|
|
Rozvoj podnikání v sociálních službách v regionu
PREŇKOVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce je zabývat se problematikou financování sociálních služeb. Myšlenkou bakalářské práce je analyzovat a porovnávat zdroje financování vybraných domovů pro seniory. Sociální služby se poskytují osobám, které mají problém uspět například na trhu práce absolventi, nebo dalším osobám, které potřebují pomoc i jiné osoby například senioři nebo postižení lidé. Práce vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na obecné pojmy týkající se sociálních služeb a zejména jejich financování. Dále jsou vysvětleny základní termíny týkající se efektivity, finančního plánu a komunitního plánování. Praktická část bakalářské práce se zabývá popisem domovů pro seniory, které se liší svými zřizovateli, a jejich hlavními finančními zdroji. Na závěr bakalářské práce jsou shrnuty výsledky z analýzy, jejíž cílem bylo zjistit, který ze dvou vybraných domovů pro seniory je financován efektivněji a lépe hospodaří se svými náklady.
|
|
|
Dlouhodobá strategie rozvoje sociálních služeb na území vybrané obce s rozšířenou působností do r. 2030 (akcent na determinující faktory strategie)
TOURKOVÁ, Olga
V diplomové práci se zabývám problematikou dlouhodobé strategie rozvoje sociálních služeb na území obce s rozšířenou působnosti Světlá nad Sázavou do r. 2030. Cílem práce bylo popsat aktuální situaci vybrané obce z hlediska vybavenosti sociálních a navazujících služeb, zpracovat prognózu vývoje obyvatel na daném území do roku 2030 a ratifikovat získané poznatky z hlediska potřeby sociálních služeb v rozhovorech s klíčovými aktéry z oblasti sociálních a navazujících služeb. Teoretická část je orientována zejména na pojetí a charakteristiku sociálních služeb a s nimi související problematiku s ohledem na demografický vývoj obyvatelstva. Praktická část byla rozdělena do tří částí. V rámci případové studie jsem nejprve popsala současný stav sociálně zdravotních služeb na území obce s rozšířenou působností Světlá nad Sázavou. V druhé části diplomové práce jsem zpracovala prognózu vývoje obyvatel na vybraném území do roku 2030. V závěrečné části práce jsem za účelem dosažení cíle provedla rozhovory s klíčovými aktéry sociálních služeb na zkoumaném území. Z provedeného výzkumu vyplynulo několik doporučení pro město Světlá nad Sázavou. Do budoucna by bylo vhodné podporovat terénní a ambulantní služby a ve větší míře rozvíjet spolupráci s již existujícími neziskovými organizace, které na vybraném území působí. Dále je nutné dořešit vhodným způsobem problematiku osob, kterým hrozí sociální vyloučení. Do roku 2030 vzroste počet obyvatel starších 65 let na zkoumaném území téměř dvojnásobně. S tím bude jistě souviset potřeba rozšíření stávajících kapacit sociálních služeb. Pro město z toho vyplývá v následujících 15 letech přijetí příslušných opatření v návaznosti na sociální politiku státu. Rovněž stávající systém financování sociálních služeb a příspěvku na péči je hodnocen jako neefektivní, a vyžaduje vhodnou legislativní úpravu tak, aby byla síť sociálních služeb v České republice v budoucnu připravena na očekávané demografické trendy.
|
|
|
Změny v systému dávek sociální pomoci z pohledu osob s těžkou vadou pohybového aparátu
PECIVÁLOVÁ, Pavla
Teoretická část bakalářské práce se zabývá dávkami sociální pomoci pro osoby s těžkou vadou pohybového aparátu, které již vycházejí z nových legislativních opatření. Ty jsou platné od 1. 1. 2012. V rámci sociální reformy 2012 došlo ke snížení počtu dávek. Dle zákona č. 329/2011 se nově poskytují dvě dávky a to příspěvek na mobilitu a příspěvek na zvláštní pomůcku. Výzkumná část práce se snaží prostřednictvím kvalitativní strategie výzkumu, poskytnout reflexi situace osob s těžkou vadou pohybového aparátu. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak se změnila socioekonomická situace osob s těžkou vadou pohybového aparátu v souvislosti s reformami v systému dávek sociální pomoci platnými od ledna 2012. Dílčím cílem bylo zjistit, jak se změnila administrativní zátěž pro žadatele a uživatele dávek sociální pomoci. Ke sběru dat využívá polostandardizovaný rozhovor. Otázky rozhovoru byly rozděleny do dvou tématických okruhů a to dle stanovených cílů práce. První okruh otázek se zabývá socioekonomickou situací konkrétně změnou socioekonomické situace v souvislosti s nově nastavenými sociálními dávkami (v oblasti mobility a v oblasti pomůcek pro osoby s těžkým zdravotním postižením), finanční spoluúčastí na úhradě pomůcky a změnou stupně závislosti (a potažmo