|
|
Příprava a charakterizace povrchově modifikovaných nanoliposomů s využitím technik klik chemie
Frydrychová, Aneta ; Bartoš,, Milan (oponent) ; Turánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Liposomy jsou již desítky let intenzivně zkoumány pro své unikátní vlastnosti, díky kterým jsou použitelné například jako systémy pro cílené doručování léčiv či ke konstrukci vakcín. Tato diplomová práce přináší přehled o jejich nejdůležitějších vlastnostech, možnostech přípravy a modifikacích. Cílem práce je pak samotná příprava, charakterizace a následná povrchová modifikace nanoliposomů. Liposomy byly připraveny metodou hydratace lipidového filmu, pro povrchovou modifikaci byl použit polysacharid manan. Díky využití lipidu s N-oxy skupinou probíhala modifikace přes oximovou vazbu prostřednictvím klik chemie. Nanoliposomy byly charakterizovány řadou fyzikálně-chemických metod jako je TEM, DLS, FT-IR či nano-průtoková cytometrie. Součástí práce je také studium interakce liposomů s vybranými buněčnými liniemi pro ověření, zda stimulují cesty imunitní odpovědi. Výsledky této studie potvrzují aktivaci inflamasomu NLRP3 vedoucí k produkci prozánětlivých cytokinů (IL-1). Připravené liposomy jsou tedy potenciálně použitelné jako adjuvans vakcín.
|
|
|
Příprava a charakterizace povrchově modifikovaných nanoliposomů s využitím technik klik chemie
Frydrychová, Aneta ; Bartoš,, Milan (oponent) ; Turánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Liposomy jsou již desítky let intenzivně zkoumány pro své unikátní vlastnosti, díky kterým jsou použitelné například jako systémy pro cílené doručování léčiv či ke konstrukci vakcín. Tato diplomová práce přináší přehled o jejich nejdůležitějších vlastnostech, možnostech přípravy a modifikacích. Cílem práce je pak samotná příprava, charakterizace a následná povrchová modifikace nanoliposomů. Liposomy byly připraveny metodou hydratace lipidového filmu, pro povrchovou modifikaci byl použit polysacharid manan. Díky využití lipidu s N-oxy skupinou probíhala modifikace přes oximovou vazbu prostřednictvím klik chemie. Nanoliposomy byly charakterizovány řadou fyzikálně-chemických metod jako je TEM, DLS, FT-IR či nano-průtoková cytometrie. Součástí práce je také studium interakce liposomů s vybranými buněčnými liniemi pro ověření, zda stimulují cesty imunitní odpovědi. Výsledky této studie potvrzují aktivaci inflamasomu NLRP3 vedoucí k produkci prozánětlivých cytokinů (IL-1). Připravené liposomy jsou tedy potenciálně použitelné jako adjuvans vakcín.
|
|
|
Use of adrenergic receptor alpha2-agonists in pain treatment
Soláriková, Ivana ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Maršáková, Lenka (oponent)
α2-agonistov adrenergných receptorov radíme do skupiny adjuvantných analgetík, ktoré sa podieľajú na modulácii a liečbe bolesti. Pôsobia v noradrenergnom systéme, kde väzbou na receptor spúšťajú kaskádu dejov, vedúcu okrem iného k antinocicepcii. Klinicky najpoužívanejšími predstaviteľmi tejto skupiny sú klonidín a dexmedetomidín, vo veterinárnom lekárstve je tiež používaný xylazín. Veľkou výhodou je ich schopnosť potenciovať účinok opoidných aj neopoidných analgetík a anestetík a znižovať ich dávky. To zmierňuje nepríjemné vedľajšie efekty, spojené najmä s užívaním opoidov, a tiež rozvoj tolerancie. Sú efektívne aj v lokálnej anestézii, kedy vďaka periférnemu miestu účinku nespôsobujú charakteristické, centrálne sprostredkované vedľajšie efekty hemodynamického charakteru. Podieľajú sa na potlačovaní zápalovej reakcie organizmu inhibíciou produkcie prozápalových cytokinínov. Napriek širokej sfére účinku sa zdajú byť bezpečné pri rade rôznych kontraindikácií, ako je sepsa, diabetes alebo tehotenstvo. Kľúčové slová: α2-adrenergné receptory, agonisti, bolesť, analgézia, klonidín, dexmedetomidín, potenciácia, adjuvans
|
|
|
In vitro evaluation of novel Toll-like receptor ligands II.
