|
|
Udržitelně žijící vesnice - Urbanistické řešení obce Brněnce ve vazbě na bývalé areály textilních továren
Poláková, Marie ; Obrtlík, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Obsahem diplomové práce je urbanistická studie obce Brněnec se zaměřením na areál bývalé textilní továrny. Brněnec je obcí, kde spolu po staletí žila etnika Čechů, Němců a Židů. Původně bezkonfliktní vztahy mezi místními obyvateli byly vlivem dějinných událostí násilně zpřetrhány. Středem vesnice procházela nejprve česko-moravská hranice, posléze hranice Protektorátu. Místní továrna rodiny Löw-Beerových byla významnou pobočkou mezinárodního významu, posléze se stala dějištěm záchrany židovských dělníků Oskarem Schindlerem. Cílem autorky bylo v maximální míře a co nejcitlivěji promítnout historické události v návrhu, zároveň však se záměrem vytvořit zástavbu příjemnou pro uživatele, s důrazem na udržitelnost a estetické požadavky a s ohledem na urbanistické návaznosti v měřítku celé obce.
|
|
|
Obnova renesanční radnice v Hostěradicích
Tulis, Zdeněk ; Muroň, Ivo (oponent) ; Ležatka, Lukáš (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo zhotovení projektové dokumentace pro stavební povolení a provádění stavby na základě architektonické studie, která vznikla v rámci výuky předmětu BGA036 – Ateliér obnovy památek. Tématem studie byla obnova památkově chráněné renesanční radnice v Hostěradicích, která ztratila svůj původní účel administrativní budovy a nyní čeká na nové využití. Bakalářská práce obnovy radnice v Hostěradicích vychází z požadavků vlastníka budovy, provedených analýz místa stavby a prostorových limitů, které stavba a řešené území umožňují. Na základě těchto vstupních podkladů je vytvořena koncepce, při které se spojují historické a novodobé stavební vrstvy do uceleného řešení a do budovy se vnáší nový kulturní a společenský život. Využití prostorů radnice jsou navrženy s ohledem na velikost a potřeby obce. Navrhované prostory jsou multifunkční a umožní pořádání různorodých vnitřních i venkovních kulturní akcí. Součástí řešení jsou i komerčně pronajímatelné ateliéry a prostory pro služby včetně hygienického zázemí. Součástí bakalářské práce je i zaměření na urbanistický kontext radnice, zlepšení stavebně-technický vlastností budovy a docílení jednotného výrazu budovy s použitím moderních prvků. Radnice si klade za cíl stát se kulturním centrem obce, které si zachová svou historickou hodnotu.
|
|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Guzdek, Adam ; Šupler, Libor (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Dnešní vstup do zahrady přes čestný dvůr je natolik reprezentativní, že postrádá smysl jej nahrazovat novým kdekoliv jinde. Vstupní objekt s trojúhelníkovým tympanonem se zlatými iniciálami a erbem arcibiskupa Maxmiliána Josefa se podobá šlechtickým městským palácům té doby. Význam prvního patra, tzv. piana nobile, lze lehce rozpoznat na fasádě. Jedná se o podlaží s větší výškou určené k reprezentaci, zpravidla s hlavním sálem. Proto plně využívám stávající historický objekt a veškeré návštěvnické zařízení, výstavní a přednáškové prostory umísťuji právě zde a minimalizuji tak novostavby v zahradě. Obě zahrady řešené v rámci bakalářské práce jsem pojal velmi střídmě. Důvodem je jejich historická podstata. Vždy to byly pouze přidružené prostory k formální části Květné zahrady. Prostory, které sloužily k nějakému účelu (chov vzácných ptáků, kratochvíle u králičího kopečku, pěstování pomerančů a tulipánů). Květnice se stříhanými špalírovými stěnami měla návštěvníkovi umožnit vyžití a zajistit jisté vzrušení dálkovými pohledy sbíhajících stěn, dezorientaci v prostoru, zábavu v kuželně, v bludištích. Tyto prvky by měly zůstat formální části zahrady i dnes. Měly by být ojedinělé a bez konkurence. Navrhuji zahrady s řádem, stejně jako byl navrhován samotný Libosad.
