|
|
Hlodavci jako škůdci na zemědělské produkci
Vargová, Michaela
Práce kriticky hodnotí dosavadní znalosti ohledně významu hlodavců jakožto důležitých škůdců zemědělských plodin. Hlavní část této práce, tedy literární přehled, je zaměřena na stručný popis škod způsobených hlodavci v globálním kontextu, následně i v České republice. Práce se věnuje možným příčinám vzniku těchto škod. Dále jsou v práci zmíněny druhy hlodavců a jejich rozdělení dle konzumace potravy, následně popis hospodářských a hygienických škod. V práci se také zmiňují preventivní opatření proti hlodavcům, monitoring, metody regulace škod a jejich ekonomický dopad. V závěru práce jsou zmíněny možné mezery ve znalostech vlivu jednoletých plodin na míru škod a potenciální alternativní možnosti regulace škod způsobené hlodavci.
|
|
|
Vliv sucha na rostlinnou produkci v kraji Vysočina
Čižmariková, Žaneta
Kraj Vysočina není homogenní celek z hlediska kvality půd a klimatu. Přes Vysočinu prochází evropské rozvodí, které rozděluje klima v ČR na přímořské a kontinentální. Celkové roční srážky v kraji Vysočina v letech 1961-1990 dosahovaly v průměru 640 mm, zatímco ve sledovaných letech (2011-2014-2015-2016-2018) poklesly o 62 až 121 mm. Průměrná roční teplota na Vysočině, která je dlouhodobě o 0,4 oC nižší než ve zbytku ČR, se zvýšila ve shodném období o 1,1 až 2,2 oC (dlouhodobý průměr 7,1 oC). Výnosy sledovaných plodin na Vysočině a ve zbytku ČR se v rámci roku i meziročně měnily nepravidelně (do 10 %) pod vlivem různých biotických a abiotických faktorů. Nedostatek vody (sucho) je a bude pro kraj Vysočina větší problém (v zemědělství i lesnictví), než průměrný nárůst ročních teplot vzduchu v posledních letech. Snížení následků sucha vyžaduje komplex opatření s důrazem na udržení vody v krajině, tedy na zemědělské a lesní půdě a nutnost péče o její úrodnost ve více směrech.
|
|
|
Klasifikace vybraných zemědělských plodin v modelovém území Kutnohorska s využitím časové řady dat Sentinel-2 a PlanetScope
Kuthan, Tomáš ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Klasifikace vybraných zemědělských plodin v modelovém území Kutnohorska s využitím časové řady dat Sentinel-2 a PlanetScope Abstrakt Práce je zaměřena na analýzu spektrálních charakteristik vybraných zemědělských plodin v průběhu zemědělské sezóny z časové řady družicových dat senzorů Sentinel-2 (A a B) a PlanetScope v modelovém území v okolí sídel Kolín a Kutná Hora. Vychází z předpokladu, že využití více termínů obrazových dat, která zachycují plodiny v různých fenologických fázích, umožňuje lepší identifikaci druhů plodin (Lu et al., 2004). Cílem práce bylo zpracovat charakteristiku sezónního průběhu spektrálních příznaků vybraných zemědělských plodin (cukrovka, ječmen jarní, ječmen ozimý, kukuřice, pšenice jarní, pšenice ozimá, řepka ozimá), která určí období roku vhodná pro odlišení jednotlivých plodin. Dalším cílem práce bylo provést klasifikaci těchto plodin v modelovém území z časové řady dat dvou výše zmíněných senzorů a porovnat přesnost pixelové a objektově orientované klasifikace pro multitemporální kompozit a přesnost pro snímek z období, kdy jsou od sebe jednotlivé plodiny dobře rozlišitelné. Trénovací a validační plochy a klasifikační maska byly vytvořeny s využitím databáze LPIS, kterou poskytl Státní zemědělský intervenční fond. Pro klasifikaci byla využita časová řada družicových dat obou...
