|
|
Koloběh kobaltu v životním prostředí
Charuza, Martin ; Mládková, Zuzana (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá významem kobaltu v životním prostředí, zejména jako součásti vitaminu B12. Vitamin B12 je komplex, který je nezbytný pro správnou tvorbu červených krvinek a DNA, kromě toho ovlivňuje spoustu dalších procesů v organismech. Kobalt tvoří mnoho komplexních sloučenin, které jsou zmíněny v této práci. Nejčastější oxidační čísla kobaltu ve sloučeninách jsou +II a +III. Ve druhé části je popsáno spektrofotometrické stanovení kobaltu vhodnými činidly. Existuje celá řada spektrofotometrických činidel, kterými lze stanovit kobalt ve vzorku. Nejčastěji používaná spektrofotometrická činidla pro stanovení kobaltu jsou 4-(2-pyridylazo)resorcinol (PAR), 1-(2-pyridylazo)-2-naftol (PAN), 2-(5-brom-2-pyridylazo)-5-diethylaminofenol (5-Brom-PADAP), 4-(2-thiazolylazo)resorcinol (TAR) a 2-(2-thiazolylazo)-4-methoxyfenol (TAMP). Všechna tato činidla jsou heterocyklická azobarviva, na které se kobalt váže koordinačně kovalentní vazbou a tvoří s nimi stabilní komplex.
|
|
|
Mikrostanovení kobaltu metodami molekulové a atomové absorpční spektrometrie
Charuza, Martin ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na mikrostanovení kobaltu UV-VIS spektrofotometrií organickými činidly a porovnání s atomovou absorpční spektrometrií. V první části jsou podrobně popsány vlastnosti, výskyt a význam kobaltu v životním prostředí, včetně jako součásti vitaminu B12. Pozornost je věnována i sloučeninám kobaltu, zejména v oxidačních stavech +II a +III. Dále jsou uvedeny metody prekoncentrace a úpravy vzorku pro stanovení kobaltu ve vzorcích. Jsou popsány některé optické analytické metody stanovení kobaltu s důrazem na nejdůležitější spektrofotometrická činidla pro stanovení kobaltu. V experimentální části je zahrnuta optimalizace spektrofotometrického stanovení kobaltu s organickými činidly 4-(2-pyridylazo)resorcinolem a 2-(5-brom-2-pyridylazo)-5-diethylaminofenolem a stanovení kobaltu metodou atomové absorpce s elektrotermickou atomizací a s atomizací v plameni. Z reálných vzorků vod (povrchová, podpovrchová, minerální balená a odpadní) byly všechny proměřeny zmíněnými spektrofotometrickými činidly a metodami atomové absorpce. Výsledky stanovení byly porovnány. Vzorek vitaminu B12 byl proměřen také všemi zmiňovanými metodami.
|
|
|
Porovnání detekčních cel pro chemiluminiscenční stanovení kobaltnatých iontů
Dospělová, Veronika ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Nováková, Eliška (oponent)
V této diplomové práci byla vyvinuta a zoptimalizována metoda pro stanovení kobaltnatých iontů pomocí sekvenční injekční analýzy. Pro stanovení kobaltnatých iontů byla využita chemiluminiscenční reakce luminolu, kdy dochází k jeho oxidaci peroxidem vodíku za katalýzy kobaltnatých iontů v bazickém prostředí. Reakce je doprovázena emisí záření ve formě chemiluminiscence, která je detekována při vlnové délce maxima 425 nm. Stanovení bylo provedeno v několika experimentálních uspořádáních s různými typy detekčních cel. Pro každé uspořádání byly podmínky měření optimalizovány tak, aby bylo dosaženo co nejvyššího a zároveň stabilního signálu intenzity chemiluminiscenčního záření. Následně za optimalizovaných podmínek byly proměřeny jednotlivé kalibrační závislosti a určeny základní charakteristiky měření. Na základě těchto vlastností bylo vybráno nejvhodnější uspořádání a typ detekční cely, pro které byly naměřeny interferenční studie vybraných významných kationtů. Vyvinutá metoda byla aplikována na stanovení vzorků vitamínu B12. Molekula vitamínu obsahuje právě jeden atom kobaltu, který byl před stanovením uvolněn za pomocí různých typů rozkladu. Klíčová slova Sekvenční injekční analýza Chemiluminiscence Luminol Kobaltnaté ionty Vitamín B12
|
|
|
Chemiluminiscenční stanovení vitamínu B12 technikou sekvenční injekční analýzy
