
Valovičová, Andrea ; Dvořáčková, Dominika (vedoucí práce) ; Sohrová, Jana (oponent)
Autor: Andrea Valovičová Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou TEP kolenního kloubu Cíle: Cílem obecné části práce je seznámení se s problematikou totální endoprotézy kolenního kloubu na podkladě dostupné odborné literatury. Cílem speciální části je zpracování kazuistiky fyzioterapeutické péče o pacienta po implantaci totální endoprotézy kolenního kloubu. Metody: Závěrečná práce je rozdělena do dvou částí - obecné a speciální. Obecná část se zabývá základními poznatky z anatomie a kineziologie kolenního kloubu, problematikou gonartrózy, totální endoprotézy kolenního kloubu a její následné rehabilitační péče. Speciální část je tvořena kazuistikou pacienta po implantaci totální endoprotézy kolenního kloubu, která byla zpracována v rámci souvislé odborné praxe v CLPA s.r.o. Zahrnuje vstupní kineziologický rozbor, návrh krátkodobého a dlouhodobého plánu terapie, popis jednotlivých terapeutických jednotek, výstupní kineziologický rozbor a zhodnocení efektu proběhlé terapie. Výsledky: Pacient absolvoval po dobu hospitalizace 8 terapeutických jednotek, během kterých došlo ke značnému zlepšení rozsahu pohybu levého kolenního kloubu, posílení oslabených svalů a redukci otoku a bolesti kloubu. Dále došlo k obnovení joint play na levé dolní končetině, k protažení zkrácených svalů a...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po totální endoprotéze kyčelního kloubu
Kroiherová, Tereza ; Říha, Michal (vedoucí práce) ; Hankovcová, Eva (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po totální endoprotéze kyčelního kloubu. Shrnutí: Cílem této bakalářské práce je komplexní zpracování teoretických a praktických znalostí u pacientky po implantaci totální endoprotézy kyčelního kloubu a její následné rehabilitace. Práce je rozdělena do dvou částí. Obecná část je zaměřena na teoretické zpracování vybrané diagnózy, čerpané z odborné literatury. Speciální část obsahuje kazuistiku pacientky po implantované TEP kyčelního kloubu vpravo. Klíčová slova: Kyčelní kloub, koxartróza, totální endoprotéza, aloplastika, fyzioterapie, kazuistika
|
|
|
Specifika fyzioterapeutické péče u pacientů po implantaci totální endoprotézy kolenního kloubu vzhledem ke způsobu jejího operačního řešení
ŠMITMAJER, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou fyzioterapie po implantaci totální endoprotézy kolenního kloubu z pohledu jejího operačního řešení. Totální endoprotéza kolenního kloubu se používá jako jeden z posledních možných invazivních způsobů terapie, které je možné využít při výrazných poškozeních biomechaniky kolenního kloubu. Četnost tohoto výkonu je velmi vysoká a stává se stále běžnějším operačním výkonem, který se v dnešní době provádí. Častější ortopedickou operací je jen implantace totální endoprotézy kyčelního kloubu. Díky obrovskému technologickému rozvoji je dnes možné využít různých materiálů, ze kterých se endoprotézy vyrábí, což má za následek jejich delší životnost a lepší stabilitu kloubu. Komplikovaná struktura protéz však klade zvýšené požadavky na kvalitu operačního a následně rehabilitačního týmu. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je rozebrána anatomie a biomechanika kolenního kloubu, v další části jsou popsány indikace a kontraindikace implantace TEP, typy TEP a možnosti následné fyzioterapie. V praktické části byla využita metoda kvalitativního výzkumu. Byly zkoumány dvě skupiny pacientů, v každé z nich byli 2 probandi. U každé skupiny byl použit odlišný operační přístup pro implantaci TEP kolenního kloubu. Výzkum byl prováděn u obou skupin ve stejně dlouhém časovém intervalu. Vstupní kineziologický rozbor byl odebrán 6. den po operaci. Výstupní kineziologický rozbor byl odebrán po 2. ortopedické prohlídce (cca 3. měsíc po operaci), kdy byl povolen 100% nášlap na operovanou dolní končetinu. Skupinu probandů tvořily 4 ženy ve věku od 61 do 70 let. Výzkum probíhal v nemocničním zařízení a následně pokračoval v domácím prostředí s využitím dostupných pomůcek. Všem pacientkám byla odebrána anamnéza, bylo provedeno goniometrické, antropometrické a palpační vyšetření v oblasti kolenního kloubu. Dále byl proveden svalový test a vyšetření zkrácených svalových skupin souvisejících s kolenním kloubem dle Jandy. Ve výstupním kineziologickém rozboru je zahrnuté i vlastní funkční vyšetření svalů kolenního kloubu a endoprotézy samotné. Pro lepší vyhodnocení výzkumu byla pacientkám navržena totožná cvičební jednotka, kterou měly pacientky za úkol cvičit minimálně 4krát týdně. Antropometrické vyšetření ukázalo, že je pooperační otok výraznější u pacientek s laterálním parapatelárním řezem, který zpomaluje pacientovo aktivní zapojení do krátkodobého kinezioterapeutického plánu. Rozsah pohybu v operovaném kolenním kloubu byl jedním z hlavních sledovaných aspektů, který se u obou skupin výrazně lišil již při vstupním kineziologickém vyšetření. Cílem terapie bylo dosáhnout na konci výzkumu minimálně 90° aktivní flexe v kolenním kloubu. Obě pacientky s mediálním parapatelárním přístupem dosáhly této hranice o několik dní dříve, protože byla u pacientek s laterálním parapatelárním řezem kontraindikovaná motorická dlaha, která se výrazně podílí na zvyšování rozsahu pohybu v kloubu. Svalová síla se při porovnání výstupních vyšetření obou skupin zásadně nelišila, ale u pacientek s mediálním parapatelárním řezem bylo dosaženo i svalové síly stupně číslo 5. Po 3. měsíci od operace, kdy je povolen 100% nášlap na operovanou dolní končetinu, bylo provedeno i vlastní funkční vyšetření svalů a endoprotézy v oblasti operovaného kolenního kloubu, které odhalilo výraznější instabilitu u pacientek s laterálním parapatelárním přístupem. Krátkodobý kinezioterapeutický plán se nejdříve soustředí na snížení bolesti a hlavně otoku, který výrazně ovlivňuje fyzioterapii u akutní pooperační fáze. Cílem dlouhodobého kinezioterapeutického plánu je dostatečné a kvalitní posilování svalů, které přebírají stabilizační funkci vazů, které byly během implantace totální endoprotézy odstraněny. Závěrem je třeba říci, že nelze jednoznačně stanovit, který operační přístup nejvíce negativně ovlivňuje následnou kinezioterapii, protože se dá s nadsázkou říci, že je každý pacient svým způsobem unikátní.