|
|
|
Rehabilitace historického jádra a přilehlého okolí města Kyjov se zaměřením na veřejný prostor
Lípová, Markéta ; Řehák, Filip (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je „ Rehabilitace historického jádra a přilehlého okolí města Kyjov se zaměřením na veřejný prostor“. Urbanistický návrh řeší území v těsné blízkosti Masarykova náměstí, kde je snahou nabídnout bydlení v nově navržené obytné čtvrti. Součástí této práce je také dostavba a navýšení kapacity komplexu sociálních služeb, nacházejícího se v blízkosti parku u kaple sv. Josefa. Tento park, který je taktéž součástí urbanistického návrhu. Řešené území je vymezeno ulicemi Újezd, Dobrovského, Dvořákova, Klvaňova, Brandlova a Palackého třídou. Ačkoliv je město Kyjov zejména rovinatého charakteru, řešené území je kopcovité a členité. Zástavba je zde hlavně nízkopodlažní s převážnou funkcí bydlení. Snahou návrhu je nabídnout různorodé bydlení, které naváže na stávající zástavbu a doplní nevyužitý veřejný prostor. V rámci diplomové práce je také navržena vize pro rok 2070, která pracuje s územím, kde se momentálně nachází vysokopodlažní panelové domy. Tento prostor přímo navazuje na novou zástavbu obytné čtvrti.
|
|
|
Budoucnost brněnského výstaviště
Kousal, Petr ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Brno bude i nadále městem a sídlem veletrhů. Historická část okolo pavilonu A je zpřístupněna veřejnosti a veletrhy se soustředí okolo významného pavilonu Z, kde je navržen nový městský vstup v rámci lineárního parku, při ulici Hlinky, nový pavilon a superstruktura se sídlem BVV. Nově je navržen terminál na Lipové se stanicí lanovky, která tvoří nejen atrakci nad Pisáreckým údolím, ale také představuje formu dopravy do kampusu Bohunice a zpět do centra veletrhů. Návrh výstavního pavilonu se nachází v lokalitě Brno – Střed, Pisárky, v západní části areálu BVV. Pavilon se skládá z výstavní haly a vstupního objektu na nově vzniklé ose směřující od Anthroposu přes superstrukturu na signifikantní pavilon Z. Vstupní objekt, ve středu pavilonu, je obklopen výstavním prostorem a jeho centrem je náměstí s přírodními dřevinami a kolonádou. Vstupy jsou vedeny v úrovni náměstí na galerie, které jsou otevřeny do výstavní haly a do prostoru restaurace s výhledem na dominantu-pavilon Z. Návštěvník v primárním směru prochází přes náměstí a monumentálním schodištěm sestupuje k pavilonu Z do areálu BVV. V sekundárním směru sestupuje z náměstí přes jednotlivé galerie na výstavní plochu. Takto zvolený koncept nabízí návštěvníkům i vystavovatelům nejen shromažďovací venkovní odpočinkovou zónu na náměstí, ale i zajímavé zážitky z jednotlivých vyhlídkových ploch. Tím, že návrh vytváří vstup ve třetí úrovni, je následně umožněno, aby celková zastavěná plocha pavilonu byla takřka rovna ploše výstavní. Novostavba splňuje požadavky novodobého výstavnictví a bude využívána pro společenské a vzdělávací akce – plesy, svatby, konference, kulturní akce – koncerty, divadelní, operní představení a sportovní akce. Pavilon bude využíván obyvateli všech věkových skupin nejen z Brna, z blízkého a vzdáleného okolí, ale i návštěvníky ze zahraničí.
