|
Přestupky ve stavebním právu
Kratochvílová, Šárka ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
Přestupky ve stavebním právu Abstrakt Diplomová práce s názvem "Přestupky ve stavebním právu" se zaměřuje na přestupkové právo a na specifika skutkových podstat přestupků v oblasti práva stavebního. Diplomová práce je rozdělena na dvě základní části, a to na část obecnou a na část zvláštní. Obecná část diplomové práce si klade za cíl představit základy přestupkového práva, tedy definovat pojem přestupek a rozebrat základní znaky přestupku, vymezit podmínky odpovědnosti fyzických osob, právnických osob a podnikajících fyzických osob za přestupek a uvést do problematiky správních trestů, jejich funkcí, principů a základních zásad a hledisek jejich ukládání s bližším zaměřením na správní trest pokuty a na zásady stanovování její výše, neboť pokuta je správním trestem, který je ukládán za přestupky podle stavebního zákona. Zvláštní část diplomové práce se věnuje představení systematiky přestupků ve stavebním zákoně a zevrubnému rozboru skutkových podstat přestupků podle stavebního zákona s důrazem na přestupky obecných subjektů a přestupky stavebníků. Cílem zvláštní části diplomové práce je objasnění skutkových podstat přestupků podle stavebního zákona na základě rozboru relevantních institutů stavebního práva, vymezení povinností odpovědných osob a důsledků porušení těchto povinností z pohledu přestupkového...
|
|
Vývoj a problematika věcné a místní příslušnosti v řízeních o přestupcích
Budil, Petr ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Cílem této práce je poskytnout výklad k vývoji věcné a místní příslušnosti v řízení o přestupcích, kterou řadíme do oboru správního trestání, její problematiky, a to od jejího vzniku až k budoucí právní úpravě. Tento výklad zahrnuje hlubší analýzu dané problematiky. Hlavním zdrojem práce byly právní předpisy a odborná literatura. Diplomová práce je členěna do tří kapitol. V první kapitole je zpracován vývoj věcné a místní příslušnosti v 18. a 19. století se zaměřením na vznik přestupků, rozlišení přestupků na soudní a správní. Zánik soudních přestupků. Dále přesun věcné příslušnosti u "soudních" přestupků od správních orgánů k soudům a vymezení tří orgánů příslušných k projednání správních přestupků. Druhá kapitola se věnuje vývoji věcné a místní příslušnosti od 20. století. Její snahou je zachycení neúspěšných legislativních návrhů v oblasti správního trestání, judikatury Nejvyššího správního soudu a popsání nových vývojových tendencí v oblasti věcné příslušnosti, kterými byla především snaha, aby přestupky projednával na místo více orgánů, orgán pouze jeden a z toho plynoucí negativa, především nízkou odbornost těchto orgánů a obcházení tohoto pravidla, jež měla za následek vznik nových druhů správních deliktů, kterým ovšem do dnešní doby chybí ucelená právní úprava. Třetí kapitola poskytuje...
|