|
|
Analýza zájmu zdravotnických pracovníků o očkován proti chřipce v Nemocnici Rudolfa a Stefanie Benešov.
ZEMANOVÁ, Irena
Tato diplomová práce je zaměřena na analýzu zájmu zdravotnických pracovníků Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov o očkování proti chřipce. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části byly komplexním způsobem zpracovány dostupné poznatky o historii chřipky, epidemiologii onemocnění a prevenci s důrazem na očkování. Ke zpracování této části byly použity monografické publikace, vědecké články odborných časopisů a elektronické zdroje. V empirické části byly analyzovány názory a postoje pracovníků ve zdravotnictví k očkování proti chřipce. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí pracovníci Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov. V diplomové práci jsem si stanovila dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat zájem zdravotnických pracovníků o očkování proti chřipce. Druhým cílem bylo zjistit hlavní důvod nezájmu o očkování. Tato část byla zpracována pomocí kvantitativního výzkumu. Pomocí grafů jsem statisticky vyhodnotila data získaná dotazníkovým šetřením. V závěru této části bylo diskutováno nad zjištěnými výsledky a byla navržena opatření. Hlavním návrhem na řešení zjištěných nedostatků, je školit zdravotníky a informovat je o potenciálních zdravotních důsledcích chřipkového onemocnění pro jejich pacienty i pro ně samé.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u pacientů s meningitidou
JEDLIČKOVÁ, Eva
ABSTRAKT Cílem bakalářské práce je zjistit, zda zdravotní sestry dodržují zásady bariérového ošetřovatelského režimu při péči o pacienty s meningitis a zjistit specifika ošetřovatelské péče při ošetřování těchto pacientů. Hypotéza, která byla stanovená, měla potvrdit, zda sestry dodržují při ošetřovatelské péči zásady bariérového režimu. Na upřesnění údajů byla stanovena výzkumná otázka, která měla zjistit jaká specifika ošetřovatelské péče vyžadují pacienti s meningitidou.
|
|
|
Proočkovanost dospělých proti klíšťové meningoencefalitidě v Českých Budějovicích
VOBORSKÁ, Eliška
Tato bakalářská práce si kladla za cíl zmapovat proočkovanost proti klíšťové encefalitidě dospělých obyvatel jednoho z měst v ohnisku nákazy, tedy v Českých Budějovicích. Klíšťová encefalitida je velice zákeřné a nebezpečné neurodegenerativní onemocnění. Často se zpočátku projevuje pouze nenápadnými chřipkovými příznaky. Přenáší se buď nakaženým klíštětem, a nebo požitím produktů z nepasterizovaného mléka nakažených zvířat (kozy,ovce). Lidé, žijící v oblastech s vyšším zastoupením klíšťat infikovaných některou z jimi přenášených chorob (klíšťová encefalitida, lymeská borelióza, ehrlichióza) by měli věnovat velkou pozornost prevenci. V případě klíšťové encefalitidy jako jediné z klíšťaty přenášených nemocí je možné očkování. Očkování se doporučuje v zimních měsících, kdy klíšťata nejsou aktivní. Toto opatření se dělá v chladném ročním období proto, aby již na jaře, kdy klíšťata začínají být aktivní, mělo tělo dostatečné množství protilátek proti klíšťové encefalitidě. V teplých měsících je možné zrychlené schéma očkování proto, aby se protilátky vytvořily rychleji. jejich přetrvávání je však poněkud kratší. Mé zkoumání bylo prováděno pomocí dotazníků, předkládaných metodou náhodného výběru, dospělým obyvatelům Českých Budějovic. Formou zpracování byla metoda kvantitativního výzkumu. Posléze byly dotazníky zpracovány formou deskriptivní studie. Celkový počet vrácených dotazníků činil 541 (77 %). Největší zastoupení měla generace do 29 let (68 %), kde je proočkovanost nejvyšší (56 %). Tedy celkové rozložení očkovaných k neočkovaným činí 49 % k 51 %. Naopak nejnižší proočkovanost je v generací 70 a více letých, kde je očkovaný 1 respondent z 18, tedy 5,5 % z celkového počtu. U žen, které zaujímaly 76 % zkoumaného vzorku, proočkovanost činní 53 % a u mužů, kteří zaujímali 24 %, očkovaní činili 35 %. Dalším z cílů práce bylo zmonitorovat postoje obyvatel města k tomuto očkování. Zjistili jsme, že u neočkovaných obyvatel se jako důvod nejčastěji objevil názor, že očkování není potřeba (43 %), finance (20 %) a dále následují různé důvody, jejichž společným jmenovatelem je lenost. U očkovaných obyvatel se nejčastěji objevoval jako důvod strach z nákazy (51 %) a za ním následuje přesvědčení jinou osobou (24 %). Na třetím místě je pobyt v rizikovém prostředí (18 %).
