|
|
Povědomí matek o laické resuscitaci novorozenců a kojenců
Pešlová, Veronika ; Lamberská, Tereza (vedoucí práce) ; Smíšek, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou povědomí matek v oblasti laické resuscitace novorozenců a kojenců a je koncipována jako práce teoreticko-praktická. Teoretická část bakalářské práce byla rozdělena na sedm kapitol. První kapitola popisuje novorozenecké a kojenecké období. Další kapitoly uvádí doporučené postupy v resuscitaci novorozence a kojence dle současných Guidelines z roku 2021, dále definují řetězec přežití, neodkladnou přednemocniční péči, základní a rozšířenou neodkladnou resuscitaci. Pátá kapitola se zabývá vzděláváním v základní neodkladné resuscitaci. V posledních kapitolách je rozebrána problematika náhlých život ohrožujících epizod - náhlá život ohrožující příhoda (ALTE), náhlá vyřešená nevysvětlitelná ohrožující událost (BRUE), neočekávaný postnatální kolaps (SUPC) a v neposlední řadě také problematika syndromu náhlého úmrtí kojence (SIDS), kde je kladen důraz na jeho rizikové faktory a preventivní opatření. Pro praktickou část mé bakalářské práce bylo využito kvantitativního dotazníkového šetření, které probíhalo v období 12/2022 až 2/2023 na Gynekologicko-porodnické klinice 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Cílovou skupinou dotazníkového šetření jsou ženy po porodu na odděleních šestinedělí. Respondentky měly k dispozici dotazník v papírové...
|
|
|
Kardiopulmonální neodkladná resuscitace laickou veřejností
SOKOLT, Jakub
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku poskytování kardiopulmonální neodkladné resuscitace laickou veřejností. Teoretická část práce se zabývá identifikací náhlé zástavy oběhu (dále NZO) a nejčastějšími příčinami, které ji mohou způsobit. Dále se zabývá neodkladnou resuscitací (dále NR), zásadami první pomoci (dále PP) a tísňovým voláním. Velký důraz je kladen na doporučené postupy pro NR u dospělé osoby a u dítěte se srdeční zástavou. Doporučené postupy se mimo jiné zaměřují na specifické situace jako je obstrukce dýchacích cest a tonutí. Poslední část teoretické práce se zabývá automatizovaným externím defibrilátorem (dále AED) a jeho obsluhu laickým zachráncem. Empirická část je tvořena dvěma cíli. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti kardiopulmonální neodkladné resuscitace u dospělých pacientů. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti kardiopulmonální neodkladné resuscitace u dětských pacientů. Pro empirickou část práce byl zvolen kvalitativní výzkum formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo 8 neselektovaných zástupců laické veřejnosti na území Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. Výsledky byly dále kategorizovány do 13 kategorií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že dotazovaná laická veřejnost má značné nedostatky v doporučených postupech Basic life support (BLS). Všichni dotazovaní informanti se shodli na tom, že by uvítali výukové programy, díky kterým by se u laiků zvýšila informovanost v postupech BLS.
