Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Měření koncentrace částic v ovzduší různými metodami
Kuruc, Jan ; Kalivodová, Markéta (oponent) ; Sitek, Tomáš (vedoucí práce)
Atmosféra Země obsahuje kromě plynných složek také pevné a kapalné částice pocházející z různých zdrojů. Tyto částice jsou sledovány a zkoumány především díky svým environmentálním a zdravotním dopadům a pro jejich monitoring a měření je využíváno mnoho metod. Cílem rešeršní části této práce je přiblížit téma aerosolových částic, konkrétně jejich dělení, způsoby vzniku, uvést vliv těchto částic na životní prostředí a lidské zdraví a dále popsat měřicí přístroje používané k měření koncentrace jemných částic. Praktickou část této práce představuje měření koncentrace částic pomocí impaktoru, sledování koncentrací částic a dalších dat naměřených měřicí stanicí Brno-Arboretum, a také následné vyhodnocení naměřených i sledovaných dat. Za primární výstup ze skoro osmnáctidenního měření impaktorem je považována celková koncentrace všech zachycených částic 11,56 g/Nm. Velikostní distribuce zachycených částic je vykreslena v grafu, stejně jako veličiny sledované ze stanice. Získaná data jsou v závěru porovnána a jsou uvedeny souvislosti tato data spojující.
Environmentální a zdravotní zátěž z dopravy a možnosti jejich snižování v konkrétních podmínkách
Dvořáková, Dita ; Popelová, Barbora (oponent) ; Skeřil, Robert (vedoucí práce)
Na kvalitu ovzduší má vliv mnoho faktorů, jedním z nejvýznamnějších je doprava, zejména ta silniční. V této práci je porovnávána intenzita dopravy s počty/koncentracemi částic v ovzduší. Hodnocení je prováděno pro jednotlivé dny, týdny a měsíce, jednotlivé analýzy jsou zaměřeny zejména na město Brno. Kromě intenzity dopravy jsou koncentrace částic v ovzduší analyzovány v závislosti na meteorologických podmínkách (teplotě). V závěru práce jsou navrhnuta možná opatření, kterými lze snížit vliv dopravy na znečišťování ovzduší.
Spatio-temporal distribution of atmospheric aerosol in urban and rural environment
Bendl, Jan ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Mikuška, Pavel (oponent) ; Vojtíšek, Michal (oponent)
Kvalita ovzduší v Evropě zůstává významným problémem v oblasti životního prostředí, který ovlivňuje zdraví a kvalitu života obyvatel. Stacionární síť monitorování kvality venkovního ovzduší sice umožňuje sledovat hlavní trendy, ale vzhledem k vysoké časoprostorové proměnlivosti atmosférického aerosolu není plně reprezentativní pro osobní expozici občanů. Proto jsou zapotřebí měření s vysokým časovým a prostorovým rozlišením, která umožní sledovat jak dynamiku aerosolu, tak identifikovat horká místa a zdroje znečištění. To je nezbytný předpoklad pro úspěšná cílená opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Práce se zaměřuje na charakterizaci časoprostorového rozložení atmosférického aerosolu v obydleném prostředí. Byly vyvinuty a použity nové systémy pro mobilní měření určené pro charakterizaci venkovských, městských a příměstských oblastí. Byly provedeny experimenty vedoucí k rozlišení zdrojů aerosolu a stanovení jeho toxikologických účinků. Byl vyvinut nový mobilní měřicí systém pro měření osobní expozice a mapování znečištění v městském a venkovském prostředí. Systém byl použit k měření kvality ovzduší v mnichovském metru a odhalil vysokou dynamiku aerosolů s výrazně vyššími koncentracemi především hrubých částic - především oxidů železa z kolejnic a otěrů kol - ve srovnání s okolním ovzduším (rukopis...
Měření koncentrace částic v ovzduší různými metodami
Kuruc, Jan ; Kalivodová, Markéta (oponent) ; Sitek, Tomáš (vedoucí práce)
Atmosféra Země obsahuje kromě plynných složek také pevné a kapalné částice pocházející z různých zdrojů. Tyto částice jsou sledovány a zkoumány především díky svým environmentálním a zdravotním dopadům a pro jejich monitoring a měření je využíváno mnoho metod. Cílem rešeršní části této práce je přiblížit téma aerosolových částic, konkrétně jejich dělení, způsoby vzniku, uvést vliv těchto částic na životní prostředí a lidské zdraví a dále popsat měřicí přístroje používané k měření koncentrace jemných částic. Praktickou část této práce představuje měření koncentrace částic pomocí impaktoru, sledování koncentrací částic a dalších dat naměřených měřicí stanicí Brno-Arboretum, a také následné vyhodnocení naměřených i sledovaných dat. Za primární výstup ze skoro osmnáctidenního měření impaktorem je považována celková koncentrace všech zachycených částic 11,56 g/Nm. Velikostní distribuce zachycených částic je vykreslena v grafu, stejně jako veličiny sledované ze stanice. Získaná data jsou v závěru porovnána a jsou uvedeny souvislosti tato data spojující.
Environmentální a zdravotní zátěž z dopravy a možnosti jejich snižování v konkrétních podmínkách
Dvořáková, Dita ; Popelová, Barbora (oponent) ; Skeřil, Robert (vedoucí práce)
Na kvalitu ovzduší má vliv mnoho faktorů, jedním z nejvýznamnějších je doprava, zejména ta silniční. V této práci je porovnávána intenzita dopravy s počty/koncentracemi částic v ovzduší. Hodnocení je prováděno pro jednotlivé dny, týdny a měsíce, jednotlivé analýzy jsou zaměřeny zejména na město Brno. Kromě intenzity dopravy jsou koncentrace částic v ovzduší analyzovány v závislosti na meteorologických podmínkách (teplotě). V závěru práce jsou navrhnuta možná opatření, kterými lze snížit vliv dopravy na znečišťování ovzduší.
Charakteristika aerosolových částic ve vnitřním prostředí různých typů knihoven a archivů
Mašková, Ludmila ; Smolík, Jiří (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent) ; Barták, Martin (oponent)
Aerosol je jedním z hlavních polutantů vnějšího i vnitřního prostředí. Částice představují pro umělecká díla nebezpečí v podobě zašpinění a chemické degradace, která závisí na velikosti částic a jejich chemickém složení. Tato práce zahrnuje monitorování kvality vnitřního a vnějšího ovzduší v pěti archivech v ČR reprezentovaných různým venkovním prostředím: Zlatá Koruna (malá obec), Třeboň (malé město), Teplice (průmyslová oblast) a dva archivy (Národní knihovna - NK a Národní archiv - NA) v Praze (velké město s dopravním zatížením). NK v Praze a archivy na Zlaté Koruně, v Třeboni a v Teplicích jsou přirozeně ventilované, zatímco NA v Praze je vybaven ventilačním a filtračním systémem. Měření byla provedena v průběhu čtyř intenzivních kampaní v různých ročních obdobích na každé z lokalit a zahrnovala zjištění početní a hmotnostní koncentrace, velikostní distribuce a chemického složení částic. Doplňková měření byla provedena ve dvou muzeích, depozitáři a kostele. Cílem této studie je zjistit koncentrace, zdroje a chemické složení částic ve vnitřním prostředí a stanovit vztah mezi vnitřním a vnějším prostředím. Výsledky ukázaly, že koncentrace částic v NA v Praze byly relativně stabilní a nízké (okolo 102 částic/cm3 ), ale koncentrace hrubých částic zde byly zvýšeny návštěvníky a pracovníky. Časový...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.