Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
The Economics of Face Masks: application of VSL's controversy and GDP's critique on the case of the Czech face masks sewing initiative and its value estimation
Malá, Markéta ; Schwarz, Jiří (vedoucí práce) ; Havránková, Zuzana (oponent)
Tato práce popisuje ekonomický kontext rozsáhlé dobrovolnické iniciativy Celé Česko šije roušky (která vznikla v reakci na nedostatek ochranných pomůcek během prvních dnů po vypuknutí pandemie COVID-19 na území České republiky) a klade si za cíl odhadnout ekonomickou hodnotu této iniciativy. I v nejkonzervativnějším scénáři, který předpokládá pouhou 8% účinnost roušek, dosahuje odhadovaná hodnota iniciativy řádu miliard Kč, v důsledku přispění iniciativy k předejití 6.290 - 18.825 infekcí, 1.006 - 3.012 hospitalizací a 95- 284 úmrtí jenom v rámci prvního měsíce. Kdybychom předpokládali 20% účinnost, hodnota iniciativy by se rovnala 1-9 % měsíčního HDP ČR.
HODNOTA STATICTICKÉHO ŽIVOTA NA ČESKÉM TRHU PRÁCE
Albrechtová, Aneta ; Dušek, Libor (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Tato diplomová práce počítá hodnotu statistického života (VSL) v České republice na základě odhadů smrtelného rizika. Smrtelné riziko jsem spočítala v jednotlivých profesích napříč odvětvími. Za pomoci regresní analýzy jsem odhadla dopad smrtelného rizika na velikost mzdy a z tohoto odhadu jsem spočítala VSL pomocí modelu hedonické mzdy. Celý výpočet jsem provedla na randomizovaném mzdovém vzorku o 150 000 pozorováních z roku 2013, který jsem spojila s daty shromažďující všechny úrazy v zaměstnání za roky 2013-2015. VSL spočítána na základě statisticky signifikantních odhadů smrtelného rizika vyšla v rozmezí od 6 965 277CZK (260 092EUR) do 37 355 674CZK (1. 394mil.EUR). Pro porovnání dopadu úrovně výpočtu rizika na velikost hodnoty statistického života jsem znovu odhadla model se smrtelným rizikem spočítaným pouze přes odvětví. Na základě tohoto výpočtu rizika dochází k nadhodnocení odhadů VSL. Výsledky této regrese odhalily, že metoda výpočtu je zásadním faktorem ovlivňující VSL.
Hodnota statistického života: odhad pro ČR a implikace pro náhrady nemajetkové újmy
Přenosilová, Klára ; Dušek, Libor (vedoucí práce) ; Rod, Aleš (oponent)
Tato práce spojuje ekonomii a právo a poukazuje na to, jak výsledky ekonomických odhadů mohou být prospěšné a užitečné pro právní praxi. Co se týče ekonomické teorie, tato práce vychází z teorie kompenzačních mzdových diferenciálů, které vznikají na trhu práce, a prostřednictvím nichž jsou zaměstnanci v rizikovějších profesích kompenzováni za zvýšenou pravděpodobnost smrtelných a nesmrtelných pracovních úrazů. Na základě kompenzačních mzdových rozdílů zapříčiněných rozdílnou úrovní rizikovosti profesí v různých sektorech ekonomiky, jsem odhadla hodnotu statistického života v České republice. Výsledné odhady se pohybovaly mezi 86,2-96,8milióny Kč. V právní praxi by mohly tyto odhady sloužit jako referenční částky při odškodňování nemajetkové újmy při poškození zdraví a při usmrcení.
Stínové ceny v české ekonomice
Sieber, Martina ; Kislingerová, Eva (vedoucí práce) ; Soukup, Jindřich (oponent) ; Vlček, Josef (oponent)
Disertační práce je zacílena na komplexní ovládnutí problematiky stínových cen. Stínové ceny jsou úzce spojeny se socioekonomickým hodnocením a jako takové vyjadřují užitek, který přináší určitý statek. Vzhledem k tomu, že oblast stínových cen je v České republice relativně nová dala si disertační práce za cíl vydefinovat nejen předpoklady, na kterých jsou postaveny, ale i definovat soubor metod, které jsou použitelné pro jejich stanovení. Jelikož se v případě stínových cen bavíme o užitku, který přináší daný statak, jsou stínové ceny determinována dvěmi parametry, a to je bohatství společnosti, společenské hodnoty. Z tohoto vymezení jednoznačně vyplývá, že není možné vnímat stínové ceny vytvořené v zahraničí za jednoduše převoditelné do českého prostředí. Každý stát má svoji vlastní úroveň bohatství společnosti, ale i specifické společenské a etické hodnoty a tedy i specifické stínové ceny. Tak jako nejsou převoditelné stínové ceny, tak nejsou vždy převoditelné ani metody či jejich konkrétní aplikace využívané k jejich vyčíslení v zahraničí. Disertační práce se proto kritickým pohledem soustředila na to, které metody a za jakých předpokladů či s jakými konkrétními parametry lze využít. Stínové ceny statků stanovujeme na bázi oportunitních nákladů (pro případ tržních statků) případně na bázi WTP (ochoty zaplatit) či WTA (ochoty akceptovat), a to jak pro statky tržní, tak i pro statky netržní. K ocenování zmíněných dvou skupin statků přistupujeme zdánlivě odděleně, nicméně v obou případech se opíráme o shodné metodologické zázemí (neoklasickou ekonomii). Tržní statky lze oceňovat na bázi oportunitních nákladů, ale vzhledem k tomu, že ty jsou velmi komplikovaně dostupné, většinou se přistupuje k tomu, že se definují tzv. konverzní faktory shodné pro určité skupiny tržních statků. Následně se stínová ceny tržního statku stanovuje tak, že násobíme tržní cenu příslušným konverzním faktorem. Vzhledem k tomu, že dnes se v praxi konverzní faktory běžně využívají při hodnocení pomocí CBA, a to v situaci, kdy nejsou jednoznačně definovány, považuji za vellký přínos dané disertační práce, že zkalkulovala konverzní faktory pro všechny obchodovatelné statky a pro práci. Statky netržní se vzhledem ke svým specifickým charakteristikám oceňují každý zvlášť. Jako ukázku přístupu k jejich oceňování přinesla tato disertační práce kritickou analýzu ocenění tří vybraných, a to život, hluk a čas.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.