|
|
Latin West mirrored by the Byzantine historiography (6th-8th centuries)
Bakyta, Ján ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent) ; Bednaříková, Jarmila (oponent)
Základním cílem dizertace je zjistit, jestli východní Římané (Byzantinci) šestého až osmého století měli zájem o latinský západ a ríšskou vládu nad ním. V první části práce jsou identifikovány a zhodnoceny rozmanité diskurzy o počátcích Iustinianovy conquisty, resp. reconquisty Afriky a Itálie, artikulované v dobových pramenech; jediný z nich, který nelze usvědčit nebo důvodně podezírat z toho, že byl artikulovaný oficiálně, je diskurz jistého pramene Pseudo-Zacharia Scholastika, jenž činí zodpovědnými za války s Vandaly a Ostrogóty africké a možná také italské exulanty, kteří si stěžovali na císařském dvoře na místní vládce. Po dalších přípravných studiích (např. o tzv. problematice Theodorichovy ústavní pozice) je učiněn závěr, že císař Iustinianos neměl zájem o ideologicky motivovanou obnovu říše, nýbrž vedl západní války kvůli svým kontaktům se západními aristokraty. Ve druhé části dizertace je zkoumána prezentace Iustinianových západních vojen a západních událostí nebo reálií v dílech byzantských historiků od Marcellina Comita a Prokopia po Theofylakta Simokatta (šesté až rané sedmé století) a je podniknut pokus zjistit jejich postoj k této problematice. Jako vhodný obecný závěr se jeví to, že dějepisci, a to ani Prokopios nebo Agathias, ideu ovládání západu nekritizovali, avšak prezentovali...
|
|
|
Bezpečnost na stadionech při sportovních utkáních.
Mrůzek, Vojtěch ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Bezpečnost na stadionech při sportovních utkáních Cíle: Cílem této bakalářské práce je popsat bezpečnostní opatření na Městském stadionu v Opavě, které jsou nezbytná k pořádání fotbalového utkání. Metody: Pro dokonalé a identické popsání bezpečnostních opatření byla zvolena forma rozhovoru s ředitelem klubu FC Slezský Opava a následné použití interní dokumentů klubu, které byly získány rovněž ředitelem klubu. Výsledky: Výsledkem práce je přesná kopie bezpečnostních opatření a všech potřebných dokumentů, která provází každé fotbalové utkání na Městském stadionu v Opavě. Klíčová slova: bezpečnost, fotbal, stadion, integrovaný záchranný systém, ochrana obyvatelstva.
|
|
|
Bezpečnost na stadionech při sportovních utkáních.
Mrůzek, Vojtěch ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Bezpečnost na stadionech při sportovních utkáních Cíle: Cílem této bakalářské práce je popsat bezpečnostní opatření na Městském stadionu v Opavě, které jsou nezbytná k pořádání fotbalového utkání. Metody: Pro dokonalé a identické popsání bezpečnostních opatření byla zvolena forma rozhovoru s ředitelem klubu FC Slezský Opava a následné použití interní dokumentů klubu, které byly získány rovněž ředitelem klubu. Výsledky: Výsledkem práce je přesná kopie bezpečnostních opatření a všech potřebných dokumentů, která provází každé fotbalové utkání na Městském stadionu v Opavě. Klíčová slova: bezpečnost, fotbal, stadion, Integrovaný záchranný systém, ochrana obyvatelstva.
|
|
|
SPOLEČNOST A CÍRKEV NA ÚZEMÍ BÝVALÉ ZÁPADOŘÍMSKÉ ŘÍŠE V 5. AŽ 7. STOLETÍ
Jaroš, Josef ; Veverková, Kamila (vedoucí práce)
Diplomová práce Společnost a církev na území bývalé západořímské říše v 5.-7. století se zabývá vztahy mezi společností a církví konkrétně na území, které ve vymezeném období tvořilo západořímskou říši (5. století), respektive tvořilo nástupnické státní útvary (6.-7.století). Dané období je zvoleno, protože v něm došlo k přelomovému vývoji relace mezi státem, respektive společností a církví a v tomto období lze hledat kořeny dalšího, nejen církevního, vývoje v Evropě. Páté století tvoří určitou předehru, nástup pro zlomové století šesté a sedmé století je pak dohrou, jakýmsi doladěním detailů dalšího směřování katolické církve. Samotným cílem mé práce je analýza, zda, respektive jakým způsobem křesťanství (církev) přispělo k pádu západořímské říše či ho urychlilo, jakým způsobem a přispělo k panujícím poměrům a jaký byl charakter církve jako instituce. Pozornost je věnována nejprve poměrům politickým a hospodářským a následně vztahům mezi církví a společností, tj. pozici církve a křesťanství ve státě (vliv na společnost), vztahu k pohanům, majetku církve a vnitřním teologickým rozepřím ve sledovaném období. Tato práce vychází ze současné odborné literatury zahraniční i české a komparace teorií a interpretací a pramenné literatury.
