|
|
Spalování odpadních plynů
Krček, Robin ; Lisá, Hana (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou využití odpadních plynů jako paliva. První část se zaměřuje na procesy vzniku, vlastnosti a složení vybraných odpadních plynů. Následuje část obsahující přehled metod využívaných při úpravách a odstraňování znečišťujících látek z plynu. Nakonec jsou shrnuty technologie, které spalováním odpadních plynů vyrábějí elek-trickou, tepelnou nebo mechanickou energii.
|
|
|
Studie potenciálu integrovaného řešení jednotky „waste-to-energy“
Freisleben, Vít ; Turek, Vojtěch (oponent) ; Jegla, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem technologických úprav stávající průmyslové jednotky „waste-to-energy“, která slouží k termickému zpracování procesních odplynů obsahujících VOC a CO za vzniku spalin. Hlavním cílem návrhu takových úprav stávající jednotky je zlepšení jejích provozních parametrů s ohledem na ekonomii, ekologii a efektivitu využití tepelné energie. V první části práce byl popsán stávající provoz se všemi významnými procesními parametry. Dále byla identifikována všechna klíčová zařízení sloužící ke zpracování odplynů nebo k využití odpadního tepla. V hlavní části práce je uvedena řada konkrétních úprav stávající jednotky zahrnujících technologii tepelné intenzifikace stávajících výměníků tepla, dále návrh nových a účinnějších výměníků tepla a nakonec zavedení technologie katalytické oxidace za účelem katalytického rozkladu polutantů obsažených v odplynech. Výstupem práce je technické, ekonomické a ekologické srovnání navržených technologických úprav se stávajícím provozem.
|
|
|
Návrh čištění odpadních plynů
Kubík, Michal ; Lisá, Hana (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problémem nečistot v odpadních a generovaných plynech. Tyto plyny jsou obvykle nízko výhřevné s poměrně vysokými obsahy nejrůznějších nečistot, které jsou hlavním problémem těchto plynných paliv. Po správné úpravě však mohou ve spalovacích zařízeních nahrazovat zemní plyn. První část práce je rešeršní a teoretická. Základem je stručně charakterizována biomasa a samotný proces zplyňování. Poté jsou popsány nejčastější odpadní plyny – jejich původ a přibližné složení. Další část je věnována jednotlivým typům nečistot, na kterou navazují způsoby jejich odstraňování. Metodou, která může buď současně nebo po určité modifikaci odstraňovat více typů nečistot, je mokrá vypírka, na kterou se proto zaměřuje samostatná kapitola. Existují ale i jiné možnosti čištění, které jsou proto také popsány. V druhé části je navržena a poté experimentálně ověřena a zhodnocena funkce jednoduché mokré pračky odstraňující dehet z plynu generovaného na experimentálním zařízení Biofluid. Při vypírání se zkoumá účinnost odloučení dehtu v závislosti na teplotě prací vody.
|
|
|
Zneškodňování odpadních plynů znečištěných freony
Frydrych, Tomáš ; Houdková, Lucie (oponent) ; Dvořák, Radek (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá experimentálním výzkumem zneškodňování freonu R-22 (CHClF2 - chlorodifluorometan ) za různých provozních podmínek, pomocí poloprovozní experimentální jednotky, instalované v těžkých laboratořích Ústavu procesního a ekologického inženýrství v Brně. Tato jednotka umožňuje zneškodnění odpadních plynů, resp. spalin pomocí termické nebo katalytické oxidace. Vycházelo se z teoretického výzkumu, ve kterém bylo provedeno zneškodňování freonu R-22 v laboratorním měřítku. V rámci experimentálních prací byly navrženy režimy pro spalování freonu R-22, dále bude provedeno samotné zneškodňování freonu R-22 pomocí katalytické oxidace na katalyzátoru Pt/Al2O3 a následně budou tyto zkoušky vyhodnoceny. Součástí práce je také rešerše základních způsobů zneškodňování freonů, popis experimentálního zařízení a diskuze výsledků.