|
|
|
Přehled doporučení pro neodkladnou resuscitaci a jejich využití v terénu
STEHLÍK, Oldřich
Tématem bakalářské práce jsou doporučené postupy pro neodkladnou resuscitaci v terénu. Celý text je strukturován do dvou částí, teoretické a výzkumné. Přičemž důraz je kladen na výzkumnou část a v ní zpracovaný průzkum. Teoretická část definuje neodkladnou resuscitaci a specifikuje její úkoly a cíle. Zahrnuty jsou příčiny náhlé zástavy oběhu, zásady zahájení a ukončení kardiopulmonální resuscitace a v neposlední řadě i prezentace faktorů, které zvyšují pravděpodobnost zotavení ze srdeční zástavy. Zvláštní pozornost je věnována deskripci doporučených postupů pro základní a rozšířenou neodkladnou resuscitaci dospělých a dětí, která vychází především z "Doporučených postupů pro resuscitaci 2015" publikovaných Evropskou resuscitační radou. V závěru teoretické části jsou blíže popsána neodkladná resuscitace ve specifických prostředích, tedy v terénu. Výzkumná část představuje výzkumné šetření, které se uskutečnilo mezi profesionálními záchranáři Zdravotnické záchranné služby a laickou veřejností. Data jsou získána kvantitativním výzkumem, metodou anonymních dotazníků, a následně statisticky zpracována a vyhodnocena. Pro zpracování této části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat, zda je laická veřejnost seznámena s přehledem doporučení pro neodkladnou resuscitaci. Náplní druhého cíle je zjistit, do jaké míry jsou profesionální záchranáři seznámeni se specifiky neodkladné resuscitace v terénu. Byly stanoveny dvě skupiny respondentů, profesionální záchranáři a laická veřejnost, a pro každou skupinu byl vytvořen samostatný dotazník. Data získaná z dotazníků byla prezentována v tabulkách a dále statisticky zpracována, vyhodnocena a shrnuta. Ukázalo se, že navzdory vysoké míře proškolení jsou znalosti laické veřejnosti o neodkladné resuscitaci velmi nízké. Většina respondentů nevěděla, kdy zahájit a kdy ukončit kardiopulmonální resuscitaci, neznala správný způsob jakým ji provádět. Dotazovaní si také neuvědomovali rozdíly mezi kardiopulmonální resuscitací dospělých a dětí. Jako nejzávažnější chápeme neznalost správného poměru kompresí hrudníku a vdechů při kardiopulmonální resuscitaci dospělého jedince. Míra správnosti odpovědí laické veřejnosti dosahovala necelých 43%. Výzkum vyjevil, že znalosti profesionálních záchranářů jsou na vysoké úrovni, avšak nejsou perfektní. Míra správnosti zodpovězení otázek dosáhla pouhých 83%. Zvláště problematická se ukázala být otázka zaměřená na maximální dobu, po kterou může být přerušena kardiopulmonální resuscitace. Paradoxní situace nastala u otázky zaměřené na rozdíly v neodkladné resuscitaci dospělých a dětí, jelikož míra správnosti zodpovězení otázky zaměřené přímo na rozdíly byla nízká (65%). Avšak u otázek, zaměřených na konkrétní postupy při kardiopulmonální resuscitaci dospělých a dětí, byly jejich znalosti na mnohem vyšší úrovni. Závěrem je nutné říci, že vzhledem k neznalosti neodkladné resuscitace laickou veřejností, by měla být navýšena osvěta o neodkladné resuscitaci a případně zefektivněn způsob a forma proškolení v ní. Vzhledem k určitým nedostatkům ve znalostech profesionálních záchranářů by bylo vhodné prozkoumat možné příčiny těchto neznalostí. Otázky, které z průzkumu znalostí profesionálních záchranářů neodkladné resuscitace v přednemocniční péči vyvstaly, nebylo možné zodpovědět v rámci této práce, proto by bylo vhodné zabývat se jimi v dalším empirickém šetření.
