|
|
Změny v sociálním uspořádání skupiny goril nížinných v pražské ZOO po introdukci reprodukčně schopné samice
Vítková, Eliška ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Vančatová, Marina (oponent)
Ve svém výzkumu, probíhajícím sedm měsíců, jsem se zabývala zkoumáním distribuce afiliativního a agonistického chování goril vůči nové samici v pražské zoo. Sledovala jsem průběh zařazování nové samice do skupiny a změny v sociálním uspořádání goril nížinných po integraci nové samice. Pro výzkum byly použity standardizované metody pozorování ad libitum sampling, focal animal sampling a scan sampling a statistická analýza dat byla provedena pomocí etologického softwaru (Noldus - MatMan 1.0). Předpokladem bylo, že agonistické kontakty vůči Bikiře jsou iniciovány samicemi a především samicí Shindou, dále že afiliativní kontakty směrem k Bikiře iniciují mláďata a nedospělci, že četnost agonistických kontaktů vůči Bikiře bude postupně klesat, že ostatní dospělci ve skupině jsou vůči Bikiře dominantní, že dojde ke snížení významu afiliativních kontaktů a že se změní sociální struktura ve skupině. Z výsledků výzkumu se potvrdilo, že agonistické kontakty vůči nové samici iniciují výhradně samice a především samice Shinda. Dále se potvrdilo, že iniciátory afiliativních kontaktů vůči Bikiře jsou mláďata a nedospělá samice Moja. Ukázalo se, že ostatní dospělci jsou vůči Bikiře skutečně dominantní, že dochází ke změně sociální struktury a že se během integrování snižuje význam afiliativních kontaktů....
|
|
|
Lokomoce a chování makaků vepřích (Macaca nemestrina) v Zoo Praha
Vlčková, Marcela ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Vančatová, Marina (oponent)
Tato práce podrobn popisuje a analyzuje lokomo ní, sexuální, afiliativní a agonistické chování ve skupin makak vep ích (macaca nemestrina) v Zoo Praha. Sb r dat se uskute nil v období od prosince 2015 do kv tna 2016. V zimních m sících (prosinec - b ezen) v asech 9,00 - 16,00 hod. a v m sících dubnu a kv tnu 2016 v asech 9,00 - 18,00 hod. Celková doba pozorování dosáhla 240 hodin. Data byla vyhodnocována pomocí programu Statistika 12 a MS Excel 2007. Cíle práce jsou t i: (1) Na základ rešerše literatury popsat behaviorální ekologii rodu makak. (2) Podrobn popsat a analyzovat lokomo ní, sexuální, afiliativní a agonistické chování ve skupin makak vep ích v Zoo Praha. (3) Popsat závislosti groomingu na denní dob a sociální pozici ve skupin makak vep ích v Zoo Praha. Testovali jsme p t hypotéz, které m žeme rozd lit do ty kategorií. Nejprve jsme zkoumali hierarchii ve skupin . Dále jsme zjiš ovali závislosti chování na pohlaví jedince a následn na postavení v hierarchii. V poslední ásti jsme se v novali podrobn pr b hu groomingu. Testy potvrdily existenci jednozna né lineární hierarchie na základ agonistických interakcí. Výsledky ukázaly, že pohyb po výb hu závisí na pohlaví jedince. Zjistili jsme významnou závislost afiliativního a agonistického chování na pohlaví jedince. P edpokládali jsme pozitivní...
|
|
|
Otcovská role harémového samce: Analýza interakcí hřebec-hříbě
ŠANDLOVÁ, Kateřina
Cílem této práce bylo analyzovat interakce mezi hřebcem a jeho potomky u dvou stád exmoorských pony žijících v přirozeném sociálním uspořádání. Tyto interakce dosud nebyly podrobněji zkoumány. Studovány a porovnávány byly agresivní a přátelské interakce, klapání čelistí u hříbat a hravé chování mezi jedinci, se zaměřením na interakce hřebec-hříbě. Výsledky naznačují, že hřebec je nejčastější dospělý recipient hříběcího chování a může tak hrát významnou roli v motorickém a sociálním vývoji hříbat.
