|
|
Sociální práce ve zdravotnictví se zaměřením na oddělení šestinedělí a novorozenců
KOTRŠÁLOVÁ, Eva
Bc. KOTRŠÁLOVÁ, EVA, DiS. Sociální práce ve zdravotnictví se zaměřením na oddělení šestinedělí a novorozenců. České Budějovice, 2022. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra etiky, psychologie a charitativní práce. Vedoucí práce: Mgr. Helena Machulová, Ph.D. Cílem této práce je popis nejčastějších náročných životních situací, se kterými se může setkat sociální pracovník na oddělení šestinedělí, a dále popis nástrojů sociální práce, které mohou pomoci matce a dítěti v řešení této situace". Práce je typu teoretického, popisující citlivé a náročné životní situace matky i dítěte pojící se s porodem a krátkým poporodním obdobím, které žena a novorozenec tráví na oddělení šestinedělí a novorozenců. Práce je koncipována do třech hlavních kapitol. Přínosem práce je poukázání na problémové situace matek a dětí. Tyto nelehké životní události rodičů jsou mnohdy jejich okolím zlehčovány, zesměšňovány, přezírány.
|
|
|
Morální profil sociálního pracovníka jako jeden z předpokladů kvality sociální práce
BLÁHOVÁ, Petra
Diplomová práce se zaměřuje na náplň a problémy související s prací sociálního pracovníka a snaží se zhodnotit podstatu jeho morálního profilu. Na základě toho bylo nutné přistoupit k vymezení pojmů sociální práce a uvést tak, že sociální pracovník musí disponovat celou řadou znalostí, schopností a dovedností. Patří mezi ně tzv. měkké dovednosti, jako je empatie, schopnost naslouchat, dovednost řešit konflikty, komunikační schopnosti. Osobní hodnotový žebříček, vlastnosti, životní názory a zkušenosti a mnoho dalšího určuje přístup sociálního pracovníka ke klientům. V další části jsem se věnovala etickým dilematům, se kterými se sociální pracovník potýká a které se snaží určitými přístupy také zvládnout. Hlavním cílem této práce bylo poodhalit, do jakých eticky dilematických situací se sociální pracovníci mohou dostat a jaké volí strategie k jejich zvládání.
|
|
|
Sociální práce s agresory a oběťmi domácího násilí v Karlovarském kraji
Čežíková, Aneta ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
ČEŽÍKOVÁ, A. Sociální práce s agresory a oběťmi domácího násilí v Karlovarském kraji. Praha, 2016. 85 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Husitská teologická fakulta. Vedoucí práce: prof. PhDr. Beáta Krahulcová, CSc. Diplomová práce se zaměřuje na problematiku domácího násilí v Karlovarském kraji. V práci jsou vysvětleny pojmy domácí násilí, formy domácího násilí, popíše oběť a agresora a práci s nimi, dále vylíčí možnou právní pomoc obětem domácího násilí. V neposlední řadě popíše Intervenční centrum v Karlovarském kraji pro oběti domácího násilí. Cílem praktické části bude poukázat na názor sociálních pracovníků intervenčního centra, zda si myslí, že by se v Intervenčním centru v Karlovarském kraji mělo pracovat s agresory domácího násilí. Hlavním cílem je zjistit to, jakým způsobem je realizovaná sociální práce s agresory domácího násilí v Intervenčním centru v Karlovarském kraji. Dále ve dvou kazuistikách poukáže na život obětí domácího násilí. Klíčová slova domácí násilí, intervenční centrum, agresor, oběť, sociální pracovník, rozhovor, kazuistika
|
|
|
Sebeidentifikace sociálních pracovníků se svou profesí
ŠPAČKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zabývá sebeidentifikací sociálních pracovníků se svou profesí, tedy profesní identifikací. V teoretické části jsem vymezila pomáhající profesi sociálního pracovníka a poté jsem navázala pojmy identifikace a sebeidentifikace. Zmínila jsem také typy pracovního zaměření, protože se v práci setkáváme s pojmem poslání. Dále jsem vymezila faktory, které by mohly mít vliv na identifikaci. Závěrem jsem zmínila potřeby a motivace, které jsou v procesu identifikace neopomenutelné. Cílem práce bylo zjistit, jak se sociální pracovníci identifikují se svou profesí. Ve vztahu k cílové otázce jsem si stanovila tři výzkumné otázky. Zaprvé jsem chtěla zjistit, zda se sociální pracovníci nějakým způsobem identifikují se svou profesí jestli ji berou jako své poslání. Druhá otázka směřovala k tomu, co má vliv na sebeidentifikaci. Zjišťovala jsem, jaký dopad mají vybrané faktory jako status profese, předpoklady (vlastnosti) pracovníka, etický kodex, role pracovníka, bezmoc pracovníka, rizika profese. Tyto faktory jsem odvodila z literatury Oldřicha Matouška (2001); jsou to neopomenutelné pojmy, které se pojí se sociální prací. Třetí otázkou jsem zjišťovala, do jaké míry jsou uspokojovány potřeby sociálních