Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zahradní město
Baršová, Monika ; Pavlun, Martin (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem moderního bydlení v zahradním městě dle současných měřítek a jejich možného přesahu do budoucnosti. Zahradní město je jednou ze součástí nově navržené oblasti jižního centra města Brna dle studie vypracované sdružením Ivan Koleček – Pavel Jura, architekti Lausanne-Brno. Výsledkem mojí práce je návrh dvou bytových domů propojených průběžným parkem . Ten v sobě prolíná funkce bydlení a občanské vybavenosti ve vztahu člověka k místu a samotného místa ve vztahu k okolnímu novému členění zeleně a veřejných či poloveřejných prostorů. Zároveň je zde snaha o stírání vnímání působení vnitřního a venkovního světa a jeho striktní dělení.
Náměstí míru - dostavba a rekonstrukce veřejného prostoru v Brně
Bělovský, Michal ; Erben, Adam (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Diplomová práce Náměstí míru – dostavba a rekonstrukce veřejného prostoru se zabývá analýzou stávajícího stavu vymezené části Masarykovy čtvrti, vyhodnocením problémů pomyslného centra čtvrti a návrhem zástavby spolu s fungujícím dopravním řešením . Cílem práce je definovat Náměstí Míru jako fungující veřejný prostor, se kterým se lidé mohou ztotožnit. Upravit dopravní řešení tak, aby nedocházelo ke zmatečným situacím a kolizím mezi pěšími, tramvajemi a automobily. Navrhnout zde novou zástavbu, která nahradí plochy brownfields, dá vzniknout novým bytovým jednotkám a nabídne možnosti aktivního využití parteru. Důraz návrhu je kladen na moderní urbanistické přístupy a názory 21. století, kompaktní zástavbu, polyfunkčnost staveb a stanovení priorit při plánování měst a veřejných prostor, kdy se na první místo dostává samotný člověk, jeho zájmy, potřeby a každodenní život.
Zahradní město
Sukopová, Dagmar ; Skoumal, Jan (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Bydlení by se nemělo zaměřovat pouze na jedinou funkci bydlet. Jeho součástí musí být i vazby na okolí a prostředí, ve kterém žijeme. Prostor, který nás obklopuje, má zásadní vliv na naše pocity a vnímání. Je vědecky dokázáno, že rostliny ovlivňují naše smysly pozitivním způsobem. Přítomnost vegetace vnímáme jako jeden z hlavních ukazatelů kvality bydlení, který má velký vliv na výběr místa, kde chceme žít. Moje bakalářská práce vychází z urbanistické studie území v oblasti Jižního centra města Brna, kterou vypracovalo sdružení Ivan Koleček – Pavel Jura architekti Lausanne – Brno. Uvolněné velké prostory umožňují vytvořit novou městskou strukturu, jejíž jednou z navržených částí je zahradní město Je zde naplněna představa spojení přírodních prvků s historickým jádrem města.
Zahradní město
Haasová, Lenka ; Zezula, Adam (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Bydlení se nemůže zjednodušit na svou jedinou funkci bydlet. Musí být rozšířeno o vztah ke svému místu a prostředí. Jaký je vztah člověka (obyvatele) k prostoru jeho bydlení? Jak bydlet? Jak bydlet jinak? Co je bydlení v dnešní době a jaký lze předvídat jeho vývoj? Jak můžeme my, architekti, hledat řešení tohoto na první pohled banálního problému bydlení v současném kontextu? V novém území Jižního centra Brna v návaznosti na nové nádraží se uvolnily velké plochy, které umožňují organizovat městskou strukturu nového zastavění. Zahradní město je jednou z jeho navržených částí. Nové prostředí bydlení se nabízí v rozšíření centra města v měřítku městské čtvrti. Bydlení v zahradním městě není jen vazbou na přírodní prvky ale také možností obnovení přímých vztahů k místu práce a k místu bydlení a jiných forem městského zabydlení. Práce vychází z urbanistické studie, kterou vypracovalo sdružení Ivan Koleček – Pavel Jura architekti Lausanne – Brno.
Náměstí míru - dostavba a rekonstrukce veřejného prostoru v Brně
Šarmanová, Zuzana ; Erben, Adam (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem mé práce bylo navrhnout fungující komplex budov rozmanité funkční skladby, kterou Masarykova čtvrt trochu postrádá. Návrh je velmi ovlivněn charakterem Masarykovy čtvrti, dopravním řešením a dalšími faktory, které vyplynuly z jednotlivých analýz území. Rozhodující pro můj návrh byla poloha tramvajové smyčky. Rozhodla jsem se pro přístup odsunu smyčky směrem k parku, což mi umožnilo vytvořit klidné náměstí pro lidi a ne pro dopravu. Navržené bytové domy svým tvarem a uspořádáním vytváří blok. Pro řešenou lokalitu je to hustší zástavba, ale půdorysně vychází z řadových domů, které se v této lokalitě objevují. Další inspirací pro mě byla také zástavba v okolí ulice Pod kaštany. Budovy jsou navrženy jako čtyřpodlažní, ale samotné čtvrté podlaží je u obytných budov o tři metry ustoupené a vytváří tak střešní terasy. Hmotu domu tvoří jednoduché kvádry o průměrném rozměru 72 x 12 m na konci zalomené tak, aby dotvářely blok. Mezi těmito zalomeními je vždy prostor 9 m, který tvoří vstup do vnitrobloku. Průhledy do vnitrobloků opakují princip odstupů mezi rodinnými domy s průhledy do jejich soukromých zahrad. Kromě bytových domů jsem zde navrhla také knihovnu se společenským centrem, radnici, která vytváří protiváhu kostelu sv. Augustina a také menší sportovní halu. Všechny tyto budovy společně fungují a přinášející do Masarykovy čtvrti větší rozmanitost ať už z hlediska občanské vybavenosti nebo sociální skladby obyvatel.
