|
|
Problematika oběti trestného činu v kriminologii
Kováříková, Olga ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
Tato práce se snaží zprostředkovat široké veřejnosti poznatky z různých oborů (viktimologie, právo, psychologie, kriminologie) a vytvořit základní přehled situací a na ně navazujících reakcí, které se nezřídka objevují u obětí trestných činů. Výrazněji akcentovány jsou především psychologické aspekty viktimizace, které poskytují vysvětlení pocitů, jež oběti zažívají a jejich následného chování. První část textu zaměřuje pozornost na definování oblasti viktimologie, jejího vzniku, zakladatelů a jiných významných osobností tohoto vědního oboru a období největšího rozkvětu. Dále se zabývá historickým vývojem role oběti, která původně hrála klíčovou roli ve vyšetřování trestného činu a trestání pachatele. S rozvojem společnosti však oběť postupně ztratila svoji důležitost a její role byla omezena na poskytování svědectví. Druhá část se zaměřuje na definici oběti trestného činu, vysvětluje termín viktimnost a představuje některé z typologií obětí trestných činů. Současně detailněji popisuje specifické skupiny obětí, jako jsou děti, senioři a oběti domácího násilí a zvláštnosti, kterými se odlišují od běžných obětí. Dále analyzuje rozšířené mýty týkající se obětí. Třetí část popisuje primární, sekundární a terciární viktimizaci a reviktimizaci, nebo- li opakovanou viktimizaci. Zvláštní pozornost je...
|
|
|
Problematika oběti trestného činu v kriminologii
Časarová, Dominika ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Tématem předložené diplomové práce je problematika oběti trestného činu v kriminologii a jejím cílem je představit určitý souhrn aktuálních poznatků z kriminální viktimologie, současné právní úpravy práv obětí a také praktických možností pomoci obětem. První kapitola je věnována samotnému vědnímu oboru viktimologie a vyjasnění jejího vztahu s kriminologií. Následuje stručný přehled vývoje viktimologie od jejích počátků, až po její moderní pojetí a proměna pohledu na oběť v čase. Druhá kapitola se pak podrobněji věnuje oběti jako takové - vymezení daného pojmu, charakteristice, či vyvracení mýtu o "ideální oběti", který ve společnosti doposud ve velké míře přetrvává a může mít neblahý vliv na to, jak je s obětí zacházeno. Třetí kapitola se věnuje viktimizaci, tedy procesu, ve kterém se z jedince stává oběť. Pozornost je zaměřena zejména na chování samotné oběti, viktimologické zavinění, a vztah oběti a pachatele, který je z hlediska viktimizace klíčovým faktorem. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na právní úpravu ochrany oběti v České republice. Kapitola nejprve popisuje odlišení pojmu oběti od poškozeného, jenž je pojmem striktně procesním a jako takovému mu nenáleží mnohá práva, která náleží oběti. Dále je představena mezinárodní úprava ochrany obětí, ze které ta česká v mnoha ohledech vychází a zavádí...
|
|
|
Podvody na seniorech - prevence a řešení problému v kontextu sociální práce
TURKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá podvody na seniorech a prevenci z pohledu soci-álních pracovníků a policistů. Cílem práce je zjistit, jak vypadá v současné době prevence ze strany sociálních pracovníků a Policie ČR. Cílem práce je také zjistit, jaký druh podvodu se vyskytuje nejčastěji. Teoretická část práce obsahuje definice základních pojmů, které s tímto tématem souvisí. Definovány byly pomocí odborné literatury. Popsány jsou známé druhy podvodů, které pachatelé využívají. Praktická část byla zpracována formou kvalitativního výzkumu. Jako technika byl použit polostrukturovaný rozhovor. Rozhovory byly provedeny s policisty z oddělení tisku a prevence z Jihočeského kraje. Dále byly rozhovory vedeny se sociálními pracovníky, kteří pracují v sociálních službách zaměřených na tuto problematiku.
|
|
|
Problematika oběti trestného činu v kriminologii
Ulrychová, Kristýna ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Problematika oběti trestného činu v kriminologii Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o problematice oběti trestného činu v kriminologii. Jejím cílem je uvést čtenáře do této problematiky, a to nejen skrze popsání vývoje pohledu na oběť v historii, ale také tím, že ho provedu procesem viktimizace a obeznámením mimo jiné s tím, jakou roli v něm může sehrát chování oběti nebo vztah mezi obětí a pachatelem. Zároveň v ní uvádím, jaké faktory mohou mít vliv na to, že se kdokoliv může stát obětí, a jaké dopady může trestný čin na oběť mít. V neposlední řadě v ní popisuji současný stav ochrany oběti ve vybraných právních předpisech a druhy pomoci obětem poskytované. Pozornost věnuji také viktimologické prevenci, jejím druhům a podobám. V textu práce zmiňuji i několik návrhů de lege ferenda. Metoda, kterou jsem ve své práci použila, je především deskriptivní a analytická. Tato práce je rozčleněna na úvod, pět částí, které se následně dělí do kapitol a některé do bodů, a na závěr. První část se věnuje vymezení kriminologie a poté viktimologie, jejímu předmětu, stručně nastíněné historii vývoje a měnícímu se pohledu na oběť. Zabývá se také pojmem oběť v kriminologii a jednotlivými typologiemi obětí ˗˗ jak obecnými typy obětí, tak zvláštními typy obětí, jako jsou oběti senioři, oběti domácího násilí a oběti...
