|
|
Novel biomarkers in patients with renal disease
Zakiyanov, Oskar ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Chronické onemocnění ledvin a akutní poškození ledvin patří mezi významné zdravotní problémy v populaci. Je důležité, abychom byli schopni rozpoznat osoby s vysokým rizikem nepříznivého vývoje zdravotního stavu, progresí onemocnění a přidružených kardiovaskulárních komplikací. Cílem disertační práce bylo studium nových perspektivních biomarkerů, jejich vztah k renální funkci, chronickému zánětu, případně zvýšenému kardiovaskulárnímu riziku. Studovány byly: placentární růstový faktor (PlGF), s těhotenstvím asociovaný protein A (PAPP-A), matrixová metalloproteináza 2 (MMP-2), matrixová metalloproteináza 9 (MMP-9), solubilní receptor pro konečné produkty pokročilé glykace (sRAGE), protein vázající vápník S100A12 - nově identifikovaný extracelulární protein vázající se na receptor pro konečné produkty pokročilé glykace (EN-RAGE) a amfoterin (HMGB-1) u pacientů se sníženou funkcí ledvin včetně pacientů s chronickým renálním onemocněním, hemodialyzovaných, pacientů s akutním poškozením ledvin a zdravých kontrol pro srovnání. První studie odhalila, že hladina PlGF je zvýšená u pacientů se sníženou funkcí ledvin. Druhá studie zjistila spojitost hladin MMP-2 a PAPP-A s proteinurií u pacientů s chronickým renálním onemocněním. Sérové hladiny MMP-2, MMP-9 a PAPP-A se výrazně lišily u pacientů s různými nefropatiemi....
|
|
|
Návrat do života po post intensive care syndromu, na podkladě akutního renálního selhání
Sirmaiová, Anna ; Aboši, Alexander (vedoucí práce) ; Pucholtová, Romana (oponent)
Uvedení do problematiky: Pobyt na jednotce intenzivní péče či anesteziologicko resuscitačním oddělení má prokazatelný vliv na kvalitu života, ať jde o stránku psychickou, fyzickou či duševní. Velké procento pacientů prožívá post intensive care syndrom. Velkou výzvou pro ošetřovatelskou péči je toto procento snižovat a umožňovat pacientům co nejlepší rekonvalescenci a návrat do běžného života ve stejné kvalitě jako před hospitalizací. Metodologie: Cílem této práce je zjistit, jak je ovlivněna kvalita života pacientů po hospitalizaci na jednotce intenzivní péče či anesteziologicko resuscitačním oddělení, s podílem akutního renálního selhání a nutností kontinuální ledvinné náhrady. Vstupně byli pacienti hodnoceni APACHE II skóre, SOFA a TISS 2. Dále probíhalo vyplňování dotazníků, při kterém odpovídali na období před hospitalizací (SF 36, DEMMI, ADL, IADL), při propuštění z ARO absolvovali testy fyzické zdatnosti (30s test sed-stoj, 6minutový test chůze). Při propuštění z JIPU proběhlo další měření (HADS, MAF, DEMMI, ADL, 30s test sed-stoj, 6minutový test chůze) a poslední měření se uskutečnilo po třech měsících (SF 36, HADS, MAF, DEMMI, IADL, ADL, 30s test sed-stoj, 6minutový test chůze a týden nošení náramku Garmin vivofit). Hlavní výsledky: Celkem se výzkumu účastnilo 35 pacientů. U všech se po...
|
|
|
Biomarkery časného poškození ledvin
Fořtová, Magdaléna ; Průša, Richard (vedoucí práce) ; Kalousová, Marta (oponent) ; Ryšavá, Romana (oponent)
Cíle: Dizertační práce se věnuje biomarkerům časného poškození ledvin, a to především albuminurii a neutrofilnímu s gelatinázou asociovanému lipokalinu (NGAL). V případě albuminurie bylo naším cílem zavést HPLC metodu, porovnat ji s metodou imunoturbidimetrickou (IT) a sledovat vztah k diagnóze diabetes mellitus. Cílem vyšetření močového NGAL (a event. dalších markerů) bylo především ověřit jeho spolehlivost v predikci akutního poškození ledvin (AKI). Metodika: Albuminurii jsme vyšetřovali ve vzorcích čerstvé moči v souboru 636 diabetiků a 456 nediabetiků zavedenou HPLC metodou (Agilent 1200, Agilent Technologies, USA) a imunoturbidimetricky (Cobas Integra 400, Roche Diagnostics); zjišťovali jsme korelační vztahy mezi albuminurií a glykovaným hemoglobinem HbA1c. Močový NGAL jsme vyšetřovali chemiluminiscenční mikročásticovou imunoanalýzou (Architect i4000, Abbott) v souborech dětí: 1) po transplantaci ledvin (N=15), 2) s akutním nebo s chronickým onemocněním ledvin (N=28); a v souborech dospělých pacientů: 1) po kardiochirurgických výkonech (N=10) a 2) po angiografii (N=41). Výsledky: Albuminurie stanovená HPLC byla statisticky významně vyšší než stanovená IT. Vyloučili jsme nespecifičnost HPLC metody, výsledky naopak nasvědčují tomu, že hlavní příčinou diferencí mezi metodami je přítomnost...
