|
| |
|
|
Hodnocení celkového nutričního stavu a klinických projevů u kojenců s alergickou kolitidou
Weidenthalerová, Edita ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Frühauf, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením klinických projevů alergické kolitidy u kojenců, jejich celkového nutričního stavu, antropometrie, krevního obrazu a protilátek proti bílkovinám kravskému mléku. Alergická kolitida patří mezi nejčastější projev kojenecké alergie na bílkovinu kravského mléka s postižením gastrointestinálního traktu. Teoretická část zahrnuje antropometrické hodnocení růstu a vývoje kojenců, dále jejich výživu a nejdůležitější laboratorní ukazatele nutričního stavu. Část je obecně věnována potravinovým alergiím, převážně alergii na bílkovinu kravského mléka. Praktická část se zabývá hodnocením vyšetřených pacientů v gastroenterologických ambulancích a nutriční ambulanci Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Sledovaná skupina kojenců s alergickou kolitidou zahrnuje kojence výlučně kojené, kojené matkou dodržující bezmléčnou dietu, kojence na extenzivním hydrolyzátu nebo na aminokyselinové formuli. Hlavním cílem diplomové práce bylo vysledovat nejčastější klinické projevy a změny nutričního stavu u sledovaných kojenců. Celkem byla zpracována data 45 náhodně vybraných kojenců, kteří byli vyšetřeni v gastroenterologické ambulanci s již potvrzenou alergickou kolitidou. Část práce je věnována analýze...
|
|
|
Příjem vápníku u jedinců s dietním omezením mléka a mléčných výrobků
Novák, Ondřej ; Meisnerová, Eva (vedoucí práce) ; Raška, Ivan (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat příjem vápníku u jedinců s omezeným nebo úplně vyloučeným příjmem mléka a mléčných výrobků. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část vychází z velké části ze zahraničních vědeckých článků a popisuje vápník z mnoha pohledů. Informuje o celé řadě jeho funkcí v různých oblastech lidského těla, přibližuje jeho metabolismus a faktory, které ho ovlivňují. Stejně tak popisuje homeostázu a uvádí, co se stane, když dojde k jejímu narušení. Kromě toho práce rozvádí onemocnění související s poruchou kalciofosfátového metabolismu, jako jsou osteoporóza, osteomalacie a rachitida a mimo jiné i laktózovou intoleranci a alergii na bílkovinu kravského mléka, tedy onemocnění vyžadující restrikci mléka a mléčných výrobků. Dále se se v teoretické části můžeme dočíst o obsahu a využitelnosti vápníku v různých potravinách a najdeme zde i doporučené denní dávky s ohledem na věk a pohlaví jedince. Praktická část se formou dotazníkového šetření snaží zjistit, jaký je příjem vápníku ve výzkumném souboru. Mimo jiné se zaměřuje na životní styl respondentů a s ním související rizikové faktory onemocněních jako je osteoporóza. V potaz bere i další rizikové faktory osteoporózy, zejména onemocnění a užívání léků s možným vlivem na kalciofosfátový metabolismus a...
|
|
|
Příjem vápníku u dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka
BÍLKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práci se zaměřuje na příjem vápníku ze stravy u dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka. Jako první cíl jsem zvolila, informovat rodiče o možném nedostatečném příjmu vápníku u dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka. Druhým cílem je, zjistit obsah vápníku ve stravě dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka. V teoretické části se věnuji krátce charakteristice potravinové alergie obecně, dále pak již přímo alergii na bílkovinu kravského mléka, typy reakcí, projevy, diagnostikou a terapií. Jelikož je tématem této práce příjem vápníku u dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka, další část věnuji vápníku, jeho významu pro lidské tělo, vstřebávání, využitelnosti a také zdrojům. Nakonec uvádím specifika výživy u dětí s touto alergií, například různé označení složek obsahujících mléčnou bílkovinu na obalech potravin či ve složení pokrmů, a také možnosti náhrad mléka a mléčných výrobků z hlediska konzistence a chuti. V praktické části spolupracuji s maminkami dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka, které mi poskytly týdenní jídelníček jejich dětí, z nichž jsem stanovila příjem vápníku za každý den a také průměrný týdenní příjem vápníku na den. Tyto maminky jsem též informovala o možném nedostatku vápníku ve stravě jejich dětí. Příjem vápníku blížící se doporučenému dennímu příjmu pro skupinu dětí ve věku 1-3 roky se objevil pouze v jednom případě. Ve čtyřech případech byl příjem vápníku dokonce nižší než 50 % doporučeného denního příjmu pro tuto skupinu dětí.
