|
|
Změny v sociálním uspořádání skupiny goril nížinných v pražské ZOO po introdukci reprodukčně schopné samice
Vítková, Eliška ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Vančatová, Marina (oponent)
Ve svém výzkumu, probíhajícím sedm měsíců, jsem se zabývala zkoumáním distribuce afiliativního a agonistického chování goril vůči nové samici v pražské zoo. Sledovala jsem průběh zařazování nové samice do skupiny a změny v sociálním uspořádání goril nížinných po integraci nové samice. Pro výzkum byly použity standardizované metody pozorování ad libitum sampling, focal animal sampling a scan sampling a statistická analýza dat byla provedena pomocí etologického softwaru (Noldus - MatMan 1.0). Předpokladem bylo, že agonistické kontakty vůči Bikiře jsou iniciovány samicemi a především samicí Shindou, dále že afiliativní kontakty směrem k Bikiře iniciují mláďata a nedospělci, že četnost agonistických kontaktů vůči Bikiře bude postupně klesat, že ostatní dospělci ve skupině jsou vůči Bikiře dominantní, že dojde ke snížení významu afiliativních kontaktů a že se změní sociální struktura ve skupině. Z výsledků výzkumu se potvrdilo, že agonistické kontakty vůči nové samici iniciují výhradně samice a především samice Shinda. Dále se potvrdilo, že iniciátory afiliativních kontaktů vůči Bikiře jsou mláďata a nedospělá samice Moja. Ukázalo se, že ostatní dospělci jsou vůči Bikiře skutečně dominantní, že dochází ke změně sociální struktury a že se během integrování snižuje význam afiliativních kontaktů....
|
|
|
Vliv hry selat v období před odstavem na jejich schopnost vyrovnat se se stresem
Večlová, Barbora ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hrou zvířat obecně, jejími vlastnostmi, faktory, které ji ovlivňují a také možným využitím hry k rozpoznání a zlepšení welfare (životní pohody) v chovech zvířat. Hra je zajímavá i z hlediska fyziologie a neurologie, neboť může vyvolávat pozitivní emoce. V práci také shrnuji hlavní hypotézy, které se snaží vysvětlit evoluční význam hravého chování. Podle nejnovější hypotézy hra může sloužit k tréninku mláďat na nečekané situace, které je v dospělosti mohou potkat (Špinka et. al., 2001). Z této hypotézy také vychází experimenty, které jsme provedli a pomocí nichž jsme se pokusili otestovat, zda hra v raném věku může pozitivně ovlivnit výskyt agonistického chování ve stresových situacích, které se objeví po několika týdnech až měsících. Naše výsledky ukazují, že hra v přidaném prostoru v raném věku nemá příliš velký dlouhodobý vliv na chování prasat, nicméně se zdá, že v některých případech jim může pomoci zvládnout stresové situace. Z výsledků také vyplývá, že dalšími faktory, které mají vliv na rozvoj agresivního chování u prasat, jsou velikost skupiny, pohlaví a přírůstky.
|
|
|
Otcovská role harémového samce: Analýza interakcí hřebec-hříbě
ŠANDLOVÁ, Kateřina
Cílem této práce bylo analyzovat interakce mezi hřebcem a jeho potomky u dvou stád exmoorských pony žijících v přirozeném sociálním uspořádání. Tyto interakce dosud nebyly podrobněji zkoumány. Studovány a porovnávány byly agresivní a přátelské interakce, klapání čelistí u hříbat a hravé chování mezi jedinci, se zaměřením na interakce hřebec-hříbě. Výsledky naznačují, že hřebec je nejčastější dospělý recipient hříběcího chování a může tak hrát významnou roli v motorickém a sociálním vývoji hříbat.
|
|
|
Charakteristika interindividuálního vztahu (přítel vs. konkurent) jelena evropského a její vliv na agonistické chování a endokrinní zpětnou vazbu
Peterka, Tomáš ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Samci jelena evropského se během roku sdružují do mládeneckých skupin. Sociální postavení jedince - rank - je v takové skupině značně nestabilní. Předchozí experimenty prokázaly, že sociální postavení modulované agonistickým chováním ovlivňuje parožní růst jelena a klíčové události parožního cyklu. Paroží je sekundárním pohlavním znakem čeledi jelenovitých a jednou z nejrychleji rostoucích tkání u obratlovců. Jeho vývoj je řízen samčím pohlavním hormonem, testosteronem. V našem experimentu jsme pozorovali agonistické chování skupiny 19 jelenů. Samci byli vybaveni GPS obojky a v pravidelných intervalech manipulováni pro odběr krevních vzorků a telemetrických dat. Po statistické analýze získaných dat se ukázalo, že v rámci mládenecké skupiny udržuje 13 jelenů průměrnou vzdálenost mezi sebou do 22 metrů ("Nejbližší společníci"), zatímco ostatní jeleni jsou od sebe vzdáleni často na mnoho desítek metrů ("Mimoskupinoví"). Na základě počtu agonistických interakcí se dále mládenecká skupina dělí dle vzájemného vztahu na "Přátele" (˂9) a "Konkurenty" (≥9). Zjistili jsme, že počet interakcí byl závislý na průměrné vzdálenosti mezi samci rozdělenými dle párového vztahu ("Přátelé" a "Konkurenti"). "Konkurenti" se zvětšující se vzdáleností zvyšovali počet interakcí, zatímco u "Přátel" se nic podobného...