Machalová, Vanda ; Trejtnar, František (vedoucí práce) ; Janočková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študentka: Vanda Machalová Školiteľ: doc. PharmDr. František Trejtnar, CSc. Názov diplomovej práce: In vitro hodnotenie nových ligandov Toll-like receptorov II. Cieľom tejto diplomovej práce bolo testovanie nových látok na receptoroch Toll-like (TLR), typu TLR4 a TLR8, ako potenciálne adjuvanciá k vakcínam. Adjuvanciá sú stále viac potrebné k novým podjednotkovým vakcínam na podporu stimulácie dostatočnej imunitnej odpovede. Stimulácia TLR receptorov je bezpečná a vedie k aktivácii vrodenej aj adaptívnej imunity a k následnej k tvorbe špecifickej imunitnej odpovede. Testovanie prebiehalo na živých bunkových líniách exprimujúcich príslušné receptory pomocou kolorimetrickej detekcie aktivity. V tejto práci sa skúmala ich agonistická ale aj antagonistická aktivita na receptoroch TLR4 a TLR8 a bola stanovená stredná efektívna dávka (EC50) resiquimodu. Na základe výsledkov nemožno príslušné látky považovať za potenciálne adjuvanciá na receptore TLR8 a látka DM014 vykazuje potenciál agonistickej účinnosti na receptore TLR4, zatiaľčo látku DM015 možno použiť na ďalší výskum potlačenia imunity pri autoimunitných ochoreniach a ochoreniach spojených s nadmernou aktiváciou imunitného systému, pretože látka vykazuje...
|
|
|
In vitro evaluation of novel Toll-like receptor ligands I.
Hudáková, Kristína ; Trejtnar, František (vedoucí práce) ; Soukup, Ondřej (oponent)
1 ABSTRAKT Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Kristína Hudáková Školitel: doc. PharmDr. František Trejtnar, CSc. Název diplomové práce: In vitro hodnocení nových ligandů Toll-like receptorů I Vakcinace proti infekčním chorobám, zabrání ročně miliónům úmrtí. Imunogenní vlastnosti vakcín jsou ještě posilněny přítomností imunologických adjuvans. Vývoj imunologických adjunvans vede k lepšímu bezpečnostnímu profilu vakcín a taktéž hraje klíčovou roli ve výzkumu nových vakcín proti patogenům, na které ještě v současnosti vakcíny neexistují. Hlavním cílem této diplomové práce bylo ověřit schopnost racionálně navržených malých ligandů ovlivňovat Toll-like receptory a tím pádem taky potenciál jejich využití jako imunologických adjuvans. Testování bylo provedeno za použití modifikových buněčných linií stabilně exprimujících lidské TLR4 nebo TLR8 receptory, jejichž aktivace vede k produkci sekretované embryonální alkalické fosfatázy. Na základě interakce s TLR receptory byly prověřeny agonistické a stejně tak antagonistické vlastnosti deseti analyzovaných látek označených jako DM 001 - DM010. Imunomodulační aktivita těchto testovaných látek byla určená stanovením množství sekretované alkalické fosfatázy pomocí kolorimetrické enzymatické reakce....
|
|
|
Imunogenní buněčná smrt v klinických vzorcích nádorů
Fejfarová, Adéla ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Büchler, Tomáš (oponent)
Růst a vývoj nádoru je v lidském organismu pod kontrolou imunitního systému. Za spuštění protinádorové imunitní odpovědi jsou zodpovědné molekuly DAMP ("danger-associated molecular pattern"), které se váží na PRR ("pattern recognition receptors") receptory buněk přirozené imunity, což následně vede k aktivaci imunity adaptivní. K uvolnění DAMP molekul z nádorových buněk dochází během imunogenní buněčné smrti (ICD, "immunogenic cell death"). ICD je jedním z typů regulované buněčné smrti (RCD, "regulated cell death"). V experimentálních podmínkách je ICD vyvolaná řadou terapeutických postupů běžně používaných pro léčbu pacientů s nádorovými onemocněními. Charakteristickým znakem ICD je DAMP molekula proteinu kalretikulin, který se přesouvá z endoplazmatického retikula na povrch buněk, kde je ukotvený pomocí receptoru CD91. Mezi další znaky patří jaderný protein HMGB1, který se v pozdní fázi ICD uvolňuje z buněk do nádorového prostředí. Tato bakalářská práce popisuje metody využívané pro detekci externalizace těchto DAMP molekul, a to jak v experimentech s buněčnými liniemi, tak především u vzorků nádorů z pacientů. Dále popisuje vliv těchto DAMP molekul na dobu přežití pacientů. Shrnuje také aktuální stav klinických studií zabývajících se tématem ICD. Klíčová slova nádor, protinádorová imunita,...
|
|
|
Imunogenní buněčná smrt
Šímová, Michaela ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
Imunitní systém je podle "danger" modelu aktivovaný endogenními molekulami uvolněnými z umírajících buněk, které v extracelulárním prostředí slouží jako signály nebezpečí. Jedná se o takzvané DAMP ("danger-associated molecular pattern") molekuly. Nekrotická smrt a prozánětlivé typy programovaných buněčných smrtí charakterizované porušením plazmatické membrány jsou považované za imunogenní, zatímco apoptóza byla původně definovaná jako tolerogenní typ smrti. Za některých okolností však může být imunitní odpověď iniciovaná i apoptotickou buňkou, která je schopná externalizovat DAMP molekuly nově popsanými sekrečními drahami. Tento jev byl pozorovaný na nádorových buňkách jako následek některých široce používaných terapeutických postupů a byl nazvaný imunogenní buněčná smrt ("immunogenic cell death" - ICD). Součástí této práce je nomenklatura vybraných typů buněčné smrti. Cílem této bakalářské práce je poskytnout evidenci o stávajících experimentálních důkazech, které podporují teorii ICD při vyvolání imunitní odpovědi in vivo. Dále zhodnotím často používanou korelaci s objevením typických DAMP molekul na povrchu nádorových buněk či sekrecí těchto molekul do extracelulárního prostředí.
|
|
|
In vitro evaluation of novel Toll-like receptor ligands I.