|
|
|
Chřipka a její původce - virus mnoha tváří
KUČEROVÁ, Olga
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou chřipky a ostatních respiračních infekcí. Chřipka je nejčastější infekční onemocnění, které každoročně postihne 10 % světové populace a v době pandemie dokonce 40 {--} 50 %. Často je však zaměňována s běžnými respiračními nákazami, které mají ve většině případů mírný průběh. Následující práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje historii chřipky a zmiňuje proběhlé chřipkové pandemie. Dále obsahuje epidemiologickou charakteristiku chřipky, zabývá se očkováním proti této nemoci a najdeme zde i vysvětlení pojmů, jako je epidemie, pandemie či mezipandemické období. V práci jsou objasněny hlavní rozdíly mezi chřipkou a ostatními respiračními nákazami. Poslední kapitolu teoretické části tvoří stručné informace o ptačí chřipce. V praktické části byl stanoven následující cíl a hypotézy. Cílem práce bylo zjistit informovanost obyvatel Jihomoravského kraje o rozdílech mezi chřipkou a ostatními respiračními nákazami. Stanovila jsem dvě hypotézy. První hypotéza předpokládá, že se populace zajímá o problematiku respiračních infekcí a chřipky. Druhá hypotéza zní: Populace nemá pravdivé informace o rozdílech mezi chřipkou a ostatními respiračními onemocněními. Ke zpracování práce jsem použila kvantitativní výzkum, který byl prováděn metodou dotazování pomocí dotazníků. Je to nejpoužívanější prostředek sběru dat, protože umožňuje v poměrně krátkém časovém úseku poskytnout velké množství empirických údajů. Dotazník obsahoval 18 otázek. Bylo rozdáno 130 dotazníků, ale do výzkumu bylo zařazeno celkem 109 vyplněných dotazníků. Všechny výsledky byly zpracovány do podoby grafů. Po vyhodnocení dotazníků byly obě moje hypotézy potvrzeny. První hypotézou se mi potvrdilo, že se lidé zajímají o danou problematiku. Z výsledků vyplynulo, že ženy mají větší zájem, než muži. Druhá hypotéza byla také potvrzena. Výzkum prokázal neznalost populace o rozdílech mezi chřipkou a ostatními respiračními nákazami.
|
|
| |
|
|
Epidemiologická problematika herpetických infekcí
BERÁNKOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo charakterizovat jednotlivé viry, popř. určit jejich epidemiologický význam a možnosti prevence. Práce se zabývá přehledem a charakteristikou herpetických virů. Zpracována je obecná charakteristika včetně možných preventivních opatření, některá z nich jsou podrobněji rozebrána- např. očkování proti varicelle. Poté je v empirické části uveden přehled hlášených herpetických onemocnění v Jihočeském kraji v letech 2002-2006, který je porovnán s výskytem v jiném kraji, a to v Karlovarském. Toto srovnání umožňuje vytvořit si představu a porovnat výskyt herpetických virů ve dvou odlišných krajích České republiky. Rozdíly v počtu hlášených onemocnění mezi Jihočeským a Karlovarským krajem jsou v práci podrobněji rozebrány. Zároveň uvádím, z jakého důvodu může být v Karlovarském kraji menší hlášenost než v kraji Jihočeském. Závěrem je celkové zhodnocení a návrh možných opatření pro zlepšení úrovně hlášení herpetických infekcí. Práce poskytuje komplexní přehled herpetických virů a tvoří kvalitní základ pro pochopení této problematiky. Může také sloužit jako podklad pro další případné bakalářské a diplomové práce nebo pro rozšíření výuky.
|
|
|
Ekologické a epidemiologické aspekty klíšťové encefalitidy
GREGOROVÁ, Eva
Virus klíšťové encefalitidy (KE) je endemický v mnoha zemích střední, východní a severní Evropy. V současnosti roste jeho význam v důsledku jeho zvýšené incidence. Tato práce je zaměřena na popis viru klíšťové encefalitidy, jeho hostitelů a onemocnění způsobené tímto patogenem a účinnosti dostupné vakcíny. Dále pak zhodnocení vlivu klimatických změn na výskyt KE.
|
|
|
Problematika očkování z hlediska zdravého životního stylu.
MERKLOVÁ, Simona
Ve své bakalářské práci se zabývám souvislostmi mezi očkováním a zdravým životním stylem. V teoretické části je věnována pozornost povinnému očkování a jeho významu pro lidské zdraví. Dále se ve své práci zabývám otázkou, zdali je očkování bezpečné, zdali je správné, že je povinné. Jsou zde také podrobně popsány nemoci, které by nás mohli ohrozit, kdybychom nebyli očkováni. V praktické části jsem se zaměřila na vysokoškolské studenty oboru Výchovy ke zdraví a jejich vztah k očkování. Zajímala jsem se především o znalosti, které mají o této problematice, a zároveň mě zajímal názor na vakcinaci takto zaměřených studentů.
|
|
|
INFORMOVANOST MATEK O POVINNÉM OČKOVÁNÍ DĚTÍ
CÍLKOVÁ, Jiřina
Bakalářská práce mapuje informovanost matek o povinném očkování dětí. Teoretická část popisuje postupně všech deset infekčních onemocnění, proti kterým je v České republice zavedeno pravidelné a povinné očkování v dětském věku podle zákona číslo 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění a vyhlášky Ministerstva zdravotnictví číslo 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem. V praktické části se práce věnuje výzkumu za pomoci dotazníků, které jsou zpracovány do grafů a tabulek a udávají počty a procenta správných odpovědí matek, které jsou rozděleny do skupin podle počtu dětí a dosaženého vzdělání.
|
|
| |
host ::
RSS.