|
|
|
Dřeviny vhodné jako doprovod pozemních komunikací
Ferby, Vojtěch
Tato bakalářská práce se věnuje problematice výběru dřevin jakožto doprovodu pozemních komunikací. Na zvolení ideálního druhu dřeviny má vliv mnoho fakto-rů. Jsou to například stanovištní podmínky, genetické vlastnosti dřevin, jejich ná-roky na světlo, vlhkost, půdu atd., ale také jejich odolnost vůči zasolení, škůdcům nebo extrémním podmínkám městského prostředí. Velký vliv může mít také záměr tvůrce zeleně. Zvlášť výrazně se to projevovalo v historii, kdy se výběr dřevin čas-to řídil aktuální módou. Tyto dřeviny nemusely na stanovišti prosperovat, a proto jsou v dnešní době na prvním místě klimatické podmínky a nároky. Podobu celé výsadby, zásady její údržby, popř. kácení určuje platná legislativa.
|
|
|
Krajinářská analýza a návrh obnovy
Majerová, Kateřina
Tato diplomová práce se zabývá komponovanou krajinou, jejím vývojem v jednotlivých obdobích, možnou obnovou a ochranou komponované krajiny. Okrajově se věnuje také tématikou alejí. K zpracování krajinářské studie byla vybrána kulturní zemědělská krajina bývalého panství Uherčice v nejzápadnějším okraji Znojemského okresu. V území byly prováděny průzkumy a zpracovány základní analýzy primární, sekundární a terciární krajinné struktury. Na základě výsledků těchto rozborů byly zjištěny hodnoty a problémy krajiny. Dále byly definovány principy obnovy řešeného území včetně návrhu řešení.
|
|
|
Role alejí v krajinné struktuře Uničovska
Janíková, Dobromila
Diplomová práce se zabývá zhodnocením stavu vybraných alejí na Uničovsku a jejich úlohou v krajinné struktuře. Reliéf krajiny tohoto území má ráz roviny a tvoří ji z velké většiny zemědělsky obdělávaná půda. Aleje jsou zde výrazným a téměř jediným prvkem krajinné zeleně, jejich úloha je tedy nepostradatelná z hlediska estetického i ekologického. Z výsledků práce vyplývá, že jejich celkový stav ani provozní bezpečnost nejsou optimální. Pro udržení a zlepšení funkcí alejí je nutné přistoupit k realizaci pěstebních opatření a obnově v podobě nových výsadeb. Jeden z několika způsobů obnovy je rozpracován v návrhu obnovy vybrané aleje Brníčko -- Haukovice. Jedná se o revitalizaci v podobě navržených pěstebních opatření a dosadby nových stromů do proluk v současné výsadbě. V horizontu několika let se tak docílí opětovného zápoje a plné funkčnosti aleje.
|
|
|
Aleje a jejich role v krajině - stav a perspektivy
Thiel, Marek
Diplomová práce je rozdělena na dvě části. V první teoretické části je řešena problematika alejí a stromořadí v rámci krajiny, stanoveny základní pojmy k této problematice. Dále jsou v této části řešena rizika spojená s lokalizací alejí a rozbor existujících databází alejí. V druhé aplikační části se práce zabývá analýzou alejí a stromořadí třech ORP v rámci území Jihomoravského kraje a mapových podkladů, které se k těmto území vztahují. Posléze byly vyhotoveny rozbory alejí a stromořadí nacházející se u různých typů pozemních komunikací a také v rámci extravilánu a intravilánu. Dále patřilo mezi další cíle vypracování plánu péče a obnovy alejí a stromořadí. Závěrem byl zhodnocen stav a perspektivy alejí v naší krajině. Celkově se v analýze zpracovalo 597 prvků, ve kterých bylo 242 alejí a 355 stromořadí. Nejvíce alejí a stromořadí se nacházelo podél místních komunikací a silnic 3. třídy. V intravilánu pak vyšel zdravotní stav alejí a stromořadí lépe než u těch, které se nacházely v extravilánu.
|
host ::
RSS.