Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Podpora kamarádských vztahů ve školní třídě za užití metod a technik dramatické výchovy
Moláčková, Jana ; Valentová, Lidmila (vedoucí práce) ; Linková, Marie (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá podporou kamarádských vztahů ve školní třídě za užití metod a technik dramatické výchovy. V teoretické části se zaměřuji na charakteristiku žáka mladšího školního věku a školní třídu jako sociální skupinu. V metodické části programu uvádím hlavní metody výzkumného šetření, jako je rozhovor, sociálně psychologické hry, metody a techniky dramatické výchovy a průpravné hry a cvičení. V praktické části navrhuji intervenční program, kde pomocí metod a technik dramatické výchovy usiluji o podporu kamarádských vztahů ve školní třídě Intervenční program má rozsah šesti setkání se školní třídou a ověřuji jeho aplikovatelnost pro školní praxi.
VLIV SOCIOKULTURNÍHO PROSTŘEDÍ NA VZNIK STRACHŮ A ÚZKOSTÍ V DĚTSTVÍ, PSYCHOSOCIÁLNÍ PODPORA A EDUKACE
HLAVATÁ, Šárka
Abstrakt O úzkosti a strachu víme, že jsou biologicky pestré a podílejí se na přežití jedince a tím i lidského druhu. Umožňují nám adaptaci, stejně tak jako přispívají k formování osobnosti člověka. Jejich konkrétní projev je dán biologickými dispozicemi, zkušenostmi získanými během života a tím i vlivem prostředí a učením. S jistotou nemůžeme říci, jak velký vliv má na dané emoce vrozenost včetně dědičnosti a v jaké míře se na nich podílí prostředí. Výchova a individuální zkušenost překrývají vrozené dispozice a určují obsah i formu jednotlivých strachů.Úzkost a různé formy strachu znepříjemňují dítěti přítomné chvíle a často mu brání podávat ve škole výkon, který by odpovídal jeho schopnostem. Mohou také natrvalo poznamenat jeho osobnostní vývoj. Zejména meziosobní vztahy a zvláště pak vztahy rodičů mezi nimi samými se promítají do jednání s dítětem. Což umožňuje hlubší porozumění příčinám a mechanismům, jež přispívají k rozvoji projevů strachu a úzkostnosti u dětí. Dětské zkušenosti jsou pro pozdější vývoj osobnosti člověka nepostradatelné. Zvolenou metodikou je technika sekundární obsahové analýzy dat adekvátních dokumentů týkajících se strachů a úzkostí a technika dotazníku s dětmi ve školských zařízeních prvého a druhého stupně.Pro sběr dat byl vytvořen dotazník skládající se ze dvou částí. A to z části čtrnácti otázek, které se týkaly sociálního prostředí dítěte a povědomí strachů a úzkostí u dotazované skupiny dětí. Dále pak dotazník obsahuje část jedenácti obrázků. Tato část je původní jihočeskou metodou MUDr. Václava Moravy, mající dlouholetou tradici. Která se odvíjí ze zkušeností a odborných znalostí tohoto lékaře v dětské psychiatrii. Obrázková část je sestavena na principech psychologické projektivní diagnostické metody, testu TAT (tematicko-apercepční test). Respondenty dotazníků byly děti, základní školy Emy Destinové v Českých Budějovicích. Navštěvující první a druhý stupeň. Přesněji třetí a čtvrtou třídu a třídu osmou a devátou. Pro vyhodnocení obou částí dotazníku byly použity tabulky a grafy a výsledky jsou uvedeny v procentech či v průměru, graficky. V práci jsem se zaměřila na základní vymezení strachu a úzkosti v dětství a dále na vznik těchto emocí a jejich předcházení. Cílem práce byl monitoring se zaměřením na výskyt dětských strachů a úzkostí vlivem sociokulturního prostředí, ve kterém se pohybují (a to rodiny, školy, media, volnočasové aktivity apod.). Výsledky této bakalářské práce mohou přispět k odkrytí rizik a faktorů, které spoluúčinkují při vzniku strachů a úzkostí v dětství. A tím může sloužit i jako podklad pro učitele a rodiče k lepšímu pochopení dětí. Na základě zhodnocení primárních dat byla stanovena hypotéza. Hypotéza se potvrdila. U dětí mladšího školního věku se častěji objevuje strach či úzkost.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.