|
|
|
Lokomoce a chování makaků vepřích (Macaca nemestrina) v Zoo Praha
Vlčková, Marcela ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Vančatová, Marina (oponent)
Tato práce podrobn popisuje a analyzuje lokomo ní, sexuální, afiliativní a agonistické chování ve skupin makak vep ích (macaca nemestrina) v Zoo Praha. Sb r dat se uskute nil v období od prosince 2015 do kv tna 2016. V zimních m sících (prosinec - b ezen) v asech 9,00 - 16,00 hod. a v m sících dubnu a kv tnu 2016 v asech 9,00 - 18,00 hod. Celková doba pozorování dosáhla 240 hodin. Data byla vyhodnocována pomocí programu Statistika 12 a MS Excel 2007. Cíle práce jsou t i: (1) Na základ rešerše literatury popsat behaviorální ekologii rodu makak. (2) Podrobn popsat a analyzovat lokomo ní, sexuální, afiliativní a agonistické chování ve skupin makak vep ích v Zoo Praha. (3) Popsat závislosti groomingu na denní dob a sociální pozici ve skupin makak vep ích v Zoo Praha. Testovali jsme p t hypotéz, které m žeme rozd lit do ty kategorií. Nejprve jsme zkoumali hierarchii ve skupin . Dále jsme zjiš ovali závislosti chování na pohlaví jedince a následn na postavení v hierarchii. V poslední ásti jsme se v novali podrobn pr b hu groomingu. Testy potvrdily existenci jednozna né lineární hierarchie na základ agonistických interakcí. Výsledky ukázaly, že pohyb po výb hu závisí na pohlaví jedince. Zjistili jsme významnou závislost afiliativního a agonistického chování na pohlaví jedince. P edpokládali jsme pozitivní...
|
|
|
Charakteristika interindividuálního vztahu (přítel vs. konkurent) jelena evropského a její vliv na agonistické chování a endokrinní zpětnou vazbu
Peterka, Tomáš ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Samci jelena evropského se během roku sdružují do mládeneckých skupin. Sociální postavení jedince - rank - je v takové skupině značně nestabilní. Předchozí experimenty prokázaly, že sociální postavení modulované agonistickým chováním ovlivňuje parožní růst jelena a klíčové události parožního cyklu. Paroží je sekundárním pohlavním znakem čeledi jelenovitých a jednou z nejrychleji rostoucích tkání u obratlovců. Jeho vývoj je řízen samčím pohlavním hormonem, testosteronem. V našem experimentu jsme pozorovali agonistické chování skupiny 19 jelenů. Samci byli vybaveni GPS obojky a v pravidelných intervalech manipulováni pro odběr krevních vzorků a telemetrických dat. Po statistické analýze získaných dat se ukázalo, že v rámci mládenecké skupiny udržuje 13 jelenů průměrnou vzdálenost mezi sebou do 22 metrů ("Nejbližší společníci"), zatímco ostatní jeleni jsou od sebe vzdáleni často na mnoho desítek metrů ("Mimoskupinoví"). Na základě počtu agonistických interakcí se dále mládenecká skupina dělí dle vzájemného vztahu na "Přátele" (˂9) a "Konkurenty" (≥9). Zjistili jsme, že počet interakcí byl závislý na průměrné vzdálenosti mezi samci rozdělenými dle párového vztahu ("Přátelé" a "Konkurenti"). "Konkurenti" se zvětšující se vzdáleností zvyšovali počet interakcí, zatímco u "Přátel" se nic podobného...
|
|
|
Charakteristika interindividuálního vztahu (přítel vs. konkurent) jelena evropského a její vliv na agonistické chování a endokrinní zpětnou vazbu
Peterka, Tomáš ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Samci jelena evropského se během roku sdružují do mládeneckých skupin. Sociální postavení jedince - rank - je v takové skupině značně nestabilní. Předchozí experimenty prokázaly, že sociální postavení modulované agonistickým chováním ovlivňuje parožní růst jelena a klíčové události parožního cyklu. Paroží je sekundárním pohlavním znakem čeledi jelenovitých a jednou z nejrychleji rostoucích tkání u obratlovců. Jeho vývoj je řízen samčím pohlavním hormonem, testosteronem. V našem experimentu jsme pozorovali agonistické chování skupiny 19 jelenů. Samci byli vybaveni GPS obojky a pozorování probíhalo po dvě hodiny ráno a večer, jednou až dvakrát týdně od konce května do konce srpna. V pravidelných intervalech byli jeleni manipulováni pro odběr krevních vzorků a telemetrických dat. Po statistické analýze získaných dat se ukázalo, že v rámci mládenecké skupiny udržuje 13 jelenů průměrnou vzdálenosti mezi sebou do 22 metrů. Tito jedinci - nejbližší společníci se liší v počtu agonistických interakcí. Ti, co dosáhli 8 nebo méně označujeme jako Přátele, zatímco podskupinu druhých, dosáhnuvších mnohonásobně více interakcí, klasifikujeme jako Konkurenty. Zjistili jsme, že počet interakcí byl závislý na průměrné vzdálenosti mezi samci uvnitř skupin (Přátelé a Konkurenti). Konkurenti se zvětšující se vzdáleností...