Hudáková, Kristína ; Trejtnar, František (vedoucí práce) ; Soukup, Ondřej (oponent)
1 ABSTRAKT Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Kristína Hudáková Školitel: doc. PharmDr. František Trejtnar, CSc. Název diplomové práce: In vitro hodnocení nových ligandů Toll-like receptorů I Vakcinace proti infekčním chorobám, zabrání ročně miliónům úmrtí. Imunogenní vlastnosti vakcín jsou ještě posilněny přítomností imunologických adjuvans. Vývoj imunologických adjunvans vede k lepšímu bezpečnostnímu profilu vakcín a taktéž hraje klíčovou roli ve výzkumu nových vakcín proti patogenům, na které ještě v současnosti vakcíny neexistují. Hlavním cílem této diplomové práce bylo ověřit schopnost racionálně navržených malých ligandů ovlivňovat Toll-like receptory a tím pádem taky potenciál jejich využití jako imunologických adjuvans. Testování bylo provedeno za použití modifikových buněčných linií stabilně exprimujících lidské TLR4 nebo TLR8 receptory, jejichž aktivace vede k produkci sekretované embryonální alkalické fosfatázy. Na základě interakce s TLR receptory byly prověřeny agonistické a stejně tak antagonistické vlastnosti deseti analyzovaných látek označených jako DM 001 - DM010. Imunomodulační aktivita těchto testovaných látek byla určená stanovením množství sekretované alkalické fosfatázy pomocí kolorimetrické enzymatické reakce....
|
|
|
In vitro evaluation of novel Toll-like receptor ligands III
Tamášiová, Linda ; Trejtnar, František (vedoucí práce) ; Pejchal, Jaroslav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Študentka: Linda Tamášiová Školiteľ: doc. PharmDr. František Trejtnar, CSc. Názov diplomovej práce: In vitro hodnotenie nových ligandov Toll-like receptorov III Výskum nových ligandov s potenciálnou imunomodulačnou aktivitou je nástrojom k vývoju nových imunologických adjuvancií pre použitie do vakcín, alebo ako samostatných imunomodulátorov v terapii rôznych ochorení. Cieľom diplomovej práce bolo analyzovať schopnosti nových ligandov stimulovať toll like receptory 4 (TLR4) a na základe stanovenej imunomodulačnej aktivity posúdiť potenciál ďalšieho využitia týchto látok. Analýza prebiehala na modifikovaných bunkových líniach exprimujúcich TLR4, ktorých aktivácia bola následne zisťovaná s použitím kolorimetricko-enzymatickej reakcie. U šestnástich nových látok bola zisťovaná miera aktivácie receptorov TLR4 v porovnaní so štandardným agonistom. Výsledky ukázali u niekoľkých z testovaných látok významnú agonistickú aktivitu voči TLR4, čo svedčí o tom, že sú aktivujúcimi ligandmi testovaného receptoru. Avšak vzhľadom k nízkej rozpustnosti nie sú niektoré z týchto látok vhodnými kandidátmi pre ďalšie využitie a testovanie. Na základe zváženia všetkých parametrov sa javia zo všetkých hodnotených látok, ktoré...
|
|
|
Imunogenní buněčná smrt
Šímová, Michaela ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
Imunitní systém je podle "danger" modelu aktivovaný endogenními molekulami uvolněnými z umírajících buněk, které v extracelulárním prostředí slouží jako signály nebezpečí. Jedná se o takzvané DAMP ("danger-associated molecular pattern") molekuly. Nekrotická smrt a prozánětlivé typy programovaných buněčných smrtí charakterizované porušením plazmatické membrány jsou považované za imunogenní, zatímco apoptóza byla původně definovaná jako tolerogenní typ smrti. Za některých okolností však může být imunitní odpověď iniciovaná i apoptotickou buňkou, která je schopná externalizovat DAMP molekuly nově popsanými sekrečními drahami. Tento jev byl pozorovaný na nádorových buňkách jako následek některých široce používaných terapeutických postupů a byl nazvaný imunogenní buněčná smrt ("immunogenic cell death" - ICD). Součástí této práce je nomenklatura vybraných typů buněčné smrti. Cílem této bakalářské práce je poskytnout evidenci o stávajících experimentálních důkazech, které podporují teorii ICD při vyvolání imunitní odpovědi in vivo. Dále zhodnotím často používanou korelaci s objevením typických DAMP molekul na povrchu nádorových buněk či sekrecí těchto molekul do extracelulárního prostředí.
|
host ::
RSS.