|
|
|
Laktózová intolerance - fakta a mýty
Staroveská, Natálie ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Raška, Ivan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou laktózové intolerance ve spojení s mýty týkající se konzumace mléka. Teoretická část popisuje složení kravského mléka, nejčastěji užívané mlékárenské technologie, druhy mléka dle živočišného původu včetně mateřského a typy mléčných výrobků na českém trhu. Není opomenut ani význam mléka ve výživě člověka z hlediska prevence řady onemocnění. Následně jsou vysvětleny pojmy jako laktóza a laktáza vztahující se k stěžejní části týkající se laktózové intolerance. Jsou popsány jednotlivé typy tohoto onemocnění, klinické projevy, diagnostika i následná léčba spočívající v dodržování nízkolaktózové / bezlaktózové diety. Uvedeno je také druhé nejčastější onemocnění spojené s konzumací mléka - alergie na bílkovinu kravského mléka. V závěru teoretické části jsou objasněny nejčastěji se vyskytující mýty týkající se konzumace mléka. Praktická část je zaměřena především na zjištění rozsahu omezování konzumace mléka a mléčných výrobků, nejčastějších důvodů vedoucích k této restrikci, jak velký podíl na ní má laktózová intolerance v porovnání s vlivem mýtů a zda se tito respondenti zabývají dostatečnou náhradou důležitých makro i mikroživin. Výsledná data získaná pomocí dotazníkové šetření od 101 osob ukazují značný výskyt jedinců omezujících konzumaci mléka a mléčných...
|
|
|
Dietní opatření u dětí s nesnášenlivostí kravského mléka
SOLDÁTOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá dietním opatřením u dětí s nesnášenlivostí kravského mléka. Toto téma je stále aktuální, neboť dětí trpících ABKM nebo laktózovou intolerancí stále přibývá a dietní opatření je základní léčbou těchto onemocnění. Správná výživa je velice důležitá pro optimální vývoj dětského organismu. Hlavním cílem práce bylo seznámit se s dietním opatřením vhodným pro děti trpící daným onemocněním. Dále také seznámit se s příznaky, diagnostikou a průběhem těchto onemocnění. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána správná výživa dětí v novorozeneckém, kojeneckém i batolecím věku. Dále je zde uvedeno, jaké jsou výhody kojení, jak pro dítě, tak pro matku a jaké mohou nastat komplikace znemožňující kojení. Pak je také detailněji popsáno složení mateřského mléka, kravského mléka a rozdělení umělých mlék. U umělých mlék je uvedena i jejich dostupnost na českém trhu. Dále jsou také obecně popsány nežádoucí reakce na potraviny a z těchto reakcí se dále zaměřuji na potravinovou alergii a intoleranci. Z potravinových alergií je popsaná ABKM a z potravinových intolerancí pak intolerance laktózová. Pro zpracování praktické části práce byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Ten byl proveden formou hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s matkami dětí trpících zkoumaným onemocněním. Pro tyto rozhovory byly stanoveny dva okruhy otázek. Jeden okruh pro matky dětí s ABKM a druhý pro matky dětí s laktózovou intolerancí. Výzkumný soubor tvořilo 5 dětí od narození do 5 let věku z Jihočeského kraje a rozhovory byly vedeny s jejich matkami. Tyto rozhovory probíhaly anonymně a matky dětí byly označeny jako respondentky č. 1 5. R1, R2 a R3 byly matky dětí s ABKM a R4, R5 byly matky dětí s laktózovou intolerancí. K získání respondentek pro výzkum byla použita metoda "sněhové koule". Na základě cíle práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázka se zabývala tím, jak jsou matky obeznámeny s dietním opatřením jejich dětí a s onemocněním samotným. Z výzkumu vyplynulo, že maminky dětí s ABKM jsou s onemocněním i s dietním opatřením svých dětí lépe obeznámeny než maminky dětí s laktózovou intolerancí. Také bylo z výzkumu zjištěno, že téměř všechny maminky nejsou spokojeny s přístupem lékařů ke zdravotním problémům jejich dětí. Několik z nich dokonce změnilo lékaře. Většinou si všechny hledaly detailní informace o onemocnění i o dietním opatření na internetu, protože od lékaře pro ně nebyly informace dostatečné. Nakonec skoro všechny zjišťovaly, podáváním dané potraviny dítěti, zda se jeho zdravotní stav zhorší, jestli ji tedy mají ze stravy vynechat. Z rozhovorů také vyplynulo, že stručné základní informace od lékaře dostaly všechny respondentky. Druhou otázkou bylo, co dietní strava pro děti trpící daným onemocněním obsahuje. V rozhovorech všechny matky dětí s ABKM shodně uváděly, že ze stravy dětí vyloučily všechna savčí mléka i mléčné výrobky. Výlučně kojící maminka eliminovala tyto potraviny ze stravy svojí. Maminka, která kojila jen částečně, do stravy dítěte zavedla jako náhradu MM, z důvodu velké citlivosti dítěte na BKM, aminokyselinový preparát. Z výzkumu také vyplynulo, že všechny respondentky ze stravy vyřadily i další možné alergizující potraviny. Dvě respondentky také suplovaly ve stravě vápník v tabletách. Maminky dětí s laktózovou intolerancí shodně uváděly, že ze stravy dítěte vylučují veškeré potraviny i výrobky s obsahem laktózy a stále hledají jaké výrobky a potraviny mohou dítěti do stravy zařadit. Také shodně uvedly, že jelikož jejich dítě mělo zdravotní problémy i při výlučném kojení, musely přestat kojit a dítěti zavést jako mléčnou náhradu umělé nízkolaktózové mléko. Z výzkumného šetření také vyplynulo, že děti všech respondentek na zvoleném dietním opatření prospívají bez zdravotních problémů. Tato práce může sloužit jako studijní materiál pro studenty v oboru Nutriční terapeut a také jako informační materiál pro maminky dětí trpících daným onemocněním.