|
|
|
Znalostní předpoklady předlékařské první pomoci u pedagogů v mateřských školách
KOVÁŘÍK, Ondřej
Obsahem bakalářské práce s názvem Znalostní předpoklady předlékařské první pomoci u pedagogů v mateřských školách je stručné shrnutí akutních stavů a onemocnění vyskytujících se především u dětí předškolního věku. Teoretická část se zabývá vybranými úrazy. A to od těch nejzávažnějších (resuscitace, poruchy vědomí, dušení) až po ty méně závažné (např. zlomeniny). U každého z úrazů je stručně popsána patofyziologie, příznaky a na závěr poskytnutí předlékařské první pomoci. V této části je také popsáno, podle jakých zákonů jsou povinni se pedagogové v problematice první pomoci vzdělávat. Ke zpracování této části jsem nejčastěji používal obsahovou analýzu z odborné publikace. Druhá část, praktická, je věnována výzkumu, kde záměrem bylo zjistit znalosti první pomoci u pedagogů v mateřské škole. Výzkum probíhal metodou kvantitativní, a to formou dotazníků. Dotazník byl sestaven ze čtrnácti otázek. Tento dotazník byl vyplňován pedagogy nejčastěji při osobní schůzce přímo v mateřských školách v nejbližším okolí mého bydliště v Brně. Výzkum je zpracován do grafů s popisem. Výsledky odpovědí jsou uvedeny u každého grafu v procentech. Hypotéza, která byla na začátku výzkumu stanovena, se výzkumem nepotvrdila. Pedagogičtí pracovníci mají dostatečné znalosti z předlékařské první pomoci. Mají však mezery v oblasti nových poznatků první pomoci (např. resuscitace, dušení). V těchto případech by většina pedagogů jednala podle zastaralých norem. V dalších otázkách dotazníku převládaly především správné odpovědi. Zajímavým zjištění bylo, že polovina dotázaných neabsolvovala žádné školení první pomoci.
|
|
|
Znalosti zdravotních sester v domově důchodců o poskytování první pomoci jako předpoklad snižování úmrtnosti
ULBRICHOVÁ, Dagmar
Vybrala jsem si téma Znalosti zdravotních sester v domově důchodců o poskytování první pomoci jako předpoklad snižování úmrtnosti, protože první pomoc je prvním, nesmírně důležitým článkem záchranného řetězce. První pomoc je často nutné poskytnout i v mnoha zdravotnických zařízeních, jedním ze zástupců je i domov důchodců. V domově důchodců žijí staří lidé, kteří jsou nejrizikovější skupinou z hlediska úrazů a jsou ohroženi vznikem akutních onemocnění. Pro naplnění výše uvedeného cíle bylo využito kvalitativního výzkumu metody dotazování techniky rozhovoru s otevřenými otázkami a metody pozorování. Sběr dat probíhal u zdravotních sester v domově důchodců v Chýnově. K získávání dat z rozhovoru byl použit záznamový arch, v němž byl prostor pro odpovědi na všechny otázky. Pozorování bylo spíše metodou, která doplnila a rozšířila informaci, o znalosti resuscitace, získanou rozhovorem. Pozorování bylo zaměřeno na situaci, kterou zdravotní sestry řešily prakticky a měly k dispozici figurínu, která slouží pro výuku první pomoci. Cílový a výzkumný soubor tvořilo deset zdravotních sester v domově důchodců v Chýnově, které se mohou setkat se stavy, jenž budou vyžadovat znalosti o poskytování první pomoci. Výzkum probíhal na přelomu února a března roku 2008. Před zahájením výzkumu mi byl dán souhlas od vedení domova důchodců k provádění výzkumu v jejich zařízení. Cílem práce bylo zmapovat znalosti zdravotních sester v domově důchodců o poskytování první pomoci. Cíl práce byl splněn. Jen si myslím, že by bylo dobré, kdyby zdravotní sestry byly informovány o nových postupech v první pomoci. Na základě provedeného výzkumu byly stanoveny hypotézy. H1 Zdravotní sestry mají znalosti o poskytování první pomoci. H2 Zdravotní sestry neznají nové doporučení pro provádění resuscitace. Se získanými s výsledky je možné stanovit následující výzkumnou otázku: {\clqq}Nebylo by vhodné pořádat v určitých časových intervalech kurzy první pomoci pro zdravotnický personál v domovech důchodců?`` Výsledky výzkumu budou předány vedení domova důchodců ke zkvalitnění péče o seniory. V domově důchodců v Chýnově bude provedena edukace zdravotních sester o první pomoci.
|
host ::
RSS.