|
|
|
Geneze sociální pomoci v kontextu obětí trestných činů
PUDILOVÁ, Dana
Diplomová práce je zaměřena na genezi sociální pomoci v kontextu obětí trestných činů, jejímž cílem je komplexně tento vývoj v České republice popsat. Jedná se o teoretickou formu práce, při níž bylo využito metody obsahové analýzy, syntézy a komparace sekundárních dat. Jednotlivé kapitoly popisují témata, vztahující se k sociální pomoci obětem trestných činů. Úvodní kapitola obsahuje vysvětlení základních pojmů, které se pojí s viktimologií. Zde se objevuje definice trestného činu, oběti trestného činu a následně je také vysvětlen proces viktimizace. Navazující kapitola je již zaměřena na historické souvislosti, na základě nichž byl v roce 2013 přijat zákon č. 45/2013 Sb., který je považován za milník v pomoci obětem trestných činů. Další text je již věnován konkrétním druhům pomoci v České republice, ale i v zahraničí, včetně historického vývoje práv, až po práva současná. Pomoc obětem trestných činů v České republice je poskytována prostřednictvím subjektů, kterým je věnována samostatná kapitola. Jedná se o státní i nestátní subjekty, jež mají oprávnění tyto služby poskytovat. Diskuzní kapitola zahrnuje získané poznatky a připomínky, které byly zjištěny v průběhu vypracování této práce, a které by mohly být námětem pro odborníky k dalším diskuzím za účelem zefektivnění poskytovaných služeb a k posílení charakteru nízkoprahovosti sociální pomoci. Diplomová práce tvoří komplexní přehled sociální pomoci obětem trestných činů a může tak být využita rovněž k lepší orientaci laické veřejnosti v této oblasti.
|
|
|
Role sociálního a psychologického poradenství při pomoci obětem trestných činů
POLATOVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývá pomocí obětem trestných činů s důrazem na psychologickou stránku a cílem je analyzovat možnosti, které se pomoci týkají. První kapitola se věnuje viktimologii a viktimizaci, základním pojmům, které jsou pro pochopení problematiky důležité. Další kapitola klade důraz na pojem oběť. Vysvětluje typologii obětí a také pojednává o právech obětí. Další část je zaměřena na problematiku zvlášť zranitelné oběti. Významná je také část o subjektech, které pomoc obětem trestných činů poskytují. Podrobněji jsem se zaměřila na dva nejvýraznější subjekty, tedy Probační a mediační službu ČR a nestátní sektor je zde zastoupen neziskovou organizací Bílý kruh bezpečí. Těžiště práce spočívá v předposlední kapitole, a to konkrétní pomoci pro oběti trestných činů. Kapitola se zabývá podstatou laické, zejména psychologické a sociální pomoci. Na závěr se věnuji významu prevence kriminality. Celá problematika je doplněna o rozhovory s odborníky, kteří pomoc obětem poskytují. Získané poznatky ukázaly, jak důležitá je činnost poskytovatelů péče o oběti trestných činů a jak významný mají přínos pro uživatele.
|
|
|
Rodina vězněného jako objekt sociální práce
Potocká, Veronika ; Matoušková, Andrea (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou rodin, které čelí náhlému odloučení blízké osoby v důsledku uvěznění. Od dosavadní praxe se liší především tím, že je zaměřena primárně na rodinu, nikoliv vězně. Teoretická část se věnuje pojmovému a legislativnímu vymezení, negativním dopadům z uvěznění a specifickým potřebám rodiny vězněného jako objektu pomoci. Práce se okrajově dotýká tématu recidivy v kapitole věnované rodině jako subjektu pomoci při reintegraci vězně a také upozorňuje na potencionální rizika, která může rodina pro vězněného v tomto procesu znamenat. Vychází při tom ze zahraničních zkušeností, které jsou již tradičně napřed. Obsahem empirické části je kvalitativní výzkum provedený v rámci svépomocné skupiny rodin s vězněným členem a přináší nahlédnutí na konkrétní zkušenosti rodin. Jeho smyslem je jednak upozornit na samotnou existenci a potřeby této marginalizované sociální skupiny a rovněž nastínit účinnou pomoc, kterou by při zvládání této životní situace nejlépe využila. POTOCKÁ, Veronika. Rodina vězněného jako objekt sociální práce. Praha, 2014. 121 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Katedra sociální práce. Vedoucí práce: Andrea Matoušková.