|
|
|
SPOLEČNOST A CÍRKEV NA ÚZEMÍ BÝVALÉ ZÁPADOŘÍMSKÉ ŘÍŠE V 5. AŽ 7. STOLETÍ
Jaroš, Josef ; Veverková, Kamila (vedoucí práce)
Diplomová práce Společnost a církev na území bývalé západořímské říše v 5.-7. století se zabývá vztahy mezi společností a církví konkrétně na území, které ve vymezeném období tvořilo západořímskou říši (5. století), respektive tvořilo nástupnické státní útvary (6.-7.století). Dané období je zvoleno, protože v něm došlo k přelomovému vývoji relace mezi státem, respektive společností a církví a v tomto období lze hledat kořeny dalšího, nejen církevního, vývoje v Evropě. Páté století tvoří určitou předehru, nástup pro zlomové století šesté a sedmé století je pak dohrou, jakýmsi doladěním detailů dalšího směřování katolické církve. Samotným cílem mé práce je analýza, zda, respektive jakým způsobem křesťanství (církev) přispělo k pádu západořímské říše či ho urychlilo, jakým způsobem a přispělo k panujícím poměrům a jaký byl charakter církve jako instituce. Pozornost je věnována nejprve poměrům politickým a hospodářským a následně vztahům mezi církví a společností, tj. pozici církve a křesťanství ve státě (vliv na společnost), vztahu k pohanům, majetku církve a vnitřním teologickým rozepřím ve sledovaném období. Tato práce vychází ze současné odborné literatury zahraniční i české a komparace teorií a interpretací a pramenné literatury.
|
|
|
SPOLEČNOST A CÍRKEV NA ÚZEMÍ BÝVALÉ ZÁPADOŘÍMSKÉ ŘÍŠE V 5. AŽ 7. STOLETÍ
Jaroš, Josef ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce Společnost a církev na území bývalé západořímské říše v 5.-7. století se zabývá vztahy mezi společností a církví konkrétně na území, které ve vymezeném období tvořilo západořímskou říši (5. století), respektive tvořilo nástupnické státní útvary (6.-7.století). Dané období je zvoleno, protože v něm došlo k přelomovému vývoji relace mezi státem, respektive společností a církví a v tomto období lze hledat kořeny dalšího, nejen církevního, vývoje v Evropě. Páté století tvoří určitou předehru, nástup pro zlomové století šesté a sedmé století je pak dohrou, jakýmsi doladěním detailů dalšího směřování katolické církve. Samotným cílem mé práce je analýza, zda, respektive jakým způsobem křesťanství (církev) přispělo k pádu západořímské říše či ho urychlilo, jakým způsobem a přispělo k panujícím poměrům a jaký byl charakter církve jako instituce. Pozornost je věnována nejprve poměrům politickým a hospodářským a následně vztahům mezi církví a společností, tj. pozici církve a křesťanství ve státě (vliv na společnost), vztahu k pohanům, majetku církve a vnitřním teologickým rozepřím ve sledovaném období. Tato práce vychází ze současné odborné literatury zahraniční i české a komparace teorií a interpretací a pramenné literatury.
|
|
|
Latin West mirrored by the Byzantine historiography (6th-8th centuries)
Bakyta, Ján ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent) ; Bednaříková, Jarmila (oponent)
Základním cílem dizertace je zjistit, jestli východní Římané (Byzantinci) šestého až osmého století měli zájem o latinský západ a ríšskou vládu nad ním. V první části práce jsou identifikovány a zhodnoceny rozmanité diskurzy o počátcích Iustinianovy conquisty, resp. reconquisty Afriky a Itálie, artikulované v dobových pramenech; jediný z nich, který nelze usvědčit nebo důvodně podezírat z toho, že byl artikulovaný oficiálně, je diskurz jistého pramene Pseudo-Zacharia Scholastika, jenž činí zodpovědnými za války s Vandaly a Ostrogóty africké a možná také italské exulanty, kteří si stěžovali na císařském dvoře na místní vládce. Po dalších přípravných studiích (např. o tzv. problematice Theodorichovy ústavní pozice) je učiněn závěr, že císař Iustinianos neměl zájem o ideologicky motivovanou obnovu říše, nýbrž vedl západní války kvůli svým kontaktům se západními aristokraty. Ve druhé části dizertace je zkoumána prezentace Iustinianových západních vojen a západních událostí nebo reálií v dílech byzantských historiků od Marcellina Comita a Prokopia po Theofylakta Simokatta (šesté až rané sedmé století) a je podniknut pokus zjistit jejich postoj k této problematice. Jako vhodný obecný závěr se jeví to, že dějepisci, a to ani Prokopios nebo Agathias, ideu ovládání západu nekritizovali, avšak prezentovali...
|
host ::
RSS.