Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pohled učitelek mateřských škol na integraci dítěte se vzdělávacími potřebami
BARBORKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá tématem začlenění dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami do běžné mateřské školy. Cílem bakalářské práce je zjistit zkušenosti učitelek mateřských škol s edukací dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné mateřské škole. Práce je rozdělena na dvě části. Na část teoretickou, ve které se budu věnovat problematice vzdělávání jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami (včetně pojetí kurikulárních dokumentů). Dále psychologickým kontextem předškolního dítěte (včetně dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami). A problematikou profesních kompetencí učitele v kontextu inkluzivního vzdělávání. Druhá část bude praktická. V té budu prezentovat výzkumné šetření. Toto šetření bude mít kvalitativní design, metodou sběru dat budou hloubkové rozhovory s učitelkami mateřských škol. Toto výzkumné šetření je zaměřeno na zkušenosti učitelek mateřských škol s edukací dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné mateřské škole.
Rozvoj zvládání zátěže rodičů dětí se speciálními potřebami
TOMÁŠKOVÁ, Zuzana
Narození dítěte s postižením je vždy mimořádná událost v lidském životě. Rodina je vystavena situaci, pro kterou nemá předem připravený scénář. Speciální potřeby jsou odlišné, často nad rámec běžných potřeb dětí, odlišné bývají i vývojové podmínky a perspektivy. Rodiče mohou prožívat zklamání, pocit závislosti na ostatních a jejich pomoci. Situace je pro ně nová a neznámá, proto se učí často, aniž by si to uvědomovali, rozvíjet nové přístupy k dítěti, k sobě samému či ke světu. Tématem této bakalářské práce je ?Rozvoj zvládání zátěže rodičů dětí se speciálními potřebami.? Má bakalářská práce by měla přinést autentické informace o situaci rodičů s postiženým dítětem, výpovědi o jejich problémech a potřebách a také možnost náhledu do životního příběhu rodičů. Bakalářská práce je založena na kvalitativním výzkumu. Data a informace jsem shromažďovala pomocí polostrukturovaných rozhovorů vedených s rodiči dětí se speciálními potřebami. V teoretické části bakalářské práce jsem se snažila postupovat vždy od obecného vysvětlení k podrobnějšímu rozepsání tématu. V úvodních kapitolách teoretické části se zabývám problematikou stresu a zvládání zátěže. Dále se zaobírám tématem rodiny, její funkcí a problematikou rodin s dítětem se speciálními potřebami a s ní spojenou otázkou nevhodných výchovných postojů. Neoddělitelnou částí mé bakalářské práce je kapitola s názvem ?Zvládání zátěžových situací.? V této kapitole se podrobně zabývám postupnými fázemi vyrovnávání a přijetí dítěte s postižením a zmiňuji se o problematice sociálního stigmatu, se kterou se rodič dítěte se speciálními potřebami může potýkat. Ve čtvrté kapitole se zabývám možnostmi opory při zvládání této náročné situace. Zmiňuji se o postoji rodiny a přátel k těmto rodičům a podrobněji pojednávám o zdrojích, typech a rozsahu sociální opory. V následující kapitole popisuji syndrom vyhoření, jeho příznaky a rizikové faktory vedoucí k tomuto syndromu. Většinou matka zůstane s dítětem doma a pečuje o něj. Postižené dítě může vyžadovat až celodenní péči, ta je velmi náročná a vysilující, proto může být syndromem vyhoření ohrožena. V posledních kapitolách teoretické části jsem se snažila vymezit a specifikovat problémy a postižení dětí, s jejichž rodiči jsem vedla rozhovory a zmínit nejčastější postižení dětského věku. Popsala jsem spinální svalovou atrofii, epilepsii, mentální retardaci a její klasifikace a nakonec motorické postižení a dětskou mozkovou obrnu V empirické části mé bakalářské práce jsem si nejprve stanovila výzkumné cíle. 1) Zjistit, co představuje pro rodiče dětí se speciálními potřebami největší zdroje zátěže. 2) Zjistit, jak se z pohledu samotných rodičů rozvíjí jejich schopnost se s touto zátěží vyrovnávat. 3) Zjistit, co pro rodiče dětí se speciálními potřebami představuje zdroje opory. Odpovědi na tyto tři základní otázky přináším v kapitole s názvem ?Interpretace výsledků výzkumu.? Největší zdroje zátěže pro rodiče dětí se speciálními potřebami představovalo počáteční zjištění a vyrovnávání se s postižením svého dítěte. Toto vyrovnávání považují respondentky za nejbolestivější a nejnáročnější období v péči o jejich postižené dítě. Poněkud překvapivě se jako další významný zdroj zátěže jeví i jednání s těmi, kdo mají pomoc poskytovat ? např. vyřizování příslušných dokumentů na úřadech. Na zbylé výzkumné otázky, jaké schopnosti pomáhají rodičům situaci zvládat a jaké zdroje opory mají k dispozici, respondentky uvádějí, že jim v této náročné životní situaci nejvíce pomohl manžel a rodina, zařízení (jehož název kvůli anonymitě respondentů nebudu zveřejňovat) a kontakt s ostatními rodiči v podobné životní situaci. Za neúčinnou nebo nedostatečnou formu pomoci pak považují naopak písemné informace o postižení jejich dítěte, respektive malou dostupnost takovýchto relevantních informací v českém jazyce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.