|
|
Krajina pokaždé jinak - LE3N8 LEŠNÁ
Zavadil, Ondřej ; Ženčák, Přemysl (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrat krajiny lidem ve smyslu znovuobjevení bohatství v našem těsném sousedství s návazností na vztah lidí a krajiny. Práci a teoretická východiska uplatňuji v místě mého bydliště, kterým je katastrálním území Lešná, do kterého náleží 7 obcí (Lešná, Jasenice, Lhotka nad Bečvou, Mštěnovice, Perná, Příluky a Vysoká). Základem pro práci se stal osobní vztah k řešené lokalitě a fyzický výzkum v podobě procházení území po přímce, po cestičkách a hledání vazeb v krajině. Pouhou změnou pohybu po území, jsem mohl prožít vlastní intenzivní zkušenost, o kterou se opírám ve svých návrzích. V území jsem vybral 8 míst s jedinečným charakterem, do kterých aplikuji navrhované stavby. Každé z těchto jedinečných míst si z historie nese vlastní jméno, které však dnes již málokdo zná. Konkrétními architektonickými návrhy vracím těmto místům jejich jméno a přivádím je znovu k životu skrze lidi, kteří tyto místa začnou objevovat.
|
|
|
Krajina pokaždé jinak - LE3N8 LEŠNÁ
Zavadil, Ondřej ; Ženčák, Přemysl (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je návrat krajiny lidem ve smyslu znovuobjevení bohatství v našem těsném sousedství s návazností na vztah lidí a krajiny. Práci a teoretická východiska uplatňuji v místě mého bydliště, kterým je katastrálním území Lešná, do kterého náleží 7 obcí (Lešná, Jasenice, Lhotka nad Bečvou, Mštěnovice, Perná, Příluky a Vysoká). Základem pro práci se stal osobní vztah k řešené lokalitě a fyzický výzkum v podobě procházení území po přímce, po cestičkách a hledání vazeb v krajině. Pouhou změnou pohybu po území, jsem mohl prožít vlastní intenzivní zkušenost, o kterou se opírám ve svých návrzích. V území jsem vybral 8 míst s jedinečným charakterem, do kterých aplikuji navrhované stavby. Každé z těchto jedinečných míst si z historie nese vlastní jméno, které však dnes již málokdo zná. Konkrétními architektonickými návrhy vracím těmto místům jejich jméno a přivádím je znovu k životu skrze lidi, kteří tyto místa začnou objevovat.
|
|
|
Zámek Vysoká
Bílková, Inka Jindřiška ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Jirásková, Věra (oponent)
Zámek Vysoká ABSTRAKT Tato práce se věnuje zámku Vysoká, ve kterém se nachází památník Antonína Dvořáka. Cílem je vytvořit ucelený příběh zámku, jeho historie i současnosti, uvést kontext doby, kdy byl postaven, s jakými osobnostmi byl spojen a jak se zde žilo. Historie Vysoké sahá až do 14. století, až v 19. století se zde objevuje hrabě Václav Robert Kounic, který zadal projekt zámku českému staviteli a pozdějšímu pražskému starostovi Čeňku Gregorovi. Gregor vytvořil zámek ve stylu neorenesance. Tento historizující styl byl v 19. století v Čechách velmi rozšířený. Podoba zámku v současnosti se dochovala bez velkých změn. Díky hraběti Kounicovi na Vysokou přijíždí řada tehdejších významných osobností z oblasti politiky, literatury etc. Manželkou hraběte je Josefína Čermáková, herečka prozatímního divadla a švagrová hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Tím na Vysokou přijíždějí i osobnosti hudebního světa. Dvořák se zamiloval do okolní krajiny, která mu byla inspirací při komponování a řada jeho slavných děl vzniká zde. Zprvu přijížděl jako host Kounicových, později využil nabídku hraběte a vybudoval ve Vysoké vlastní dům, který je známý jako vila Rusalka. Hrabě Kounic definitivně opouští Vysokou roku 1905. Zámek mění majitele přes dr. Žáka na firmu Silberstern a synové. Jedná se o rodinu židovského...
|
|
|
Zpracování plánu pěče pro lokalitu Vysoká v Novohradských horách
ŘÍHOVÁ, Simona
Cílem práce je sestavení plánu péče o přírodní památku Vysoká ? návrh na vyhlášení dle platné metodiky pod č. j. M/100856/04, ve znění pozdějších předpisů. Úvodní část je věnována popisu základní literatury a metodice. V následující kapitole je zpracována fyzicko-geografická charakteristika Vysoké v rámci Novohradských hor. Stěžejní kapitolou je samotný vypracovaný plán péče. Vymezuje území přírodní památky a její ochranné pásmo. Seznamuje a lokalizuje nám kryogenní mezoformy, které by měly být předmětem ochrany. Součástí plánu péče je i souhrn zákazů a doporučení, které by měly přispět k uchování útvarů pro další generace. Poslední kapitolu tvoří možnosti realizace plánu péče prostřednictvím vybraných operačních programů. práce je doplněna o mapové přílohy, které jsou vytvořeny prostřednictvím systému GIS. Nedílnou součástí jsou i fotografické přílohy.
|
host ::
RSS.