|
|
|
Výživa kojenců a batolat s alergií na bílkovinu kravského mléka
VAVEROVÁ, Petra
Hlavním cílem bakalářské práce s názvem Výživa kojenců a batolat s alergií na bílkovinu kravského mléka, je seznámit se s průběhem nemoci, ale i s řešením. Dalším cílem je zjistit frekvenci alergie na bílkovinu kravského mléka v ordinaci dětského lékaře. V neposlední řadě je cílem zpracovat seznam přípravků pro tento typ onemocnění. Teoretická část se zabývá zařazením alergie na bílkovinu kravského mléka mezi potravinové alergie. Dále se věnuje mateřskému mléku jako nejdůležitější výživě kojence a rozdílu mezi mateřským mlékem a kravským mlékem. Nakonec se věnuje samotnému onemocnění alergie na bílkovinu kravského mléka, jeho prevalenci, otázce, kde a jak se nejvíce projevuje, jak se dá diagnostikovat a jaký je léčebný postup. V závěru teoretické části se věnujeme seznamu přípravků umělé kojenecké výživy na alergii na bílkovinu kravského mléka. Pro zpracování výzkumné části byla použita metoda kvalitativního výzkumu, která byla realizována pomocí rozhovorů s dětskými lékaři. Byly použity rozhovory s dvojím zaměřením. První typ interview s různými dětskými lékaři a lékaři specialisty, se věnoval jejich znalostem, názorům a informacím zajímavým pro alergii na bílkovinu kravského mléka. Druhý typ rozhovoru se věnoval respondentům s alergií na bílkovinu kravského mléka. Měl zjistit průběh onemocnění, diagnostické testy, které byly provedeny pro zjištění alergie na bílkovinu kravského mléka. Dále se věnoval výživě a aktuálnímu stavu. Dále jsem ve výzkumné části zpracovávala přehled přípravků umělé kojenecké výživy na alergii na bílkovinu kravského mléka a v Nutriservisu profesional jsem vytvořila týdenní jídelníček pro dítě s alergií na bílkovinu kravského mléka.
|
|
|
Nabídka specifického sortimentu na českém a německém maloobchodním trhu
Boučková, Helena ; Zeman, Jiří (vedoucí práce) ; Filipová, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá nabídkou produktů se sníženým obsahem laktózy a produktů nahrazujících mléčné výrobky v maloobchodních řetězcích působících na českém a německém trhu. Cílem je posouzení míry fyzické dostupnosti tohoto sortimentu a míry jeho dostupnosti v jednotlivých cenových hladinách v obou zemích. Práce je rozdělena do dvou kapitol. První je teoretická, vymezuje spotřebitele výrobků se sníženým obsahem laktózy a bezmléčných výrobků s ohledem na jejich potřeby a požadavky na sortiment a obsahuje odhad velikosti tohoto tržního segmentu. Je v ní shrnuta teorie tržní segmentace se zaměřením na segmentační proměnné, legislativní regulace týkající se specifikovaného sortimentu a výrobci a značky působící na obou trzích. Druhá část navazuje na první terénním průzkumem vybraných prodejen na obou trzích. Sledovány jsou dané výrobky, jejich ceny a prodejní místa jsou hodnocena podle naplnění daných tříd spotřebního koše, počtu dostupných produktů, značení v prodejnách. Cenová analýza se zabývá cenami vybraných druhů produktů na obou trzích. Na základě toho je pak zhodnocena nabídka daného sortimentu na obou trzích, pozice českých a německých spotřebitelů a na závěr jsou formulovány příležitosti trhu s tímto sortimentem.
|
host ::
RSS.