|
|
Diverzita štírků (Arachnida: Pseudoscorpiones) Evropy
Kotrbová, Jana ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Christophoryová, Jana (oponent)
Cílem této práce je popsat diverzitu štírků (Pseudoscorpiones) v Evropě. Evropa je v rámci řádu štírci nejlépe prozkoumaným kontinentem na světě. To je dáno dlouhodobou tradicí ve výzkumu štírků. Zaznamenáno bylo do roku 2011 v Evropě 755 druhů, kteří se řadí do 14 čeledí. Druhově nejpočetnější je čeleď Neobisiidae (12 rodů, 401 druhů), následují čeledi Chthoniidae (5 rodů, 214 druhů), Chernetidae (8 rodů, 49 druhů), Cheliferidae (9 rodů, 37 druhů), Syarinidae (5 rodů, 13 druhů), Olpiidae (3 rody, 10 druhů), Larcidae (1 rod, 6 druhů), Garypinidae (3 rody, 5 druhů), Atemnidae (2 rody, 5 druhů), Withiidae (1 rod, 4 druhy), Geogarypidae (1 rod, 3 druhy), Cheiridiidae (2 rody, 3 druhy), Garypidae (1 rod, 3 druhy) a Bochicidae (2 rody, 2 druhy). Čeledi Neobisiidae, Chthoniidae, Cheliferidae, Cheiridiidae a Chernetidae se vyskytují téměř po celé Evropě, zbylé čeledi jsou zaznamenány převážně z jižních oblastí Evropy. Rozšíření štírků je ovlivněno mnoha faktory, ať už abiotickými (teplota, vlhkost, nadmořská výška a geologický podklad) nebo biotickými (forézie a vliv člověka). Detailně vliv jednotlivých faktorů bohužel není možné zhodnotit k omezenému počtu studií, které by tuto problematiku analyzovaly.
|
|
|
Ekologická rozhraní: interakce živého a neživého v povrchových mikroekosystémech půd a antropogenních substrátů
Univerzita Karlova v Praze, Praha ; Peksa, Ondřej ; Vojta, Jaroslav ; Machová, Kateřina ; Škaloud, Pavel ; Prášil, Karel ; Kubátová, Alena ; Neustupa, Jiří ; Soldán, Zdeněk
Výsledky za rok jsou uvedeny v kapitolách: A. Abiotické a ekofyziologické charakteristiky studovaných lokalit, B. Studium sinic a řas, C. Studium hub, D. Studium lišejníků, E. Studium mechorostů, F. Inokulace substrátu sinicí rodu Nostoc. Uveden je přehled o čerpání finančních prostředků.
|
|
|
Ekologická rozhraní: interakce živého a neživého v povrchových mikroekosystémech půd a antropogenních substrátů
Univerzita Karlova v Praze, Praha
V roce 2006 byla hodnocena biodiverzita a abiotické parametry mikrobiotických krust pěti rudných odkališť (Ostrov II, Měděnec, Dvůr Králové, Radvanice, Chvaletice). Byla vyhodnocena data o diverzitě těchto odkalištních ploch za roky 2005 a 2006 a statistické hodnocení vlivu jednotlivých abiotických parametrů na krustové mikroorganismy (cyanobakterie, řasy, mikroskopické houby, lišejníky a mechorosty). Byly provedeny a vyhodnoceny manipulační pokusy (inokulace biomasou nitrogenující cyanobakterie rodu Nostoc na trvalých plochách ve Chvaleticích a Ralsku) na klíčení pionýrských revitalizačních dřevin. Byl proveden odečet dat z trvalých ploch zaměřených na výzkum vlivu mechanické disturbance na mikrobiotické krusty (Chvaletice, Ralsko) po skončení vegetační sezóny. Byly hodnoceny vysazovací pokusy na trvalých plochách po experimentální mechanické disturbanci a inokulačních experimentech. Průběžně byly stanovovány abiotické faktory (fyzikálně-chemické parametry, toxické prvky, živiny, ekofyziologické parametry) jednotlivých výzkumných ploch. Průběžně byly sledovány (odběry, hodnocení diverzity, měření abiotických faktorů) srovnávací antropogenní substráty a zemědělské půdy. Sledované lokality: Dvůr Králové (odkaliště), Chvaletice (odkaliště), Měděnec (odkaliště), Netluty (pastvina pro chov koní), Ostrov II (odkaliště), Ralsko (dříve vojenské letiště), Radvanice (odkaliště).
|
|
|
Ekologická rozhraní: interakce živého a neživého v povrchových mikroekosystémech půd a antropogenních substrátů
Univerzita Karlova v Praze, Praha ; Peksa, Ondřej ; Vojta, Jaroslav ; Machová, Kateřina ; Škaloud, Pavel ; Prášil, Karel ; Kubátová, Alena ; Neustupa, Jiří ; Soldán, Zdeněk
Výsledky řešení projektu jsou uvedeny v kapitolách: 1. Abiotické a ekofyziologické charakteristiky studovaných lokalit, 2. Studium cyanobakterií a řas, 3. Studium hub, 4. Dekompozice listového opadu břízy a modelové celulózy, 5. Studium lišejníků, 6. Studium mechorostů, 7. Inokulace substrátu sinicí rodu Nostoc. V rámci jednotlivých kapitol jsou pak uvedeny i specifické metodiky. Návrh metodiky Monitoring a management antropogenních toxických substrátů rudních a strusko-popílkových odkališť bez souvislého vegetačního pokryvu.
|
host ::
RSS.