|
|
English participial clauses and their Czech translation counterparts
Mašková, Martina ; Malá, Markéta (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat a popsat české překladové protějšky anglických polovětných konstrukcí tvořených přítomným participiem nebo participiem perfekta, a to ve funkci postmodifikátoru a příslovečného určení. Ačkoliv v češtině existuje formální protějšek anglického participia - přechodník - je tento tvar považován za velmi příznakový a archaický. Na základě analýzy 210 vět excerpovaných ze tří děl současné americké beletrie popisuje práce pravidelné postupy, jichž se využívá při překladu zmiňovaných forem do češtiny. Potvrdila se zjištění předchozích studií, že zatímco angličtina upřednostňuje nominální a verbo-nominální způsoby vyjadřování, čeština spoléhá spíše na vyjadřování slovesné. Mezi překladovými protějšky převládají divergentní způsoby překladu, zejména finitní věty souřadně spojené s protějškem anglické věty hlavní. Ačkoli je překlad participia určitým tvarem slovesným explicitnější, koordinace obou vět v češtině umožňuje zachování vágnosti sémantického vztahu mezi nimi, typického pro participiální polovětné konstrukce. Klíčová slova: participium, participiální věta, polovětná konstrukce, přechodník, postmodifikátor, přívlastek, adverbiale, příslovečné určení, překladové protějšky
|
|
|
Souvýskyt primárních předložek v soudobých publicistických textech (korpusová sonda)
Komrsková, Zuzana ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Diplomová práce se zabývá jevem nazvaným souvýskyt primárních předložek. Jedná se o konstrukci dvou vedle sebe stojících předložek, z nichž je každá součástí jiné předložkové fráze. První předložka tedy nestojí bezprostředně před svou frází, ale je za ní vložena druhá předložková fráze. Cílem práce bylo jednak vyhledání těchto konstrukcí v korpuse SYN2009PUB, jednak jejich popis z významového a formálního hlediska. Anteponovaná fráze je ve většině případů do věty syntakticky začleněna, zastává zde funkci příslovečného určení nebo předmětu. Porovnání délky (v počtu slov) anteponované fráze s tzv. anteponovatelnými frázemi ukázalo, že při antepozici záleží na délce přesouvané fráze. V práci jsou nastíněny další faktory ovlivňující souvýskyt, např. vyslovitelnost.
|
|
|
Konkurence Present Perfect a Past Tense s příslovci typu just, recently, lately
ŠÍMOVÁ, Barbora
Bakalářská práce prozkoumá použití minulého času prostého a předpřítomného času s příslovci typu just, recently, lately u nichž se předpokládá užití s předpřítomným časem. Dále zkoumá použití příslovečného určení času in the past, které se podle gramatiky nekombinují s předpřítomným časem, ale s minulým časem prostým. Výzkum bude probíhat na podkladu databáze British National Corpus. Hlavním cílem je zjistit, kolik vět napsaných v daných slovesných časech za použití daných příslovečných určení. Dalším záměrem je porovnat použití zkoumaných časů spolu s příslovečnými určeními v jednotlivých druzích textů. (Jedná se o stylistické a tematické skupiny textů.)
|
|
|
Předmět, nebo příslovečné určení?
LANGOVÁ, Veronika
Tématem bakalářské práce je Předmět, nebo příslovečné určení? V práci se tedy zabýváme větnou syntaxí a vývojem názorů na vyjadřování a rozlišování dvou větných členů ? předmětu a příslovečného určení. Cílem bakalářské práce je shromáždit přístupy českých lingvistických škol, reprezentované jmény Šmilauer, Hrbáček, Daneš za školu pražskou a Grepl, Karlík za školu brněnskou, oba přístupy teoreticky porovnat a na základě výsledků zjistit, zda by bylo možné vymezit přesná kritéria, která by s jistotou určila, zda se na daný výraz dívat spíše jako na příslovečné určení, nebo jako na předmět.
|
|
|
Forma, frekvence a postavení příslovečného určení ve španělských neliteráních textech v porovnání s češtinou
LEXOVÁ, Renata
Diplomová práce Forma, frekvence a postavení příslovečného určení ve španělských neliterárních textech v porovnání s češtinou je rozdělena do tří kapitol. První kapitola, která je dále členěna do devíti podkapitol se věnuje teoretické klasifikaci a roztřídění příslovečného určení podle několika různých gramatik. Úvodní část tedy představuje základní literaturu k tématu a pozornost je věnována především klasifikaci příslovečného určení podle Nové gramatiky španělského jazyka od Španělské královské akademie. Jádro práce tvoří druhá kapitola, praktická část práce, ve které je vycházeno z odborné analýzy publicistických textů a to konkrétně dvou jazykovích verzí, španělské a české. Na základě analýzy těchto textů je porovnávána forma, frekvence a postavení příslovečného určení. Pozornost je věnována především příslovečnému určení místa, času a způsobu, které jsou podrobeny hlubší analýze. Ostatní příslovečná určení jsou stručně vyhodnocena a popsána. Celkové shrnutí je uvedeno v závěru, který je doplněn o grafické zpracování a tabulky. Součástí diplomové práce je také resumé ve španělštině.
|
host ::
RSS.