|
|
|
Zařízení pro zneškodňování odpadních plynů katalytickou oxidací
Brummer, Vladimír ; Martinec, Jan (oponent) ; Leštinský, Pavel (oponent) ; Bébar, Ladislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem zařízení pro odstraňování těkavých organických látek (VOC) a oxidu uhelnatého (CO) metodou katalytické oxidace a volbou vhodných technologických podmínek pro tuto technologii. Úvod práce je věnován seznámení se s problematikou katalytické oxidace, používaných katalyzátorů, nosičů katalyzátorů a jejich aktivních složek. Jsou nastíněny výhody a nevýhody využití katalytické oxidace proti termickému zpracování a shrnuty aktuálně platné legislativní podmínky pro emise VOC a CO. V další části práce je uveden základní matematický aparát a rešerše dostupných poznatků pro model katalytického reaktoru. Předložený vypracovaný kinetický model uvažuje kontinuální reaktor s pístovým tokem plynu a adiabatickým ohřevem oxidačními reakcemi s korekcí na teplotní ztráty reaktoru. Další kapitola pojednává o návrhu nového prototypu poloprovozní jednotky katalytické oxidace (tj. reaktoru vč. periferií) primárně určeného pro monolitické katalyzátory a sypané katalyzátory formou pevného lože. Podkladem pro konstrukční návrh a dimenzování zařízení jsou materiálové a energetické bilance v programu ChemCAD pro různé plánované použití jednotky, z kterých byly definovány okrajové podmínky provozních parametrů jednotky. Poloprovozní jednotka byla navrhnuta a postavena, byla otestována její základní funkčnost a následně bylo získáno rozsáhlé množství experimentálních dat nejenom pro kinetický model reaktoru. Výsledky modelu pro katalytické spalování byly v dobré shodě s naměřenými výsledky. V další části práce jsou uvedeny dvě případové studie využití katalytické oxidace pro chemický průmysl, konkrétně byla řešena změna režimu nekatalytického spalování odplynů z chemické výroby závodů firmy Momentive Speciality Chemicals v Sokolově a v závodě téže firmy v Leuna (Německo) na katalytický proces. Tyto případové studie přinesly mnoho cenných experimentálních a technologických poznatků z dlouhodobých poloprovozních testů i ověření návrhové koncepce, díky kterým bylo později možné navrhnout pilotní jednotku odstranění polutantů v prostorech NETME Centra a mimo jiné i ekonomicky zhodnotit provozní použití katalytické oxidace pro čištění odpadních plynů v porovnání s klasickým spalováním odpadních plynů na dvou zcela odlišných konkrétních případech. Tyto informace byly cenné a nutné z hlediska ověření předpokladů teoretické části práce na zcela konkrétních podmínkách dvou různých průmyslových výrob. Dle získaných praktických zkušeností a teoretických poznatků byly vypracovány zásady pro navrhování zařízení pro odstraňování VOC a CO v průmyslu.
|
|
|
Integrované řešení jednotky „waste gas-to-energy“
Freisleben, Vít ; Buzík, Jiří (oponent) ; Reppich, Marcus (oponent) ; Jegla, Zdeněk (vedoucí práce)
Jednotky pro energetické využití plynných odpadů – anglicky „Waste Gas-to-Energy“ (WGtE) – umožňují jejich termické zpracování a současně energetické využití. Provoz jednotek WGtE je však spojen s velkou spotřebou externího paliva a produkované spaliny vyžadují aplikaci technologie čištění spalin. Tato dizertační práce prezentuje výsledky doktorského studia zaměřeného na téma integrovaného řešení jednotky WGtE, což je účinný přístup pro dosažení úspor spotřeby externího paliva při minimalizaci investičních nákladů. Nejprve je zde představena vyvinutá analytická metoda pro návrh technologických úprav existujících jednotek WGtE zpracovávajících odpadní plyny za účelem dosažení jejich hospodárného a více ekologického provozu. Pozornost je věnována především popisu vytvořených matematických vztahů a grafických nástrojů, které mohou být využity odbornou veřejností, zejména provozovateli jednotek WGtE. Pro další snížení negativního vlivu těchto provozů na životní prostředí je druhou oblastí řešenou v dizertační práci vývoj zařízení na čištění spalin redukcí koncentrace oxidů dusíku. Vedle technologické koncepce a konstrukčního provedení tohoto zařízení jsou zde prezentovány výsledky experimentální činnosti v laboratorních i průmyslových podmínkách, kde byl potvrzen velký potenciál využití těchto zařízení jak v jednotkách WGtE, tak v celé řadě dalších průmyslových spalovacích zařízení.
|
|
|
Spalování odpadních plynů
Krček, Robin ; Lisá, Hana (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou využití odpadních plynů jako paliva. První část se zaměřuje na procesy vzniku, vlastnosti a složení vybraných odpadních plynů. Následuje část obsahující přehled metod využívaných při úpravách a odstraňování znečišťujících látek z plynu. Nakonec jsou shrnuty technologie, které spalováním odpadních plynů vyrábějí elek-trickou, tepelnou nebo mechanickou energii.