Doležalová, Veronika ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Dian, Juraj (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá nalezením optimálních podmínek pro stanovení vitamínu B12 metodou techniky sekvenční injekční analýzy (SIA). Základem stanovení je chemiluminiscenční reakce, při níž dochází k oxidaci luminolu peroxidem vodíku za katalýzy iontů kobaltu v bazickém prostředí. Pomocí spektrofluorometrického detektoru byla proměřována intenzita chemiluminiscenčního záření a naměřené intenzity byly zaznamenávány. Před samotným stanovením byly experimentálně nalezeny vhodné experimentální podmínky. Celkem byly optimalizovaný 4 parametry, a to hmotnostní procento peroxidu vodíku, poměr objemu mezi dávkovaným vzorkem kobaltnatých iontů a roztokem luminolu, průtoková rychlost vzorku a koncentrace luminolu. Za optimalizovaných podmínek došlo k proměření několika roztoků o známé koncentraci kobaltnatých iontů, na základě čehož byla sestavena kalibrační závislost intenzity chemiluminiscenčního záření na koncentraci iontů kobaltu. Pro toto stanovení byly určeny základní charakteristiky. Pro stanovení samotného vitamínu B12 technikou SIA bylo vycházeno z faktu, že molekula tohoto vitamínu obsahuje právě jeden atom kobaltu, který byl za pomocí působení UV záření z molekuly uvolněn. V závěru práce byla porovnána koncentrace získaná měřením s deklarovanou koncentrací vzorku vitamínu B12 od výrobce....
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče u pacienta s funikulární myelózou
Voleský, Kryštof ; Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Hankovcová, Eva (oponent)
Autor: Kryštof Voleský Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče pacienta s funikulární myelózou Cíle: Zpracování teoretických podkladů pro diagnózu funikulární myelóza a vypracování postupu fyzioterapeutické péče o pacienta s funikulární myelózou formou kazuistiky. Metody: Tato bakalářská práce vznikala na podkladě souvislé odborné praxe v Ústřední vojenské nemocnici Praha od 14.1. do 8.2. V rámci praxe jsem pracoval s pacientem s poškozením míchy (funikulární myelózou), který byl hospitalizován v období mé praxe (do 28.1.). Práce je rozdělena do dvou částí - obecná a speciální. V obecné části jsou zpracovány teoretické poznatky k dané diagnóze. Tato část obsahuje charakteristiku onemocnění, etiopatogenezi, diagnostiku, léčbu, přidružená onemocnění a fyzioterapeutickou postupy vztahující se k dané diagnóze. Speciální část obsahuje kazuistiku pacienta s funikulární myelózou. Výsledky: U pacienta došlo ke zlepšení v oblastech svalové síly, svalového zkrácení, rozsahů pohybu, eliminace progrese spasticity a vertikalizace. Závěr: V práci bylo dosaženo stanovených cílů. Konkrétně byla zpracována literární rešerše na danou diagnózu a kazuistika pacienta s popisem efektu aplikované terapie. Klíčová slova: Funikulární myelóza, perniciózní anémie, akutní gastritida, fyzioterapie při funikulární myelóze,...
|
|
|
Veganská výživa u dětí a dospívajících
KVÍČALOVÁ, Kamila
Práce se zabývá specifiky veganské stravy u dětí a dospívajících. Zkoumá vhodnost veganského způsobu stravování u dětí od narození až po období dospívání, definuje nezbytné složky potravy a jejich zastoupení a roli v dětské výživě. Dále se zaměřuje na možné nedostatkové živiny ve veganské stravě, jejich potřebné množství pro správný růst a vývoj dítěte, hlavní zdroje těchto živin v rostlinné stravě a jejich případné nahrazení a doplnění formou obohacených potravin či doplňků stravy. Pozornost je také věnována stravě matky v období těhotenství a kojení a jejímu vlivu na vývoj dítěte. Praktická část obsahuje výsledky rozhovorů s matkami z České republiky a Slovenska, jež stravují své děti vegansky. Zjišťuje informovanost těchto matek na poli dětské veganské výživy, způsob stravování jejich dětí, jejich zdravotní stav, ale také vztahy a podporu těchto rodin s jejich blízkým okolím, rodinou a přáteli, přístup pediatra a školních zařízení k tomuto jejich rozhodnutí.
