|
|
Význam českých skladatelů 2. poloviny 18. století
Žáková, Lucie ; MRÁZKOVÁ, Giedre (vedoucí práce) ; SPURNÝ, Vojtěch (oponent)
Tématem mé diplomové práce je hudba 18. století a význam českých skladatelů v evropském kontextu. Na začátku práce jsme uvedeni do historických souvislostí, kde je stručně nastíněna politická a společenská situace, hovoříme o postavení hudebníka tehdejšího světa a jeho uplatnění, dále poukazuji na českou hudebnost a její význam pro evropský klasicismus. V dalších kapitolách se zabývám hudebním prostředím na české půdě, českými kantorskými rody a významem zámeckých kapel u nás. Kapitola následující pojednává o české emigraci, hudebních centrech a institucích Evropy a dalších důležitých událostech 18. století. Osmou kapitolou se dostáváme k typům skladeb v období klasicismu a jejich uplatnění. V závěrečné kapitole číslo 9 se detailněji zabývám čtyřruční tvorbou pro klávesové nástroje v 18. století, konkrétními skladateli, hudebními příklady z čtyřruční tvorby a v samém závěru se podělím o svoji vlastní zkušenost se čtyřruční hrou na klávesové nástroje
|
|
|
Pařížská a vídeňská kytarová škola a jej í přínos
Moučková, Michaela ; RAK, Štěpán (vedoucí práce) ; ZELENKA, Milan (oponent)
Jak sám název napovídá, cílem mé magisterské práce bylo vystavit ucelenou klenbu, která by zaštiťovala kytaru v době jejího nejzářivějšího lesku, tedy v dobách působení pařížské a vídeňské školy. Z mého pohledu je právě tato éra kytary, časově vymezená přerodem klasicismu v epochu raného romantismu, ve vesmíru hudby jedna z nejpozoruhodnějších. Tuto atraktivitu potvrzuje především dobová kytarová literatura, jež je svou krásou, nápaditostí a stálou uměleckou aktuálností jednoznačně nejvýznamnější vůbec.
První kapitola, dále rozčleněna do dvou podkapitol, vykresluje sociálně -politickou i kulturní situaci přelomu 18. a 19. století. V první podkapitole stručně zachycuji ráz proměn hudební řeči, předurčující poté i jazyk kytarových tvůrců hudby raného romantismu. V podkapitole druhé pak zmiňuji stěžejní žánry a formy hudby, preferované zejména na konci 18. století a počátku 19. století, z nichž právě námi mapované kytarové školy vycházely. V druhé kapitole pak shrnuji podobu raně romantické kytary počátku 19. století. Uvádím zde i nejvýraznější evropská jména mistrů stavitelů a charakteristiku jejich stylu práce.
Ve stěžejních kapitolách, tedy třetí a čtvrté, se na větší ploše zabývám nejdůležitějšími moderními kytarovými skladateli vídeňské a pařížské školy. Pod stručným životopisem a význačnými mezníky v životě každé z osobností uvádím vybraná díla pro kytaru, která svým významem přesahují obvyklý rámec.
Podkapitola poté upozorňuje na nejvýznamnější současníky a pokračovatele, působící paralelně s oběma zmapovanými kytarovými školami, nikoliv však v jejich rámci.
Závěr v několika větách upozorňuje na důležitost a nevyčíslitelnou hodnotu kytarové hudby první poloviny 19. století, mající dodnes revoluční význam celosvětového měřítka.
|
host ::
RSS.