|
|
|
Charakteristika interindividuálního vztahu (přítel vs. konkurent) jelena evropského a její vliv na agonistické chování a endokrinní zpětnou vazbu
Peterka, Tomáš ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Samci jelena evropského se během roku sdružují do mládeneckých skupin. Sociální postavení jedince - rank - je v takové skupině značně nestabilní. Předchozí experimenty prokázaly, že sociální postavení modulované agonistickým chováním ovlivňuje parožní růst jelena a klíčové události parožního cyklu. Paroží je sekundárním pohlavním znakem čeledi jelenovitých a jednou z nejrychleji rostoucích tkání u obratlovců. Jeho vývoj je řízen samčím pohlavním hormonem, testosteronem. V našem experimentu jsme pozorovali agonistické chování skupiny 19 jelenů. Samci byli vybaveni GPS obojky a pozorování probíhalo po dvě hodiny ráno a večer, jednou až dvakrát týdně od konce května do konce srpna. V pravidelných intervalech byli jeleni manipulováni pro odběr krevních vzorků a telemetrických dat. Po statistické analýze získaných dat se ukázalo, že v rámci mládenecké skupiny udržuje 13 jelenů průměrnou vzdálenosti mezi sebou do 22 metrů. Tito jedinci - nejbližší společníci se liší v počtu agonistických interakcí. Ti, co dosáhli 8 nebo méně označujeme jako Přátele, zatímco podskupinu druhých, dosáhnuvších mnohonásobně více interakcí, klasifikujeme jako Konkurenty. Zjistili jsme, že počet interakcí byl závislý na průměrné vzdálenosti mezi samci uvnitř skupin (Přátelé a Konkurenti). Konkurenti se zvětšující se vzdáleností...
|
|
|
Změny v sociálním uspořádání skupiny goril nížinných v pražské ZOO po introdukci reprodukčně schopné samice
Vítková, Eliška ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Vančatová, Marina (oponent)
Ve svém výzkumu, probíhajícím sedm měsíců, jsem se zabývala zkoumáním distribuce afiliativního a agonistického chování goril vůči nové samici v pražské zoo. Sledovala jsem průběh zařazování nové samice do skupiny a změny v sociálním uspořádání goril nížinných po integraci nové samice. Pro výzkum byly použity standardizované metody pozorování ad libitum sampling, focal animal sampling a scan sampling a statistická analýza dat byla provedena pomocí etologického softwaru (Noldus - MatMan 1.0). Předpokladem bylo, že agonistické kontakty vůči Bikiře jsou iniciovány samicemi a především samicí Shindou, dále že afiliativní kontakty směrem k Bikiře iniciují mláďata a nedospělci, že četnost agonistických kontaktů vůči Bikiře bude postupně klesat, že ostatní dospělci ve skupině jsou vůči Bikiře dominantní, že dojde ke snížení významu afiliativních kontaktů a že se změní sociální struktura ve skupině. Z výsledků výzkumu se potvrdilo, že agonistické kontakty vůči nové samici iniciují výhradně samice a především samice Shinda. Dále se potvrdilo, že iniciátory afiliativních kontaktů vůči Bikiře jsou mláďata a nedospělá samice Moja. Ukázalo se, že ostatní dospělci jsou vůči Bikiře skutečně dominantní, že dochází ke změně sociální struktury a že se během integrování snižuje význam afiliativních kontaktů....
|
|
|
Vliv hry selat v období před odstavem na jejich schopnost vyrovnat se se stresem
Večlová, Barbora ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hrou zvířat obecně, jejími vlastnostmi, faktory, které ji ovlivňují a také možným využitím hry k rozpoznání a zlepšení welfare (životní pohody) v chovech zvířat. Hra je zajímavá i z hlediska fyziologie a neurologie, neboť může vyvolávat pozitivní emoce. V práci také shrnuji hlavní hypotézy, které se snaží vysvětlit evoluční význam hravého chování. Podle nejnovější hypotézy hra může sloužit k tréninku mláďat na nečekané situace, které je v dospělosti mohou potkat (Špinka et. al., 2001). Z této hypotézy také vychází experimenty, které jsme provedli a pomocí nichž jsme se pokusili otestovat, zda hra v raném věku může pozitivně ovlivnit výskyt agonistického chování ve stresových situacích, které se objeví po několika týdnech až měsících. Naše výsledky ukazují, že hra v přidaném prostoru v raném věku nemá příliš velký dlouhodobý vliv na chování prasat, nicméně se zdá, že v některých případech jim může pomoci zvládnout stresové situace. Z výsledků také vyplývá, že dalšími faktory, které mají vliv na rozvoj agresivního chování u prasat, jsou velikost skupiny, pohlaví a přírůstky.
|
|
|
Reproduction of domestic horses (Equus caballus): The effects of inbreeding, social environment and breeding management
DUBCOVÁ, Jana
This thesis is focused on horse social behaviour and reproduction under human management. First part of the thesis covers issues about reproduction influenced by humans, breeding in restricted areas and artificial processes which can interfere or threaten the domestic horse population survival. These issues are described in lifetime order from conception, through lactation and maternal investment up to weaning, and on the background of detailed information about particular individuals. The second part is focused on social interactions and forming dominance hierarchy within the groups of domestic horses.
|
host ::
RSS.