|
|
|
Kooperace sestry a lékaře v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů
RAZIMOVÁ, Lada
Onemocnění pohybového aparátu patří v současné době k velmi častým. Postihuje všechny věkové kategorie, zahrnuje vrozené vady, úrazy, záněty, degenerativní onemocnění a další. V České republice je mnoho center, která sdružují pacienty se stejným onemocněním. Avšak centra pro ortopedické pacienty chybí. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena obecně na problematiku výměny kloubů, rehabilitaci a vztah zdravotníků a pacienta. Cílem práce bylo 1. Zjistit, zda informace o ošetřovatelské péči v pooperačním období poskytované v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů splňují očekávání pacientů a naplňují jejich potřeby. 2. Zjistit, zda sestry na oddělení vnímají rozdíl v zapojení pacienta do ošetřovatelské péče, podle toho, zda informační centrum navštívil nebo nenavštívil. 3. Zjistit, zda existují nějaké problémy při provozu centra z pohledu pacientů, sester na oddělení a z pohledu lékařů. Výzkumná část práce byla realizována kombinací kvalitativního a kvantitativního šetření. Pro kvantitativní šetření byla zvolena metoda dotazování technikou dotazníků pro pacienty (kteří podstoupili aloplastiku kolenního či kyčelního kloubu) v České republice a v Rakousku, a pro sestry pracující na ortopedickém oddělení a jednotce intenzivní péče v nemocnici Pelhřimov. Byly stanoveny tři hypotézy. 1. Informace o ošetřovatelské péči v pooperačním období poskytované v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů naplňují potřeby pacientů. 2. Sestry na oddělení hodnotí významný rozdíl mezi spoluprací s pacientem, který centrum pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů navštívil nebo ne. 3. Při provozu centra pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů existují problémy z pohledu sester na oddělení. Pro kvalitativní část šetření byla zvolena metoda dotazování technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výzkumný soubor tvořili pacienti po aloplastice nosného kloubu. V této části jsme zjišťovali odpovědi na tři výzkumné otázky. 1. Jaká je souvislost mezi činností sestry v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů a sestry na oddělení, a spokojenosti pacientů v oblasti jejich potřeb? 2. Jaké informace pacienti v centru postrádají? 3. Hodnotí pacienti informace podané v centru pro pacienty podstupující aloplastiku nosných kloubů jako orientační, nebo jsou významné pro snadnější zvládání pooperační péče? Výsledky výzkumného šetření byly analyzovány a zneseny do schémat. Pacienti mají narušené fyzické i psychické potřeby, tudíž smyslem spolupráce je spokojený a plně informovaný pacient. Z výsledků je patrné, že sestra v centru úzce spolupracuje se sestrami na oddělení. Šetřením bylo zjištěno, že pacienti v centru žádné informace nepostrádají. Pacienti jsou připraveni na operaci, orientují se v problematice a vědí co obnáší rehabilitace, jakožto důležité součásti pooperační fáze. Lze tedy usuzovat, že pacienti jsou připraveni pro snadnější zvládání pooperační péče. Na základě analýzy odpovědí respondentů bylo zjištěno, že nemocní podstupující aloplastiku nosných kloubů mají dostatek informací. Přestože sestry na oddělení a lékaři vnímají rozdíl mezi pacientem, který centrum navštívil a pacientem, který centrum nenavštívil, podnětem pro další šetření by mohlo být, jak pacienti vnímají rozdílnost informací podaných v centru a mimo něj. Výsledky šetření by mohly být podnětem pro vznik nových center nejen na Vysočině, ale i v Rakousku. V souvislosti s výsledky práce a na základě informací podávaných v centru, kdy pacienti hodnotí informace za dostačující, byl vytvořen informační leták. Práce by mohla sloužit jako informační materiál pro studenty studující nejen v oboru ošetřovatelství.
|
host ::
RSS.