|
|
|
Studie potenciálu integrovaného řešení jednotky „waste-to-energy“
Freisleben, Vít ; Turek, Vojtěch (oponent) ; Jegla, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem technologických úprav stávající průmyslové jednotky „waste-to-energy“, která slouží k termickému zpracování procesních odplynů obsahujících VOC a CO za vzniku spalin. Hlavním cílem návrhu takových úprav stávající jednotky je zlepšení jejích provozních parametrů s ohledem na ekonomii, ekologii a efektivitu využití tepelné energie. V první části práce byl popsán stávající provoz se všemi významnými procesními parametry. Dále byla identifikována všechna klíčová zařízení sloužící ke zpracování odplynů nebo k využití odpadního tepla. V hlavní části práce je uvedena řada konkrétních úprav stávající jednotky zahrnujících technologii tepelné intenzifikace stávajících výměníků tepla, dále návrh nových a účinnějších výměníků tepla a nakonec zavedení technologie katalytické oxidace za účelem katalytického rozkladu polutantů obsažených v odplynech. Výstupem práce je technické, ekonomické a ekologické srovnání navržených technologických úprav se stávajícím provozem.
|
|
|
Návrh čištění odpadních plynů
Kubík, Michal ; Lisá, Hana (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problémem nečistot v odpadních a generovaných plynech. Tyto plyny jsou obvykle nízko výhřevné s poměrně vysokými obsahy nejrůznějších nečistot, které jsou hlavním problémem těchto plynných paliv. Po správné úpravě však mohou ve spalovacích zařízeních nahrazovat zemní plyn. První část práce je rešeršní a teoretická. Základem je stručně charakterizována biomasa a samotný proces zplyňování. Poté jsou popsány nejčastější odpadní plyny – jejich původ a přibližné složení. Další část je věnována jednotlivým typům nečistot, na kterou navazují způsoby jejich odstraňování. Metodou, která může buď současně nebo po určité modifikaci odstraňovat více typů nečistot, je mokrá vypírka, na kterou se proto zaměřuje samostatná kapitola. Existují ale i jiné možnosti čištění, které jsou proto také popsány. V druhé části je navržena a poté experimentálně ověřena a zhodnocena funkce jednoduché mokré pračky odstraňující dehet z plynu generovaného na experimentálním zařízení Biofluid. Při vypírání se zkoumá účinnost odloučení dehtu v závislosti na teplotě prací vody.
|
|
|
Zařízení pro zneškodňování odpadních plynů katalytickou oxidací
Brummer, Vladimír ; Martinec, Jan (oponent) ; Leštinský, Pavel (oponent) ; Bébar, Ladislav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem zařízení pro odstraňování těkavých organických látek (VOC) a oxidu uhelnatého (CO) metodou katalytické oxidace a volbou vhodných technologických podmínek pro tuto technologii. Úvod práce je věnován seznámení se s problematikou katalytické oxidace, používaných katalyzátorů, nosičů katalyzátorů a jejich aktivních složek. Jsou nastíněny výhody a nevýhody využití katalytické oxidace proti termickému zpracování a shrnuty aktuálně platné legislativní podmínky pro emise VOC a CO. V další části práce je uveden základní matematický aparát a rešerše dostupných poznatků pro model katalytického reaktoru. Předložený vypracovaný kinetický model uvažuje kontinuální reaktor s pístovým tokem plynu a adiabatickým ohřevem oxidačními reakcemi s korekcí na teplotní ztráty reaktoru. Další kapitola pojednává o návrhu nového prototypu poloprovozní jednotky katalytické oxidace (tj. reaktoru vč. periferií) primárně určeného pro monolitické katalyzátory a sypané katalyzátory formou pevného lože. Podkladem pro konstrukční návrh a dimenzování zařízení jsou materiálové a energetické bilance v programu ChemCAD pro různé plánované použití jednotky, z kterých byly definovány okrajové podmínky provozních parametrů jednotky. Poloprovozní jednotka byla navrhnuta a postavena, byla otestována její základní funkčnost a následně bylo získáno rozsáhlé množství experimentálních dat nejenom pro kinetický model reaktoru. Výsledky modelu pro katalytické spalování byly v dobré shodě s naměřenými výsledky. V další části práce jsou uvedeny dvě případové studie využití katalytické oxidace pro chemický průmysl, konkrétně byla řešena změna režimu nekatalytického spalování odplynů z chemické výroby závodů firmy Momentive Speciality Chemicals v Sokolově a v závodě téže firmy v Leuna (Německo) na katalytický proces. Tyto případové studie přinesly mnoho cenných experimentálních a technologických poznatků z dlouhodobých poloprovozních testů i ověření návrhové koncepce, díky kterým bylo později možné navrhnout pilotní jednotku odstranění polutantů v prostorech NETME Centra a mimo jiné i ekonomicky zhodnotit provozní použití katalytické oxidace pro čištění odpadních plynů v porovnání s klasickým spalováním odpadních plynů na dvou zcela odlišných konkrétních případech. Tyto informace byly cenné a nutné z hlediska ověření předpokladů teoretické části práce na zcela konkrétních podmínkách dvou různých průmyslových výrob. Dle získaných praktických zkušeností a teoretických poznatků byly vypracovány zásady pro navrhování zařízení pro odstraňování VOC a CO v průmyslu.
|
host ::
RSS.