|
|
|
Zhodnocení spolehlivosti a návrh správného postupu pro hodnocení škod černou zvěří na zemědělských plodinách
Klein, Václav
Tato bakalářská práce se zabývá metodikou a hodnocením škod černou zvěří na zemědělských plodinách a to na kukuřici seté a pšenici jarní. Pro zpracování této práce bylo vybráno území v Jihočeském kraji, kde hospodaří MS Nebahovy. V terénu jsem prováděl šetření pomocí moderních dronů s kamerou a primitivní pochůzkovou metodou, jejichž výsledky jsem společně porovnal z hlediska časové náročnosti, přesnosti a pracnosti. Pro porovnání moderní a primitivní metody bylo zapotřebí na pozemcích kukuřice a pšenice vypracovat i metodu sčítání jedinců a metodu výnosové zkoušky. Jako nejpřesnější a nejrychlejší metoda byla zvolena metoda leteckého snímkování, kvůli zaznamenání každé plochy se škodou a krátké doby pro vyhodnocení. Z finančního hlediska vyšla nejlépe pochůzková metoda, protože se zde vynaloží pouze malé finanční prostředky.
|
|
|
Škody bobrem evropským na zemědělských plodinách a na dřevinách na Moravě
Kolomiichenko, Kseniia
Bakalářská práce se zabývá vlivem přirozené aktivity bobra evropského (Castor fiber) na zemědělské plodiny a porosty dřevin kolem vodních toků na Moravě a mapuje jeho historický a aktuální výskyt. Podkladem pro teoretickou část práce byly české a zahraniční literární prameny. V praktické části byla využita data z vlastního terénního šetření a údaje získané z jiných institucí. Terénní mapování bobřích škod na dřevinách proběhlo na území národního parku Podyjí, podle klasických metod bobřího monitoringu, údaje o škodách v zemědělství byly získány z AOPK ČR. Ze získaných dat vyplývá, že existuje těsné spojení přirozeného způsobu života bobra evropského a zaznamenaných škod na zemědělských a lesních porostech, a že množství preventivních opatření, která jsou doporučována, nemusí dostatečně těmto škodám zabránit a je třeba je proto důsledně kombinovat.
|
|
|
Klasifikace vybraných zemědělských plodin v modelovém území Kutnohorska s využitím časové řady dat Sentinel-2 a PlanetScope
Kuthan, Tomáš ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Klasifikace vybraných zemědělských plodin v modelovém území Kutnohorska s využitím časové řady dat Sentinel-2 a PlanetScope Abstrakt Práce je zaměřena na analýzu spektrálních charakteristik vybraných zemědělských plodin v průběhu zemědělské sezóny z časové řady družicových dat senzorů Sentinel-2 (A a B) a PlanetScope v modelovém území v okolí sídel Kolín a Kutná Hora. Vychází z předpokladu, že využití více termínů obrazových dat, která zachycují plodiny v různých fenologických fázích, umožňuje lepší identifikaci druhů plodin (Lu et al., 2004). Cílem práce bylo zpracovat charakteristiku sezónního průběhu spektrálních příznaků vybraných zemědělských plodin (cukrovka, ječmen jarní, ječmen ozimý, kukuřice, pšenice jarní, pšenice ozimá, řepka ozimá), která určí období roku vhodná pro odlišení jednotlivých plodin. Dalším cílem práce bylo provést klasifikaci těchto plodin v modelovém území z časové řady dat dvou výše zmíněných senzorů a porovnat přesnost pixelové a objektově orientované klasifikace pro multitemporální kompozit a přesnost pro snímek z období, kdy jsou od sebe jednotlivé plodiny dobře rozlišitelné. Trénovací a validační plochy a klasifikační maska byly vytvořeny s využitím databáze LPIS, kterou poskytl Státní zemědělský intervenční fond. Pro klasifikaci byla využita časová řada družicových dat obou...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.