|
|
|
Změny v sociálním uspořádání skupiny goril nížinných v pražské ZOO po introdukci reprodukčně schopné samice
Vítková, Eliška ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Vančatová, Marina (oponent)
Ve svém výzkumu, probíhajícím sedm měsíců, jsem se zabývala zkoumáním distribuce afiliativního a agonistického chování goril vůči nové samici v pražské zoo. Sledovala jsem průběh zařazování nové samice do skupiny a změny v sociálním uspořádání goril nížinných po integraci nové samice. Pro výzkum byly použity standardizované metody pozorování ad libitum sampling, focal animal sampling a scan sampling a statistická analýza dat byla provedena pomocí etologického softwaru (Noldus - MatMan 1.0). Předpokladem bylo, že agonistické kontakty vůči Bikiře jsou iniciovány samicemi a především samicí Shindou, dále že afiliativní kontakty směrem k Bikiře iniciují mláďata a nedospělci, že četnost agonistických kontaktů vůči Bikiře bude postupně klesat, že ostatní dospělci ve skupině jsou vůči Bikiře dominantní, že dojde ke snížení významu afiliativních kontaktů a že se změní sociální struktura ve skupině. Z výsledků výzkumu se potvrdilo, že agonistické kontakty vůči nové samici iniciují výhradně samice a především samice Shinda. Dále se potvrdilo, že iniciátory afiliativních kontaktů vůči Bikiře jsou mláďata a nedospělá samice Moja. Ukázalo se, že ostatní dospělci jsou vůči Bikiře skutečně dominantní, že dochází ke změně sociální struktury a že se během integrování snižuje význam afiliativních kontaktů....
|
|
|
Úloha laterality mozku v agonistickém chování jelena evropského II
Jirsová, Adéla ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Kouba, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se ve své teoretické části zabývá úlohou laterality mozku jelena evropského (Cervus elaphus) při agonistickém chování. Agonistickému chování, zejména tedy soubojům mezi samci v období podzimní říje, je věnována velká část rozsahu literární rešerše. Souboje jsou přísně ritualizované a samci se při nich řídí jasně danými pravidly. V poslední době se začíná u zvířat stále častěji pozorovat úloha laterality mozku a ukazuje se, že obzvlášť v agonistických interakcích může hrát významnou roli. Lateralita mozku je funkce jedné, či druhé hemisféry při určitých činnostech. Hlavním tématem práce je zda lateralita ovlivňuje souboje jelena evropského.
Výzkumná část práce probíhala v oboře Zátoň, kde byly pořizovány videonahrávky soubojů mezi jeleny v říji. Dále byly využity videozáznamy z farem Podlesko a Žalany a z obory Milešov. Tyto záznamy byly zpracovávány v programu Noldus Observer, kde bylo analyzováno, který z jelenů byl iniciátorem souboje a jeho pozice k soupeři, resp. kterým okem byl vnímán soupeř při začátku, ale i v průběhu souboje. Data byla dále statisticky vyhodnocena v programu SAS (verze 9.4, SAS Institute Inc.). Byla pozorována silná tendence k tomu, že vítěz je také iniciátorem interakce. Šance, že vítězem bude iniciátor, byla oproti tomu, že by jím byl recipient, 15 krát větší. Iniciátor odhaduje svou možnost v souboji vyhrát, proto nedovolí souboj ukončit dříve, než dojde na fyzické střetnutí. Bez ohledu na charakter chování přistupoval iniciátor ke svému soupeři pravděpodobněji na pravé oko. Také
při paralelním pochodu a při přímém fyzickém souboji byl statisticky signifikantně prokázán přístup iniciátora k recipientovi z pravé strany. Jelikož jeleni souboje trénují v období celého roku, tak poté i při říji informace zpracovává levá hemisféra, která řídí rutinní záležitosti. Lze tedy říci, že souboje jelenů v říji jsou natolik časté, kdy se uplatňuje rutina používání paroží jako zbraně, a proto zde pozorujeme preferenci pravé strany.
|
host ::
RSS.