|
|
|
Anémie se zaměřením na makrocytární anémie
ŠŤASTNÁ, Edita
Obsahem mé bakalářské práce jsou makrocytární anémie. Zabývám se celkovou problematikou anémií, jelikož se jedná o rozšířené onemocnění. Jednotlivé anémie rozděluji podle MCV na mikrocytární, normocytární a makrocytární. Dále se věnuji pouze tématu makrocytárních anémií. Makrocytární anémie nepatří mezi často se vyskytující anémie. Mezi hlavní příčiny vzniku makrocytózy patří deficit kyseliny listové a vitaminu B12. Ve své práci pracuji se souborem pacientů, kteří měli vyšetřený krevní obraz za období jednoho měsíce v Nemocnici České Budějovice a.s.. U těchto pacientů jsem zjišťovala frekvenci výskytu anémií, které jsem dále rozdělila podle MCV a zaměřila se na anémie makrocytární. Pracovala jsem s automatizovaným analyzátorem Unicel DxH 800 Beckman Coulter. U 12 % ze všech pacientů byla zjištěna makrocytární anémie. Výskyt tohoto onemocnění jsem pozorovala ve větším počtu případů u mužů a převážně ve věkové kategorii pacientů starších 50 let. U všech anemických pacientů jsem sledovala závažnost onemocnění. Většina pacientů byla vyšetřována pro lehký stupeň anémie popřípadě stupeň středně težký, těžké případy pouze vyjímečně. Poté jsem u jednotlivých pacientů, kteří trpí makrocytární anémií, dohledala, zda bylo provedeno biochemické vyšetření vitaminu B12 a kyseliny listové pomocí ADVIA analyzátoru. Zjistila jsem, že pouze u 12 % v případě vitaminu B12 a pouze 11 % v případě kyseliny listové, bylo dodatečné vyšetření k odhalení příčiny provedeno. Zajímalo mě, proč dané parametry nejsou vyšetřovány, sledovala jsem tedy na jakých odděleních tyto dva nejčastější deficity vyšetřují. a zda existuje spojitost mezi četností požadavků na toto vyšetření spolu s hodnotou MCV či závažností anémie. Na základě mých výsledků jsem zjistila, že v případě makrocytárních anémií často nedochází k hledání příčiny onemocnění a tím se snižuje i efektivita léčby.
|
|
|
Mikrostanovení kobaltu metodami molekulové a atomové absorpční spektrometrie
Charuza, Martin ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na mikrostanovení kobaltu UV-VIS spektrofotometrií organickými činidly a porovnání s atomovou absorpční spektrometrií. V první části jsou podrobně popsány vlastnosti, výskyt a význam kobaltu v životním prostředí, včetně jako součásti vitaminu B12. Pozornost je věnována i sloučeninám kobaltu, zejména v oxidačních stavech +II a +III. Dále jsou uvedeny metody prekoncentrace a úpravy vzorku pro stanovení kobaltu ve vzorcích. Jsou popsány některé optické analytické metody stanovení kobaltu s důrazem na nejdůležitější spektrofotometrická činidla pro stanovení kobaltu. V experimentální části je zahrnuta optimalizace spektrofotometrického stanovení kobaltu s organickými činidly 4-(2-pyridylazo)resorcinolem a 2-(5-brom-2-pyridylazo)-5-diethylaminofenolem a stanovení kobaltu metodou atomové absorpce s elektrotermickou atomizací a s atomizací v plameni. Z reálných vzorků vod (povrchová, podpovrchová, minerální balená a odpadní) byly všechny proměřeny zmíněnými spektrofotometrickými činidly a metodami atomové absorpce. Výsledky stanovení byly porovnány. Vzorek vitaminu B12 byl proměřen také všemi zmiňovanými metodami.
