|
|
Dodržování režimových opatření u pacientů s hypertenzí
KUBÁTOVÁ, Veronika
Úvod: Bakalářská práce se zabývá dodržováním režimových opatření u pacientů s hypertenzí. Hypertenze je jedním z nejčastějších onemocnění kardiovaskulárního systému. Základem léčby jsou režimová opatření, mezi které patří snížení tělesné hmotnosti, pravidelný pohyb, omezení soli ve stravě, zanechání kouření, abstinence alkoholu a omezení stresu. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou pacienti ve věku nad 50 let s hypertenzí informovaní o režimových opatřeních a zda je dodržují. Metodika: Pro výzkumnou část práce byla zvolena kvantitativní metoda. Data byla sbírána pomocí dotazníku vlastní konstrukce, který zahrnoval 25 otázek. Výzkumný soubor tvořili pacienti starší 50 let trpící hypertenzí, kteří byli hospitalizovaní ve zdravotnickém zařízení v Jihočeském kraji. Výsledky: Bylo zjištěno, že znalosti respondentů o režimových opatřeních spojených s léčbou hypertenze se statisticky významně liší dle pohlaví (p = 2 %), ale neliší dle věku (p = 72 %). Z dat vyplývá, že ženy mají větší znalosti než muži. Dodržování režimových opatření se taktéž statisticky významně liší dle pohlaví (p = 1,8 %), ale neliší dle věku (30,5 %). Ženy dodržují opatření důsledněji než muži. Respondenti ve věku mezi 61 až 70 lety vykázali nejlepší výsledky, jak v oblasti znalostí, tak v dodržování opatření, avšak rozdíl nebyl statisticky významný. Závěr: Ačkoliv přinesly výsledky poměrně uspokojivý obraz o znalostech pacientů, stále je důležité, aby byly osoby s hypertenzí pravidelně edukováni. Práce může sloužit jako zdroj informací pro laiky i zdravotníky. Pro pacienty s hypertenzí byl vytvořen edukační leták se základními informacemi, které by měl každý hypertonik znát.
|
|
|
Criminal liability in health care
Lepáček, Marek ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
1 Trestní odpovědnost ve zdravotnictví (abstrakt v českém jazyce) Účelem této rigorózní práce je poukázat na trestněprávní odpovědnost poskytovatelů zdravotních služeb, a to jak hlavně u lékařů jak fyzických osob, tak i u nemocničních zařízení jako právnických osob. Tato práce je rozdělená na 4 kapitoly a její nedílnou součástí je také jedna příloha. Obsahem první kapitoly je vymezení základních právních pojmů ve zdravotnictví, jako jsou informovaný souhlas, informovaný nesouhlas, postup lege artis, zdravotnická dokumentace a mlčenlivost. Jedná se o instituty, které se ve zdravotnictví vyskytuji nejčastěji a jejich bližší vymezení následně pomůže čitateli lépe pochopit samotný cíl této práce. Vzhledem k tomu, že tato práce je zaměřená na trestněprávní odpovědnost, tak i jednotlivé pojmy jsou vymezeny především v trestněprávní rovině. Druha kapitola s označením Trestné činy ve zdravotnictví ukrývá v sobě jednotlivé trestné činy, kterých se může lékař při výkonu svého povolání dopustit, a to jak úmyslným jednáním, tak také v nedbalostní formě. V této kapitole nejsou vymezeny všechny trestné činy, ale především ty, které se ve zdravotnictví vyskytují nejčastěji, respektive které je jeví být ve vztahu ke zdravotnictví nejzajímavější. Vzhledem k tomu, že k některým trestným činům existuje i relevantní...
|
|
|
Komunikace mezi sestrou a pacientem s poruchou autistického spektra.
VANŽUROVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou komunikace mezi sestrou a pacientem s poruchou autistického spektra. (dále také "PAS"). Teoretická část práce obsahuje základní informace týkající se nejen verbální, ale i neverbální komunikace v ošetřovatelství, která je v komunikačním procesu pro osoby s poruchou autistického spektra velmi významná. V této části je také popsána role sestry v komunikaci s pacientem disponujícím běžnou komunikační schopností v kontextu poznatků týkajících se pacientů s narušenou komunikační schopností. Mezi tuto skupinu patří pacienti s poruchou autistického spektra. Právě poruchám autistického spektra, jejich definici, klasifikaci, příčině, diagnostice a možné terapii je věnována stať, která popisuje projevy pacienta s výše jmenovanou poruchou v oblasti komunikace a pokouší se nalézt možná řešení v překonání komunikačních bariér mezi aktéry komunikace. Řešení komunikačních bariér v práci sestry nabízí ošetřovatelské pojetí Kathryn E. Bernard, jehož představení je věnována samostatná kapitola. Také se pokoušíme přiblížit metody, které mohou být sestře v této velmi specifické komunikaci nápomocny. Empirická část práce přináší výsledky kvalitativního výzkumného šetření realizovaného s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Hlavním cílem šetření bylo zmapovat specifika komunikace mezi pediatrickou sestrou a pacientem s poruchou autistického spektra. S tímto cílem souvisí i cíl druhý. Tím je zjistit, jaká je úroveň znalostí sester v oblasti komunikace s pacientem. Cílem třetím, je zmapování zkušeností rodinných příslušníků dětí s poruchou autistického spektra v oblasti komunikace. V souvislosti se stanovenými cíli byly vytvořeny výzkumné otázky: 1)Jaká jsou specifika komunikace s pacientem s poruchou autistického spektra? 2)Jaká je úroveň znalostí vybraných pediatrických sester v oblasti komunikace s pacientem s poruchou autistického spektra? 3)Co tvoří sestrám potíže v komunikaci s pacienty s poruchou autistického spektra? 