pracovníků. Zvolila jsem si kvalitativní výzkum. Výzkumné šetření bylo prováděno formou narativních rozhovorů, kdy mi sociální pracovníci vyprávěli svůj příběh o výběru povolání až do současné praxe zda své zaměstnání berou jako poslání. Vyjadřovali se k vybraným faktorům ovlivňujícím sebeidentifikaci a sdělili své potřeby v zaměstnání. Výzkumný soubor byl tvořen sociálními pracovníky z organizací, které sídlí v Jihočeském kraji. Kritériem byla praxe: musela být dlouhá minimálně pět let, protože jsem požadovala větší zkušenosti s touto profesí. Neohlížela jsem se na to, zda se s prací ztotožňují či nikoli. Zjištění přináší výzkum. Celkem bylo uskutečněno deset narativních rozhovorů. Z nich byly zpracovány kazuistiky jako souhrnný protokol, který zanechává pouze důležité informace ve vztahu k výzkumu této práce (Hendl, 2005). Výzkumné šetření bylo prováděno od poloviny dubna do konce června 2016. Přínosem práce je snaha dostat do povědomí zaměstnavatelů, jaké vlivy pro jejich organizace mají spokojení pracovníci a jak důležité je uspokojování jejich potřeb, aby se se svou profesí identifikovali. Po ukončení výzkumné části mohu konstatovat, že míra sebeidentifikace sociálních pracovníků je dána uspokojením individuálních potřeb jednotlivých pracovníků. Jsou-li dostatečně uspokojovány individuální potřeby, pak pracovník spíše přijme svou profesi jako součást své identity.
|
|
|
Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a jejich smysl a význam pohledem jejich pracovníků
SITTEROVÁ, Jana
Cílem pracovníků nízkoprahových zařízení pro děti a mládež je motivovat uživatele pomocí různých forem a metod práce ke změně jejich postojů k životním otázkám. Snaží se zlepšit životní situaci uživatelů a přispívat tak ke zlepšení kvality jejich života. To je velmi složité. Bakalářská práce se zaměřuje na zařízení jako taková, uživatele služeb, sociální pracovníky, pracovníky v sociálních službách a na jejich subjektivní pohled potřebnosti těchto zařízení jak pro ně, tak i pro uživatele služby. Teoretická část je zaměřena na základní informace o nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež a o jejich fungování. Praktická část se zaměřuje na subjektivní vnímání smyslu a významu pracovníky pracujících v těchto zařízeních. Ke zjištění této informace byl použit kvalitativní výzkum s metodou polostrukturovaného rozhovoru. Data, která byla získána pomocí audiozáznamu, byla přepsána do textové podoby a následně vyhodnocována.
|
|
|
Sociální práce s agresory a oběťmi domácího násilí v Karlovarském kraji
Čežíková, Aneta ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
ČEŽÍKOVÁ, A. Sociální práce s agresory a oběťmi domácího násilí v Karlovarském kraji. Praha, 2016. 85 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Husitská teologická fakulta. Vedoucí práce: prof. PhDr. Beáta Krahulcová, CSc. Diplomová práce se zaměřuje na problematiku domácího násilí v Karlovarském kraji. V práci jsou vysvětleny pojmy domácí násilí, formy domácího násilí, popíše oběť a agresora a práci s nimi, dále vylíčí možnou právní pomoc obětem domácího násilí. V neposlední řadě popíše Intervenční centrum v Karlovarském kraji pro oběti domácího násilí. Cílem praktické části bude poukázat na názor sociálních pracovníků intervenčního centra, zda si myslí, že by se v Intervenčním centru v Karlovarském kraji mělo pracovat s agresory domácího násilí. Hlavním cílem je zjistit to, jakým způsobem je realizovaná sociální práce s agresory domácího násilí v Intervenčním centru v Karlovarském kraji. Dále ve dvou kazuistikách poukáže na život obětí domácího násilí. Klíčová slova domácí násilí, intervenční centrum, agresor, oběť, sociální pracovník, rozhovor, kazuistika
|
|
|
Reflexe hodnoty manželství a dopady jejího prožívání do praxe sociálního pracovníka
PETERKOVÁ, Marie
Práce se zabývá reflexí prožívané hodnoty manželství v ČR a jejími dopady do praxe v rámci role sociálního pracovníka. Práce je rozčleněna do tří částí. V první části se zaměřuje na některé ukazatele stavu manželství v ČR, zejména na míru sňatečnosti, rozvodovosti a mimomanželské porodnosti. Také popisuje hodnotu manželství v české populaci v rámci sociologického šetření. Druhá část vymezuje manželství z teologické perspektivy. Zachycuje manželství pojaté v bibli a manželství pojaté jako svátost. Třetí část definuje sociální práci, její cíle a hodnoty. Poukazuje na manželství ve vztahu k sociální práci. Charakterizuje sociálního pracovníka, jeho osobnost a role v praxi. Též se zabývá etickými problémy a etickým kodexem sociálních pracovníků.