|
|
|
Ochrana oběti trestného činu
Uhlířová, Markéta ; Tejnská, Katarína (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Ochrana oběti trestného činu Abstrakt Diplomová práce se zabývá ochranou oběti trestného činu, problematikou závažnou a v současné době i velmi aktuální. Na úvod se práce věnuje viktimologii, jakožto vědnímu oboru, jehož předmět zkoumání tvoří především oběť trestné činnosti. V rámci této kapitoly jsou představeny základní viktimologické pojmy, které jsou důležité pro komplexní pochopení zkoumané problematiky. Druhá kapitola přináší stručný přehled a porovnání vymezení definice oběti napříč základními mezinárodními dokumenty, legislativou EU a právním řádem České republiky. Tato část se posléze věnuje bližší analýze a zhodnocení aktuálně platných definic oběti a zvlášť zranitelné oběti vymezených v zákoně o obětech a rovněž stručnému představení zmíněného zákona. V třetí kapitole jsou popisovány a analyzovány jednotlivá práva, která obětem náleží výhradně podle výše uvedeného zákona a s ohledem na poznatky z praxe jsou představeny i návrhy na jejich zlepšení. Zákon o obětech zakotvil řadu významných práv, které obětem zlepšují jejich právní postavení, nicméně jejich výkon je v určitých případech problematický, a to zejména v souvislosti s právem oběti na informace. Ve čtvrté části jsou stručně představeny jednotlivé právní instrumenty tvořící právo oběti na ochranu před hrozícím nebezpečím. Podrobněji je...
|
|
|
Poškozený a oběť trestného činu
Kadeřávková, Martina ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Poškozený a oběť trestného činu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá právním postavením poškozeného a oběti trestného činu. Cílem této práce je popsat právní úpravu oběti a poškozeného v České republice, upozornit na její nedostatky a představit návrhy de lege ferenda. Autor v práci užívá popisnou metodu a kritickou analýzu. První a sedmá kapitola obsahuje též komparaci se zahraniční právní úpravou. Diplomová práce se skládá z úvodu, osmi kapitol a závěru. První část práce se věnuje obětem. V první kapitole autor vymezuje pojem oběti. Uvádí také její význam pro trestní právo. Další kapitola se zabývá viktimologií a jejími základními pojmy. Třetí kapitola obsahuje právní úpravu v České republice. Autor se věnuje stavu před přijetím zákona č. 45/2013 Sb., zákonu o obětech trestných činů, jeho prováděcím právním předpisům a zákonu č. 59/2017 Sb. Čtvrtá kapitola podrobně rozebírá práva obětí: právo na poskytnutí odborné pomoci, právo na informace, právo na ochranu před hrozícím nebezpečím, právo na ochranu soukromí, právo na ochranu před druhotnou újmou a právo na peněžitou pomoc. Pátá kapitola se věnuje pomoci obětem. Autor představuje registr poskytovatelů pomoci obětem a vybrané subjekty, které poskytují pomoc. Druhá polovina práce se zabývá poškozeným. Šestá kapitola obsahuje vymezení pojmu poškozený. V...
|
|
|
Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam
Zachrlová, Kamila ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Tato práce se zabývá oznamováním trestných činů jednak z hlediska úpravy v trestním právu hmotném i procesním a jednak z hlediska významu této problematiky v kriminologii. Práce je rozdělena do deseti kapitol. První kapitola charakterizuje roli oznamování trestných činů v trestním řízení. Zejména se pak zabývá postavením postupu při přijímání podnětů k zahájení trestního stíhání v trestním řízení. Následně se zabývá samotnými aspekty postupu při přijímání těchto podnětů, především trestním oznámením, jeho náležitostmi, možnostmi podání trestního oznámení, postupem po podání trestního oznámení, přičemž zde upozorňuje na problematiku uložení věci ad acta. Druhá kapitola poukazuje na práva, která mají v trestním řízení oznamovatel, poškozený a oběť v souvislosti s oznamováním. Tato kapitola zmiňuje problematiku poučování poškozeného, popř. oběti, při podávání trestního oznámení. Dále se tato kapitola zabývá právem oznamovatele na efektivní vyšetřování. Třetí kapitola se zabývá výhodami oznámení trestného činu jeho pachatelem, které jsou zakotveny v trestním zákoníku. Čtvrtá kapitola se věnuje problematice zneužití institutu trestního oznámení, především možnými způsoby zneužití a odpovědností za zneužití trestního oznámení v podobě trestní odpovědnosti za trestný čin křivé obvinění a odpovědnosti za újmu...
|
host ::
RSS.