4)Jaké zkušenosti mají rodinní příslušníci v komunikaci se sestrou? S ohledem vytvořené cíle byl stanoven výzkumný soubor tvořený skupinou sester s praxí v oboru pediatrie a skupinou rodinných příslušníků dětí trpících poruchou autistického spektra. Při vyhledávání vhodných respondentů jsme použili metodu sněhové koule, a to především u druhé skupiny respondentů. Výsledky jsme podrobili důkladné analýze pomocí otevřeného kódování metodou "tužka a papír". K zajištění přehlednosti bylo u nejdůležitějších výsledků užito schémat. Z šetření vyplynula skutečnost, že vybrané sestry ve většině případů disponují základními informacemi o dané problematice. Výpovědi rodinných příslušníků jsou s výpověďmi sester v rozporu, neboť z nich vychází skutečnost, že všeobecná informovanost sester není tak jednoznačná, a že dochází k situacím, kdy komunikace neprobíhá způsobem, který by odpovídal komunikačním dovednostem s ohledem na pacienta s PAS. Vybrané sestry mají ve většině případů dostatek informací, ale tyto informace nejsou schopny převést do praxe. Výsledky našeho výzkumného šetření nelze globalizovat na všechny sestry pracující v pediatrii, což potvrzují rodinní příslušníci, kteří popisují na rozdíl od sester, jak příjemné, tak i nepříjemné zkušenosti spojené s komunikací se sestrou. Vzhledem ke skutečnosti, že informovanost sester je především vázána na jejich osobní zájem o danou problematiku, nelze konstatovat, že tématu specifik komunikace mezi sestrou a pacientem s poruchou autistického spektra je věnován dostatečný prostor v rámci profesní přípravy sester. Sami jsme v průběhu tvorby této práce narazili na úskalí spojené s nedostatečným množstvím literárních zdrojů, které by byly zaměřeny na problematiku komunikace v ošetřovatelském procesu s pacientem s PAS.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů podstupující vyšetření kostní dřeně
ČOUDKOVÁ, Marie
Hematologie je lékařský obor, který se zabývá studiem krevních buněk z hlediska jejich morfologie, kvantity a funkce. Klinická hematologie sleduje odchylky v krvi pacienta od daného fyziologického stavu a tím pomáhá diagnostikovat různá onemocnění. V hematologii se využívá několik vyšetřovacích metod a jednou z nich je aspirační a bioptické vyšetření kostní dřeně. Kostní dřeň je krvetvorná tkáň, která denně produkuje velké množství krevních elementů. Jestliže nedochází ke správné a dostatečné tvorbě těchto buněk, může dojít k ohrožení života takto postiženého člověka. Pokud je zasažena funkce kostní dřeně, hrozí nemocnému především závažné infekce, riziko chudokrevnosti nebo sklon ke krvácení. Kostní dřeň se vyšetřuje při podezření na některá hematologická nebo onkologická onemocnění, a proto má velmi důležitou úlohu v jejich diagnostice. Provádí se i při dlouhotrvající horečce neznámého původu, zejména u lidí, kterým špatně funguje imunitní systém. K odběru kostní dřeně se používají vyšetřovací metody, a to aspirační punkce a perkutánní trepanobiopsie kostní dřeně. Tato vyšetření poskytují informace o stavu a schopnosti produkce krevních buněk kostní dření. Nedílnou součástí vyšetření je specifická ošetřovatelská péče, kterou poskytuje sestra. Tato bakalářská práce se zaměřuje na specifika ošetřovatelské péče u pacientů podstupujících vyšetření kostní dřeně. Z velké části se věnuje metodám odběru kostní dřeně, informovanosti nemocných o vyšetření kostní dřeně, ošetřovatelské péči u pacientů po výkonu a roli sestry na hematologické ambulanci. Teoretická část práce je v úvodu zaměřena na fyziologii kostní dřeně a obor hematologie. Další kapitoly zahrnují indikaci k vyšetření kostní dřeně, hematologická a onkologická onemocnění, aspirační punkci kostní dřeně nebo perkutánní trepanobiopsii kostní dřeně. Velká část práce se podrobněji zabývá aspirační punkcí kostní dřeně, postupem při výkonu a ošetřovatelskou péčí. Důkladně se také věnuje perkutánní trepanobiopsii kostní dřeně, kde je zmiňován význam vyšetření a následný postup při odběru kostní dřeně. V závěru teoretické části je zmíněn odběr krvetvorných buněk z periferní krve. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů podstupujících vyšetření kostní dřeně. Byly zvoleny tyto výzkumné otázky: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u pacientů podstupujících trepanobiopsii? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u pacientů podstupujících aspirační (sternální) punkci? Jaká je příprava a asistence sestry u vyšetření kostní dřeně? Jaké role plní sestra u vyšetření kostní dřeně? Jaká je informovanost pacientů o vyšetření kostní dřeně? Praktická část práce obsahuje výsledky kvalitativního šetření, které se uskutečnilo na základě polostandardizovaného rozhovoru. Výsledné rozhovory byly zaznamenány písemným přepisem a následně zpracovány technikou otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo 6 sester pracujících na hematologických ambulancích a 6 pacientů, kteří podstoupili vyšetření kostní dřeně. Vzhledem ke zjištěným výsledkům, byla jako součást práce navržena informační brožura (viz příloha č. 5) určená zejména pro pacienty, kteří podstupují vyšetření kostní dřeně. Informační brožura bude nabídnuta k praktickému použití na hematologických ambulancích.
|
host ::
RSS.