|
|
|
Specifika sociální práce u klientů s drogovou závislostí
HANZALOVÁ, Vendula
V populaci stále roste počet osob, které užívají návykové látky a dostávají se do nepříznivé životní situace. S tím jsou spojeny i sociální, zdravotní a právní problémy, s kterými se musí uživatel drog vypořádat. V takovém případě může vyhledat pomoc v podobě nízkoprahového zařízení, kterým je kontaktní centrum. V teoretické části jsem se zaměřila na tři témata. Prvním z témat je drogová závislost, její vznik, důsledky, formy odborné pomoci. V práci se dále zabývám teoriemi, které jsou významné pro práci s drogově závislými. Posledním tématem byla specifika sociální práce v kontaktním centru. Vybrala jsem jen stěžejní činnosti a techniky, které jsou specifické pro toto zařízení. Stanovila jsem si cíle práce. Jaký teoretický přístup je nejlépe uplatňován sociálními pracovníky při práci s drogově závislými. A dále jsem zjišťovala, jaké jsou příklady dobré praxe. Po vyhodnocení výsledků vyplynulo, že sociální pracovníci příliš nedokážou říci, zda pracují podle nějaké teorie. Většinou se jedná o eklekticismus, což znamená, že vybírají z různých směrů a to pak uplatňují při práci. Základ je pro ně bio-psycho-socio-spirituální model, který bere v potaz celistvé pojetí osobnosti, a filozofie Harm Reduction, což je hlavní bod kontaktní práce. Výzkum přinesl názory sociálních pracovníků, jejich doporučení a techniky, které se jim při práci osvědčily, následně úskalí jejich práce. Dle mého názoru by tato práce mohla posloužit jako přehled osvědčených technik pro nové pracovníky, kteří by chtěli pracovat s drogově závislými. Výsledky mohou být rovněž základem pro další studie a výzkumy v této oblasti.
|
|
|
Vývoj a vzdělávání sociálního pracovníka
BRAUNOVÁ, Hana
Práce se zabývá vývojem sociální práce a vzdělávání sociálních pracovníků. V teoretické části je popsána historie sociální práce a rozdělení sociálních pracovníků. Blíže je popsána práce sociálních pracovníků neziskových organizací, městských úřadů a úřadů práce. Dále je uvedena důležitost a možnosti vzdělávání sociálních pracovníků. Praktická část je zaměřena na zjištění, zda sociální pracovníci pracující ve státních organizacích splňují požadavek odborného vzdělání.
|
|
|
K problemtice stresu u vybraných sociálních pracovníků ve Strakonicích
WOLFOVÁ, Pavlína
Práce se zabývá stresem u sociálních pracovníků ve vybraných institucích ve Strakonicích. Diplomová práce má jako celek šest kapitol, z čehož prvních pět je teoretických a poslední kapitola obsahuje empirické zkoumání. Teoretické kapitoly se opírají o literaturu a obsahují základní obecné informace o stresu, jako jsou teorie stresu, definice stresu, stresor. Dále obsahují kapitolu společenské a osobnostní předpoklady a zvládání stresu, která popisuje roli víry, koncepty nezdolnosti, syndrom pomocníka, stres na pracovišti a supervizi. Následují důsledky stresu, psychohygiena a způsoby měření stresu. Na teoretické znalosti navazuje empirický průzkum. Nejprve je objasněno, jaké metody byly ve výzkumu využity a proč. Dále je uveden vzorek zkoumaného souboru, individuální profily respondentů a analýza získaných dat. Následuje polemika nad získanými poznatky, která je součástí diskuze a na kterou navazuje závěr celé práce.
|
host ::
RSS.