Zahradní město
Štefková, Dominika ; Pohůnek, Jakub (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Oba bloky jsou architektonicky téměř totožné. Jejich jediný rozdíl je v odzrcadlení a změnou funkcí v parteru. Hmota bloku má čtvercový půdorys, který z venku udržuje rovnou městskou hmotu. Dovnitř bloku jsou orientovány ustupující terasy, které tak vytváří kónické atrium. Toto atrium nedodržuje čtvercový tvar nýbrž je na severojižních stranách rozšířené. Po obvodu bloku jsou umístěny byty, které spolu s nosnou konstrukcí vytváří fasádu z vnější strany. Vnitřní obvod bloku je tvořen sdílenými terasami. Tyto terasy tvoří komunikaci celé budovy. Jsou na ni napojena všechna schodiště. Terasy ustupují každé patro o 1,5m a s nimi i schodišťová ramena umístěna na východní a západní straně atria. Na severu a na jihu jsou umístěna dvě schodišťová jádra s výtahem. Půdorysné uspořádání je středově osově souměrné.
Zahradní město
Dvořáková, Alena ; Rypl Žabčíková, Ada (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Práce se zabývá hledáním odpovědi na prvotní otázku, co je době zahradní město a jak jej chápat. Hledání identity v místě, které je v současnosti odtrhnuté od města. Návrh je reakcí na původní urbanistickou studii od architektů Ivana Kolečka a Pavla Jury. Výsledkem bakalářské práce je koncepční návrh území, jednalo se o zadanou parcelu, a rozpracování části do větší podrobnosti.
Zahradní město
Sukopová, Dagmar ; Skoumal, Jan (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Bydlení by se nemělo zaměřovat pouze na jedinou funkci bydlet. Jeho součástí musí být i vazby na okolí a prostředí, ve kterém žijeme. Prostor, který nás obklopuje, má zásadní vliv na naše pocity a vnímání. Je vědecky dokázáno, že rostliny ovlivňují naše smysly pozitivním způsobem. Přítomnost vegetace vnímáme jako jeden z hlavních ukazatelů kvality bydlení, který má velký vliv na výběr místa, kde chceme žít. Moje bakalářská práce vychází z urbanistické studie území v oblasti Jižního centra města Brna, kterou vypracovalo sdružení Ivan Koleček – Pavel Jura architekti Lausanne – Brno. Uvolněné velké prostory umožňují vytvořit novou městskou strukturu, jejíž jednou z navržených částí je zahradní město Je zde naplněna představa spojení přírodních prvků s historickým jádrem města.
Zahradní město
Štefková, Dominika ; Pohůnek, Jakub (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Oba bloky jsou architektonicky téměř totožné. Jejich jediný rozdíl je v odzrcadlení a změnou funkcí v parteru. Hmota bloku má čtvercový půdorys, který z venku udržuje rovnou městskou hmotu. Dovnitř bloku jsou orientovány ustupující terasy, které tak vytváří kónické atrium. Toto atrium nedodržuje čtvercový tvar nýbrž je na severojižních stranách rozšířené. Po obvodu bloku jsou umístěny byty, které spolu s nosnou konstrukcí vytváří fasádu z vnější strany. Vnitřní obvod bloku je tvořen sdílenými terasami. Tyto terasy tvoří komunikaci celé budovy. Jsou na ni napojena všechna schodiště. Terasy ustupují každé patro o 1,5m a s nimi i schodišťová ramena umístěna na východní a západní straně atria. Na severu a na jihu jsou umístěna dvě schodišťová jádra s výtahem. Půdorysné uspořádání je středově osově souměrné.
Zahradní město
Haasová, Lenka ; Zezula, Adam (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Bydlení se nemůže zjednodušit na svou jedinou funkci bydlet. Musí být rozšířeno o vztah ke svému místu a prostředí. Jaký je vztah člověka (obyvatele) k prostoru jeho bydlení? Jak bydlet? Jak bydlet jinak? Co je bydlení v dnešní době a jaký lze předvídat jeho vývoj? Jak můžeme my, architekti, hledat řešení tohoto na první pohled banálního problému bydlení v současném kontextu? V novém území Jižního centra Brna v návaznosti na nové nádraží se uvolnily velké plochy, které umožňují organizovat městskou strukturu nového zastavění. Zahradní město je jednou z jeho navržených částí. Nové prostředí bydlení se nabízí v rozšíření centra města v měřítku městské čtvrti. Bydlení v zahradním městě není jen vazbou na přírodní prvky ale také možností obnovení přímých vztahů k místu práce a k místu bydlení a jiných forem městského zabydlení. Práce vychází z urbanistické studie, kterou vypracovalo sdružení Ivan Koleček – Pavel Jura architekti Lausanne – Brno.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.