výše příspěvku na péči) v souvislosti s nově nastavenými životními potřebami. Základní soubor tvoří osoby s těžkou vadou pohybového aparátu, které jsou poživateli dávek sociální pomoci pro osoby se zdravotním postižením v České republice. Výběrový soubor tvořilo celkem 8 osob s těžkou vadou pohybového aparátu, které využívají dávky ze systému sociální pomoci. U respondentů, kteří původně pobírali příspěvek na individuální dopravu, došlo ke snížení částky, jenž nyní získávají prostřednictvím příspěvku na mobilitu. V situaci snížení částky na dopravu respondenti změnili své zaběhlé způsoby dopravování nebo nalezli jiné zdroje financí. Ovšem u respondentů, kteří před změnou legislativy nepobírali žádné dávky na mobilitu (dopravování) a momentálně užívají příspěvek na mobilitu se socioekonomická situace v této oblasti zlepšila. Počet respondentů v obou skupinách je stejný, takže se dá říci, že změny v dávkách týkajících se dopravování (mobility) nepřinesly zásadní změny v socioekonomické situaci osob. Nejvíce zastoupený postoj u otázky týkající se názoru na finanční spoluúčast z ceny pomůcky byl neutrální postoj respondentů. Nejvíce respondentů uvedlo, že stupeň závislosti na péči a v souvislosti s tím příspěvek na péči zůstal stejný u většiny respondentů. Z pohledu většiny respondentů se nezměnila administrativní zátěž v souvislosti se změnou legislativy v oblasti dávek pro osoby s těžkou vadou pohybového aparátu. Negativní postoj mají respondenti na charakter (hloubku) šetření sociálních a majetkových poměrů a negativně také vnímají přístup referenta. V ostatních oblastech mají respondenti neutrální postoj, nebo nevnímají žádnou změnu po změně legislativních opatření. Závěrem lze konstatovat, že z pohledu respondentů není sociální reforma vnímaná jako přínosná.
|
|
|
Komunikační kompetence sociálního pracovníka při jednání s žadatelem o příspěvek na péči s mentálním postižením
SKALOVÁ, Anna
Práce se zabývá komunikací s lidmi s mentálním postižením v prostředí státního úřadu při sjednávání příspěvku na péči. Teoretická část charakterizuje mentální postižení, komunikaci, narušenou komunikační schopnost, příspěvek na péči, dále se zevrubně zabývá specifiky komunikace s lidmi s mentálním postižením. Práce obsahuje také praktické rady pro komunikaci s lidmi s mentálním postižením. V závěru teoretické části jsou popsány komunikační kompetence sociálního pracovníka se zaměřením na jednání s lidmi s mentálním postižením. Praktická část práce popisuje šetření komunikačních kompetencí sociálního pracovníka na Městském úřadě v Táboře a hodnotí příčiny jeho neúspěchu. Vzhledem k zhodnocení šetření obsahuje praktická část také jednoduchou metodiku, která obsahuje praktické rady, jak jednat s klientem s mentálním postižením při rozhovoru na úřadě. Dále praktická část obsahuje analýzu zaměstnavateli požadovaných kompetencí na pozici sociálního pracovníka na základě inzerátů s nabídkou práce. Komunikace s lidmi s mentálním postižením v prostředí městských úřadů je opomíjené téma, avšak vzhledem ke snaze integrovat lidi s mentálním postižením co nejvíce do společnosti téma velice důležité. Schopnost sociálního pracovníka správně komunikovat a jednat s lidmi s mentálním postižením může být jedna z cest k zpřístupnění úřadů i pro tyto klienty.
|
|
|
Sociální služby a jejich dostupnost v Plzeňském kraji
Strnadová, Simona ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Prudká, Šárka (oponent)
Cílem mé diplomové práce na téma "Sociální služby a jejich dostupnost v Plzeňském kraji" je zmapovat a zanalyzovat sociální služby v Plzeňském kraji, s konkrétním zaměřením na území Klatovska, které je příhraniční oblastí. Zároveň je předmětem zkoumání otázka, zda i v příhraniční oblasti mají lidé příležitost dostat se k potřebným službám. První část diplomové práce se zabývá problémem jednotného definování sociální politiky, pak jsou sociální služby popsány dle zákonného určení. Je zde zmíněn problém financování sociálních služeb a naopak pozitivní stránky komunitního plánování sociálních služeb. Druhá část diplomové práce je zaměřena na Plzeňský kraj, kde jsou představeny priority obcí s rozšířenou působností v oblasti sociálních služeb. V třetí části diplomové práce je popsána konkrétní nabídka sociálních služeb na Klatovsku. Lidé v příhraniční oblasti mají možnost dostat se především k sociálnímu poradenství a pečovatelským službám. Širší nabídka služeb (pro seniory, zdravotně postižené občany, děti a mládež, a pro další znevýhodněné a ohrožené skupiny obyvatel) je k dispozici v Klatovech.
|
host ::
RSS.