|
|
|
Novel biomarkers in patients with renal disease
Zakiyanov, Oskar ; Kalousová, Marta (vedoucí práce) ; Teplan, Vladimír (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Chronické onemocnění ledvin a akutní poškození ledvin patří mezi významné zdravotní problémy v populaci. Je důležité, abychom byli schopni rozpoznat osoby s vysokým rizikem nepříznivého vývoje zdravotního stavu, progresí onemocnění a přidružených kardiovaskulárních komplikací. Cílem disertační práce bylo studium nových perspektivních biomarkerů, jejich vztah k renální funkci, chronickému zánětu, případně zvýšenému kardiovaskulárnímu riziku. Studovány byly: placentární růstový faktor (PlGF), s těhotenstvím asociovaný protein A (PAPP-A), matrixová metalloproteináza 2 (MMP-2), matrixová metalloproteináza 9 (MMP-9), solubilní receptor pro konečné produkty pokročilé glykace (sRAGE), protein vázající vápník S100A12 - nově identifikovaný extracelulární protein vázající se na receptor pro konečné produkty pokročilé glykace (EN-RAGE) a amfoterin (HMGB-1) u pacientů se sníženou funkcí ledvin včetně pacientů s chronickým renálním onemocněním, hemodialyzovaných, pacientů s akutním poškozením ledvin a zdravých kontrol pro srovnání. První studie odhalila, že hladina PlGF je zvýšená u pacientů se sníženou funkcí ledvin. Druhá studie zjistila spojitost hladin MMP-2 a PAPP-A s proteinurií u pacientů s chronickým renálním onemocněním. Sérové hladiny MMP-2, MMP-9 a PAPP-A se výrazně lišily u pacientů s různými nefropatiemi....
|
|
|
Kontinuální eliminační metody v intenzivní péči z pohledu všeobecné sestry
HOROVÁ, Petra
Účelem diplomové práce Kontinuální eliminační metody v intenzivní péči z pohledu všeobecné sestry je seznámení se s akutním i chronickým selháním ledvin, jelikož tato onemocnění jsou nejčastějším důvodem na jednotkách intenzivní péče a na anesteziologicko resuscitačních odděleních k použití eliminačních metod, dále v práci nastíníme problematiku eliminačních metod. Kontinuální očišťovací metody jsou v intenzivní medicíně důležitým léčebným postupem při již jmenovaném akutním či chronickém renálním selhání. Zvláště akutní selhání ledvin patří mezi časté komplikace u kriticky nemocných, a proto si ho v práci více probereme. Obáváme se ho, jelikož při něm dochází k náhlému snížení funkce ledvin, kdy ledviny ztrácí schopnost vylučovat odpadní produkty metabolismu a jejímž následkem je neschopnost udržet normální stav vnitřního prostředí organismu. Mortalita u akutního renálního selhání je vyšší než u chronického selhání, proto podpora nebo náhrada renálních funkcí, pro záchranu lidského života, je v současné době jedinou akceptovanou metodou léčby. Techniky podpory nebo náhrady renálních funkcí jsou nedílnou součástí orgánové podpory v intenzivní péči. Cílem práce bylo zpracování nejnovějších dostupných poznatků a specializované ošetřovatelské péči při kontinuálních eliminačních metodách. Snažili jsme se vytvořit ucelený, lehce pochopitelný přehled znalostí na toto téma. Jelikož se domníváme, že dané poznatky jsou nezbytné pro kvalitní vykonávání ošetřovatelské péče o pacienty s touto problematikou. Diplomová práce byla vypracována metodikou review a syntéza. Jelikož tato práce je čistě teoretická, čerpá zdroje literatury jak z českých tak i zahraničních poznatků. Informace byly získány z odborných publikací, odborných časopisů, monografií a internetových zdrojů. Výsledek této práce může být využit pro další výzkum této problematiky, nebo může být přínosem jako zdroj informací pro nelékařský zdravotnický personál. V diplomové práci rozebíráme akutní renální selhání, stručně chronické selhání ledvin, poté přecházíme na historii dialýzy a dále na již samotnou dialýzu, kterou podrobněji rozebíráme. Zaměřujeme se na technické aspekty jednotlivých eliminačních metod, jejich dělení, indikací k jejich zahájení, jejími výhodami a nevýhodami, popíšeme i cévní přístupy. Věnovali jsme zde prostor pro možnosti antikoagulace, typům membránových hemofiltrátů a dialyzátorů, substitučním a dialyzačním roztokům, dietnímu opatření při eliminačních metodách. Neopomíjíme ani komplikace, které mohou při eliminačních metodách vzniknout. Dále popisujeme jednotky intenzivní péče, kompetence sester, kde poté přecházíme k úlohám sestry, monitoraci, přípravě nemocného a přístroje a péči o cévní vstup.
|
host ::
RSS.