|
|
|
Koloběh kobaltu v životním prostředí
Charuza, Martin ; Mládková, Zuzana (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá významem kobaltu v životním prostředí, zejména jako součásti vitaminu B12. Vitamin B12 je komplex, který je nezbytný pro správnou tvorbu červených krvinek a DNA, kromě toho ovlivňuje spoustu dalších procesů v organismech. Kobalt tvoří mnoho komplexních sloučenin, které jsou zmíněny v této práci. Nejčastější oxidační čísla kobaltu ve sloučeninách jsou +II a +III. Ve druhé části je popsáno spektrofotometrické stanovení kobaltu vhodnými činidly. Existuje celá řada spektrofotometrických činidel, kterými lze stanovit kobalt ve vzorku. Nejčastěji používaná spektrofotometrická činidla pro stanovení kobaltu jsou 4-(2-pyridylazo)resorcinol (PAR), 1-(2-pyridylazo)-2-naftol (PAN), 2-(5-brom-2-pyridylazo)-5-diethylaminofenol (5-Brom-PADAP), 4-(2-thiazolylazo)resorcinol (TAR) a 2-(2-thiazolylazo)-4-methoxyfenol (TAMP). Všechna tato činidla jsou heterocyklická azobarviva, na které se kobalt váže koordinačně kovalentní vazbou a tvoří s nimi stabilní komplex.
|
|
|
Vliv snížené hladiny vitaminu B12 a kyseliny listové na morfologii erytrocytů
POPELOVÁ, Michaela
Morfologie erytrocytu je důležitým diagnostickým prvkem. Změny v morfologii mohou ukázat na určité onemocnění. Z morfologických znaků erytrocytu automatické analyzátory běžně vyšetřují velikost a barvitelnost. Velikost erytrocytu se pohybuje v rozmezí 6,7 - 7,7 mikrometrů. Menší erytrocyty jsou nazývány mikrocyty, větší pak makrocyty. Velikost erytrocytů posuzujeme podle hodnoty MCV (Mean Cell Volume), která udává průměrný objem erytrocytu. Pro správný vývoj a metabolismu erytrocytu je důležitý přísun látek potřebných pro krvetvorbu, jako jsou bílkoviny, vitaminy a minerály. Látkami ovlivňujícími morfologii erytrocytů jsou především železo, vitamin B12 a kyselina listová. Deficit těchto látek vede k morfologickým změnám krevního obrazu. Při nedostatku železa je v periferní krvi přítomna mikrocytóza (MCV < 80 fl). Opačná změna, makrocytóza, vzniká při deficitu vitaminu B12 a kyseliny listové (MCV >97 fl). Tato změna je hlavním tématem projektu. Kromě změn v periferní krvi vznikají v důsledku deficitu vitaminu B12 a kyseliny listové změny i v kostní dřeni. Deficit vitaminu B12 způsobí megaloblastovou přestavbu kostní dřeně. Megaloblastová přestavba kostní dřeně se od normoblastové kostní dřeně liší velikostí, tvarem a nepoměrem mezi vyzráváním jádra a cytoplazmy. Toto zaostávání zrání jádra za cytoplazmou, je způsobeno váznutím tvorby DNA, kterou způsobí již zmiňovaný deficit vitaminu B12. Hematologickými onemocněními způsobenými deficitem vitaminu B12 jsou megaloblastová anemie a perniciózní anemie. Tato onemocnění jsou v práci také zmíněna. Příčiny, které vedou k nedostatku obou vitaminů, jsou různé, např. nedostatečný příjmem potravou, či porucha ve vstřebávání. Automatické analyzátory dnes nabízí celou škálu vyšetření parametrů krevních buněk. Vzorky byly zpracovány na automatickém analyzátoru Coulter LH 750, který pracuje na impedančním principu. Hodnotu MCV analyzátor vypočte pomocí softwaru jako průměr všech naměřených impedančních pulzů. Z celkového počtu vyšetřených hladin vitaminu B12 byla makrocytóza přítomna u 4 % případů. Při deficitních hodnotách (< 150 ng/l) vitaminu B12 to pak bylo 52 %případů. Z celkového počtu vyšetřených hladin kyseliny listové byla makrocytóza přítomna u 7,5 % případů. Při deficitních hodnotách (< 3,1 mikrogram/l) kyseliny listové to pak bylo 38 % případů. Při zvýšených hodnotách MCV byl ve 27 % nalezen deficit vitaminu B12 a ve 33 % v případě kyseliny listové. Tato práce potvrdila souvislost mezi nedostatkem vitaminu B12 a kyseliny listové a následným vznikem morfologických změn. Při nálezu vysokého MCV se vyskytoval jen deficit vitaminu B12, nebo jen deficit kyseliny listové, anebo se současně vyskytoval deficit obou vitaminu.
|
host ::
RSS.